Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Polovina Čechů nechce Turecko v EU

Ipsos pro Euroskop, 22.10.2010
Füle, turecko
Vstup Turecka do EU podporuje čtvrtina českých občanů, polovina je naopak proti. Ankaru v Evropské unii určitě nechce 17 procent lidí, 33 procent vyjádřilo postoj „spíše ne". Zbylá čtvrtina Čechů nemá jasný názor. Zjistil to výzkum agentury Ipsos, který má Euroskop k dispozici.

Největšími odpůrci členství jsou v České republice lidé, kteří dosáhli alespoň vyššího odborného vzdělání (66 procent). S přibývajícím věkem narůstá záporný vztah ke vstupu Turecka do EU i schopnost se k otázce vyjádřit. Česká republika v průzkumu IPSOSu potvrzuje trendy napříč celou Evropou.

ČR: Lidé neví co od Turecka čekat


„V současné době není vstup Turecka tématem, o které by se lidé zajímali. Převládající negativní postoj je obecně způsoben nedostatkem informací. Lidé neví, co od vstupu Turecka do EU mohou čekat a proto převládají obavy," uvedla Tatiana Wartuschová, ředitelka sekce Ipsos Public Affairs.

„Na první pohled to vypadá, že s rostoucím věkem a s vyšším vzděláním roste negativní postoj. Neznamená to, že by starší a vzdělanější lidé byli více protiturečtí, jen mají na vstup Turecka do EU vlastní názor. Třetinu mladších lidí a lidí s nižším vzděláním toto téma vůbec nezajímá, proto se vyjadřují méně negativně," dodala.

Füle, turecko
Setkání komisaře pro rozšíření Štefana Füleho s tureckým vyjednavačema ministrem pro evropské záležitosti Egemenem Bagisem při jeho návštěvě Ankary (foto: Audiovisual Service EU)


Scruton: Vstup Turecka je riziko

Přístupové rozhovory s Tureckem zahájila EU v říjnu 2005. Zpráva Eurobarometru o rok později v ČR zjistila, že vstup Turecka podporuje 32 procent lidí. Jak ukazuje výzkum Ipsos, počet zastánců členství se od té doby nezvýšil.

Podle britského politologa Rogera Scrutona by přijetí Turecka do EU by v současnosti chyba. „V pořádku by bylo jedině tehdy, kdyby unie byla aliancí národních států, z nichž každý je plně suverénní a má uzavřené hranice. Protože však existuje svoboda pohybu, je přijetí země, která stojí na pokraji islamizace velmi nebezpečné," řekl Scruton v rozhovoru pro Euroskop.

Z evropských zemí patří k advokátům tureckého členství Velká Británie, dlouhodobě Ankaru podporuje i Španělsko. Koncem července britský premiér David Cameron při návštěvě Turecka vyjádřil pobouření nad překážkami, kterým prý musí země čelit. Cameron nepřímo kritizoval hlavně Francii a Německo, kde žijí tři miliony tureckých přistěhovalců. Kancléřka Angela Merkelová nabízí Turecku pouze „privilegované partnerství". To zase odmítá Ankara.

Praha se vstupu Turecka nebrání

Česká diplomacie vstup Turecka do EU podporuje. Z parlamentních stran mají ve svém programu negativní stanovisko k tureckému členství pouze Věci Veřejné. "Klíčovým neevropským sousedům, jako právě Turecku, by mělo být nabídnuto strategické partnerství s EU," řekl před volbami předseda strany Radek John. Ostatní parlamentní strany se přijetí Ankary zatím nebrání - pokud splní patřičná kritéria.

Z volebně neúspěšných stran se proti vstupu Turecka stavěla KDU-ČSL a Strana práv občanů - její lídr a bývalý premiér Miloš Zeman vidí v tureckém členství hrozbu islamizace Evropy, naopak exministr zahraničí Cyril Svoboda, který do voleb vedl lidovce, považuje Turecko za hrozbu, která Evropskou unii rozmělní a zrelativizuje. Zelení turecké členství podporují.

Ipsos: Turecko v ČR tématem nebude


Asi není příliš pravděpodobné, že „turecká otázka" začne v české politické kotlině hrát takovou roli jako třeba v Německu, Francii či Rakousku. Podle Wartuschové by Turecko začalo Čechy více zajímat, pouze pokud by došlo ke zvýšené imigraci Turků do ČR.

„Pokud se politické strany do tématu pustí, osloví tím pouze část lidí a to vyslovené odpůrce zemí na východ od nás, popř. vyslovené zastánce. Turecko je pro obyvatele ČR příliš daleko a politická situace EU zajímá část obyvatel, což se odráží i v účasti ve volbách do evropského parlamentu," uvedla Tatiana Wartuschová.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop (výzkum Ipsos)