Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

5 procent Čechů je proevropských

Ipsos pro Euroskop, 21.10 2011
IPSOS regular
Při zvážení výhod a nevýhod zastává nejvíce Čechů spíše protievropský postoj. Výjimkou jsou lidé ve věku 18 až 24 let, zjistil výzkum agentury Ipsos. Druhou skupinou, u které je vidět proevropský "výkyv", jsou pak lidé ve věku 55 až 65 let. Za jednoznačně proevropské se označilo 5 % Čechů, opačný postoj zastává 16 % lidí.

"Mladí stále vidí příležitosti uplatnění v Evropě, ať už studijní (Erasmus), nebo pracovní. Také jsou lépe jazykově vybaveni. Nejstarší generace se zase dočkala, že se Česko stalo součástí Evropy. Obě skupiny si tak Evropskou unii spojují spíše s pozitivními emocemi," řekla Tatiana Wartuschová z agentury Ipsos.

Ženy unie neláká


Mezi nejvíce proevropské kraje v ČR patří Praha, Pardubický a Jihočeský kraj (40 %), nejvíce protievropskými jsou kraje Jihomoravský (52 %) a Hradecký (50 %).

S vyšším vzděláním se proevropský postoj zvyšuje. K otázce se nedokázalo vyjádřit nebo nevědělo 22 % respondentů. Největší podíl byl mezi lidmi se základním vzděláním a vyučenými. Podobný postoj má až 30 % žen, což plyne z jejich nižšího zájmu o politiku.

"Ženy se obecně zajímají o evropskou politiku méně, než muži. Mnohem bližší je jim politika komunální, která je jejich životu blíže, než abstraktní, vzdálená politika EU," vysvětlila Tatiana Wartuschová z agentury Ipsos.

IPSOS regular
zdroj: Ipsos


Menší schopnost spočítat rizika

Podle historika a komentátora Petra Placáka se do hodnocení promítají kromě racionálních úvah také národně-ideologické stereotypy. "Klady a zápory ve vztahu národní společnost versus nadnárodní instituce se hodnotí v duchu národního romantismu 19. století," vysvětluje.

U české nechuti k nadnárodním institucím také hraje roli určitý 'civilizační' či 'politický' deficit české společnosti. Ta podle něj na počátku novověku přišla o své elity a má menší schopnost spočítat si rizika a náklady, které se netýkají jen rodiny, ale i zájmu širšího národního společenství. "V jednom případě tak sami sebe absurdně přeceňujeme, abychom v druhém případě sami sebe absurdně nedocenili," uvedl Petr Placák.

Idealismus a realismus Čechů


Výzkum Ipsos zjišťoval i postoj respondentů ke vzniku silnějšího integračního jádra států - pokud by se takové centrum vytvořilo. Přes spíše protievropský postoj 31 % lidí uvedlo, že se Česká republika má držet 'spíše v centru dění' a 14 procent vyjádřilo takovým krokům rozhodnou podporu.

Podle analytika evropské legislativy Ondřeje Krutílka z brněnského Centra pro studium demokracie a kultury (CDK) plyne z odpovědí určitá schizofrenie z častého nepochopení, jak evropská integrace funguje.

"Rozlišování jednotlivých úrovní vládnutí i v rámci národního státu je problém - a EU přidává další takovou rovinu. V postoji respondentů se také odráží 'idealistická' snaha neztratit v EU svou identitu a zároveň snaha 'realisticky' využít členství v maximální možné míře," uvedl Krutílek.

OTÁZKA: Pokud by se v EU vytvořilo silnější jádro států, měla by být Česká republika jeho součástí a být v centru dění, nebo by se měla držet spíše zpátky? 

14 % - rozhodně v centru dění

31 % - spíše v centru dění

23 % - spíše se držet zpátky

11 % - rozhodně se držet zpátky

21 % - nevím, nedokážu posoudit

 zdroj: Ipsos


Soustavně definovat národní zájem


"Rozhodně by neškodilo, pokud by česká politická reprezentace jasně a soustavně definovala, čeho chce v EU dosahovat. Řada lidí to ne tak zcela ví a jejich názory pak mají velký rozptyl," dodal.

Podle Petra Placáka odpovědi naznačují, že občané ČR nejsou proti Evropské unii jako takové, ale vadí jim spíše její existující podoba. "Nebudeme jistě daleko od pravdy, že názory lidí podstatně ovlivnila současná krize eura a s ní i zpochybnění celého integračního procesu - na prvním místě otázka pomoci státům, které si žily na vysoké noze na úkor států hospodárnějších a pilnějších," uvedl Placák.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop (výzkum Ipsos)
Ipsos poskytuje komplexní služby v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění včetně poradenské činnosti. Ipsos Tambor má za sebou více než 18 let činnosti. V roce 1992 vznikla společnost Tambor, která se po dynamickém vývoji v posledních 5 letech stala v roce 2006 součástí sítě Ipsos, jedné z největších světových výzkumných sítí.

Více na www.ipsos.cz

Metodika výzkumu

Kvantitativní výzkum metodou CASI (Computer Assisted Self Interviewing).
Cílová skupina: Reprezentativní vzorek populace ČR ve věku 18 - 65 let  (dle základních socio-demografických charakteristik: region, velikost místa bydliště, pohlaví, věk a vzdělání)
Celkem bylo realizováno 1003 rozhovorů.
Výzkum byl realizován v září 2011.