Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Rakušané plánují vracet odsouzené zpět do svých zemí EU

03.08.2005
Rakouská ministryně spravedlnosti Karin Gastingerová navrhuje, aby si každý odsouzený odseděl svůj trest doma, bez ohledu na to, v které zemi byl odsouzen.

Rakouská ministryně spravedlnosti Karin Gastingerová navrhuje, aby si každý odsouzený odseděl svůj trest doma, bez ohledu na to, v které zemi byl odsouzen. Návrh podává z důvodu toho, že Rakousko se potýká s velkým nárůstem počtu cizinců v tamních věznicích. Zatímco ještě v roce 1999 pocházel ze zahraničí každý čtvrtý vězeň, dnes tvoří cizinci celou polovinu osazenstva rakouských věznic. V současné době se v rakouských věznicích nachází 45 procent vězňů, kteří mají jiné než rakouské státní občanství. Nejvíce z nich pochází ze zemí mimo EU, podstatnou část ovšem tvoří i Poláci, Maďaři, Slováci a Češi.

Podle Gastlingerové by se státy zavázaly k tomu, že si vezmou zpět své vězně a umístí je ve svých věznicích. Vězni by si samozřejmě ve svých domácích vlastech odpykali plnou výši svého trestu. Nejmenší hranice trestu, která by umožnila předání vězňů, by byla stanovena na šest měsíců. Rakouský návrh oficiálně podpořili i Švédové a Finové, v  jejichž zemích je problém cizinců ve vězeních podobný jako v Rakousku.

O podobný návrh se rakouská strana pokouší již podruhé. Před pěti lety totiž tehdejší ministr spravedlnosti Dieter Böhmdorfer navrhl rumunské vládě, že Rakousko postaví v Rumunsku nové vězení, v němž by si odpykávali trest v Rakousku odsouzení rumunští občané. Rumunská vláda ovšem návrh odložila.

Kritika návrhu

Proti iniciativě Gastlingerové se staví rakouská opozice. Podle Hannese Jarolima z opoziční strany SPÖ jde o "velmi náhlé rozhodnutí". Podle něj rakouská vláda v minulých letech sotva dosáhla v otázce přesunu vězňů sotva biratelárních dohod na úrovni jednotlivých zemí, na evropské úrovni prý nepodnikla nic. Podle Jarolima takové závažné rozhodnutí nelze učinit ze "dne na den". Jako řešení nepříznivé situace vidí místo přesunu vězňů jejich resocializaci. Přesun vězňů do domácích svých zemí EU by také podle něj snížil jejich počet jen o pouhý zlomen, protože převážnou část z nich tvoří vězni mimoevropští.

Také české Ministerstvo spravedlnosti považuje rakouský návrh za nereálný. "Podle současných zákonů musí vězeň o vydání k výkonu trestu v domovské zemi sám požádat. Pokud se mu ze zahraničí nechce, nelze ho deportovat domů násilím," uvedl pro LN mluvčí ministerstva Petr Dimun. Vězni si tedy raději odsedí svůj trest v "luxusnějších" věznicích v Rakousku nebo Švédsku, něž v horších žalářích ve své domácí zemi. Přijetí návrhu také komplikují rozdílné řády v různých zemích EU. Proto se ČR k iniciativě nepřipojila.