Cizinci a práce: vláda se drží politiky razií

05.01.2006
Sto až dvě stě tisíc cizinců bude i nadále v Česku pracovat načerno. Další budou hledat díry v imigračních zákonech, aby je co nejsnáze obešli.

Sto až dvě stě tisíc cizinců bude i nadále v Česku pracovat načerno. Další budou hledat díry v imigračních zákonech, aby je co nejsnáze obešli.
Ministři totiž včera odmítli uvažovat o tom, že by legalizovali pobyt cizinců, přestože tímto způsobem získávají kontrolu nad nezákonnou migrací jiné evropské země.
„Je možné, že časem dojdeme k podobnému závěru jako Španělé, kteří legalizovali práci 700 tisíc cizinců. Zatím to ale nemáme zapotřebí,“ uvedl ministr vnitra František Bublan. Španělsko podle něho potřebovalo zakročit proti otrocké práci a obchodu s lidmi, u nás je prý riziko mnohem menší.

Přísnost pokračuje
Ministr vnitra se odvolal na policejní zdroje, které loni evidovaly jen 4500 pokusů o nepovolené překročení hranice a 7500 osob, které pracovaly, i když měly pouze turistické vízum, případně žádaly o azyl. Proti roku 2004 se oba údaje snížily o pět tisíc.

Proto bude pokračovat přísná politika, která umožňuje policii bez ohlášení pořádat razie v podnicích a při druhém porušení zákona cizince eskortovat a zakázat mu vstup do země.
Vláda se nepokusí ani překonat rozpory, na které upozorňují experti. „Zaměstnat cizince je velmi obtížné, přitom je evidentní, že trh práce stále dokáže absorbovat cizí pracovní sílu,“ upozorňuje například Dušan Drbohlav z Karlovy univerzity. Přísné zákony tento problém spíše komplikují.

Legalizaci požadují nevládní společnosti a organizace zdejších cizinců. „Česká ministerstva se termínu legalizace bojí. Současný cizinecký zákon se postupně novelizuje, situaci ale neřeší,“ říká mluvčí Fóra Ukrajinců Alla Balkovská.
Ukrajinci tvoří podle statistiky Ministerstva vnitra třetinu cizinců s povoleným pobytem, mezi nelegálními pracovníky však převažují. „Víc než polovina ekonomicky aktivních cizinců jsou občané Ukrajiny. Neznalost zákonů, jazyka a nedostatek informací vedou k tomu, že nejsou zaměstnáváni podle vzdělání ani kvalifikace,“ říká Balkovská. Škodí to podle ní i Čechům, kteří přicházejí o peníze na daních i na sociálním pojištění.

Šéfredaktor ukrajinského časopisu Porohy Oleksa Livinsky tvrdí, že jeho rodáci by dali přednost legální práci, k překračování zákona je ale nutí diskriminační paragrafy cizineckého zákona. Hlavní problém nastane, když přijdou o práci – pak se musí vrátit domů a absolvovat celou cestu žádostí o víza, policejních registrací a zdravotních prohlídek. Pak se vyplatí přijmout černou práci.

Za levnější stavebnictví
„Cizinci pracují nelegálně nejvíc ve stavebnictví, pak zemědělství a při úklidových pracích,“ vypočítává Adéla Pospíchalová z nevládní společnosti Člověk v tísni, která nedávno pořádala o cizincích konferenci v Senátu. Její kolega Jan Černý popisuje své rozhovory se severočeskými podnikateli, podle nichž by se legalizace nevyplatila. Platit minimální mzdu a sociální pojištění zahraničním dělníkům by podražilo stavební práce.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví své členy před obcházením zákonů varuje. „Firma se tak vystavuje velkému riziku při kontrolách bezpečnosti práce a finančních úřadů,“ říká ředitel svazu Michael Smola. Nemůže však vyloučit, že některé stavební firmy zaměstnance využívají. „Kdo je zaměstnává, ten se nepřizná,“ říká.

Experti připomínají, že není nutné legalizovat pobyt cizinců plošně po vzoru Španělska či Itálie. Například Belgičané potvrdili pobyt cizincům, kteří v zemi žili čtyři roky a zpočátku legálně pracovali. Z východoevropských zemí se o legalizaci neúspěšně pokoušeli Poláci, žádali však zřejmě příliš dlouhý, šestiletý pobyt. Polsko na rozdíl od Česka také dosud funguje především jako tranzitní země směrem na západ.

Jak Evropa legalizuje pobyt cizinců

Sdílet tento příspěvek