06.04.2018
Euroskop, čtk
Diplomaté členských zemí Evropské unie pokračují ve snaze dobrat se zatím stále vzdáleného kompromisu ohledně nové podoby unijního azylového systému. Zatím poslední návrh nynějšího bulharského předsednictví z konce března ale minulý týden při jednání velvyslanců osmadvacítky kritizovaly nejen Česko a další země ze středu a východu Unie, ale také třeba Itálie, pro kterou naopak bulharská snaha o kompromis nešla dostatečně daleko.
Prezidenti a premiéři chtějí mít konsensuální dohodu na budoucí podobě unijní azylové politiky hotovou do svého červnového summitu. Státy jsou ale dál hluboce rozděleny v otázce, zda součástí řešení má být také přerozdělování žadatelů o azyl do dalších států v případě výrazné zátěže jedné členské země bloku.
Nynější bulharský kompromis, který ovšem zatím neuspěl, operuje s termínem „spravedlivý podíl“ jednotlivých zemí. Ten by měl být vypočítáván na základě hospodářského výkonu a počtu obyvatel států EU.
Například pro ČR by to bylo loni 12.316 žadatelů o azyl. Země se tak se svými 1450 skutečně registrovanými žádostmi nacházela jen na 11,7 procentech svého „spravedlivého podílu“. Česko by se tak podle bulharského návrhu stalo v případě spuštění krizového přerozdělovacího mechanismu jednou z hlavních cílových zemí pro přesuny žadatelů o azyl.
Povinné přerozdělování by se spustilo v nejkrizovějších případech
Bulharský návrh nabízí dvě úrovně definice krizové situace v členské zemi – první mezi 100 a 160 procenty onoho „spravedlivého podílu“ a druhý nad 160 procent.
Počty nad 160 procent „spravedlivého podílu“ by podle návrhu umožnily Evropské komisi předložit členským zemím schválení nejen dalších peněz a expertní pomoci, ale také právě start povinného přerozdělování.
Pokud by to státy odmítly, a krize by se ještě prohloubila na 180 procent „spravedlivého podílu“, začala by Komisí navržená opatření platit stejně. Země by věc ale mohly ještě do dvou týdnů zarazit v hlasování kvalifikovanou většinou.
Autor: Euroskop