Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

V Evropě je právo na zbraň buď nárokové nebo na rozhodnutí úřadu

Euroskop, čtk, 14.07.2020

Vláda včera  podpořila senátní návrh ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem; norma má podle tvůrců pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v EU a zabránit tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem; Česko neuspělo u Soudního dvora EU s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní, včetně legálně držených.

Výběr informací o úpravě práva na držení střelných zbraní v evropských zemích:

 

  • Všechny evropské země nějakým způsobem regulují vlastnictví a nošení střelných zbraní. Ty se dělí do několika kategorií, jichž se pak týkají různá omezení i zákazy. U většiny střelných zbraní platí povinnost registrace zbraně po koupi či převzetí. U některých kategorií zbraní stačí registrace, pro jiné je třeba povolení a některé jsou zakázané stejně jako některé střelivo a doplňky zbraní.

 

  • Důležitý je také důvod pro držení a nošení zbraně. Nejčastěji je to sport, lov, sběratelství, důvody související s povoláním a sebeobrana, ve většině zemí však povolení pro sebeobranu nejsou vydávána vůbec, nebo ve velmi omezené míře.

 

  • Ve většině evropských zemí je právo držet střelnou zbraň buď nárokové, nebo bez právního nároku, přičemž záleží na rozhodnutí příslušného úřadu.

 

  • Nárokové právo na vlastnění střelných zbraní je krom Česka například v Polsku, ve Francii, v Itálii, na Slovensku, v Chorvatsku, ve Finsku (či z mimounijních zemí v Srbsku). Znamená to, že občané mají nárok na udělení povolení k vlastnění zbraně při splnění podmínek předepsaných zákonem, úřady jim poté nesmí odmítnout vydat licenci.

 

  • V Česku se jedná o splnění podmínek pro získání zbrojního pasu v jedné nebo i více z pěti skupin (ke sběratelským, sportovním či loveckým účelům, k výkonu zaměstnání nebo povolání a k ochraně života, zdraví nebo majetku). K podmínkám pro vydání zbrojního průkazu patří dosažení požadovaného věku, zdravotní a odborná způsobilost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, spolehlivost a pobyt na území ČR.

 

  • Na uvážení odpovědného úřadu je udělení povolení vlastnit zbraň například v Německu, Velké Británii, Španělsku, Švédsku (a Rusku či na Ukrajině). Na udělení povolení neexistuje právní nárok, úřady zvažují důvody (například pro lov, sport, obranu, sběratelství) a mohou požadovat různá omezení.

 

  • Specifická je situace v Rakousku (a též Švýcarsku s Lichtenštejnskem), kde je držení střelných zbraní částečně licencováno - povolení je potřebné k získání a držení zbraní pro ruční zbraně, nikoli však pro brokovnice a lovecké pušky. Ve Švýcarsku je každý muž, který prošel vojenskou službou a byl zařazen do záloh, oprávněn mít doma služební zbraň.

 

  • Americký časopis Guns & Ammo (Zbraně a munice; gunsandammo.com) v článku z roku 2014 s názvem Deset nejlepších zemí pro držitele zbraní řadí Česko na druhé místo hned za USA. Následují Švýcarsko a Panama, z evropských zemí do první desítky zařadil ještě Norsko, Švédsko, Srbsko a Finsko.

 

  • Naopak k zemím s nejrestriktivnější zbraňovou legislativou patří Velká Británie. Britové mohou vlastnit pouze některé typy brokovnic a opakovací pušky, a to po splnění přísných podmínek. Kromě střelných zbraní nesmí mít ani vybrané typy nožů a chladné zbraně, ale ani pepřové spreje nebo elektrické paralyzéry.

 

  • V USA je právo na vlastnictví a nošení zbraně zakotveno ve druhém dodatku ústavy z roku 1791, který zní: "Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno". Podmínky licence pro získání zbraně a možnosti použití zbraně se ale i v USA liší stát od státu.

 

Autor: Euroskop