Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Průzkum o evropském občanství. Češi jsou pragmatici

Mariana Pítrová, EUROSKOP, 24.6.2013
EU - žena, pomalovaná

Češi jsou praktičtí Evropané, kteří na sedmadvacítce nejvíce oceňují možnost volného pohybu. Jak se ale v rámci členství své země v EU staví k otázce evropanství, zajímají je volby do Evropského parlamentu a činnost dalších bruselských institucí? Na tyto a další otázky odpověděl exkluzivní průzkum, který Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády prezentoval ve středu 19. června na půdě Café Louvre v rámci Evropského roku občanů.

„Cílem výzkumu bylo zjistit, co si Češi o evropském občanství myslí. Zajímalo nás, jestli ho chápou ekonomicky, ideologicky nebo politicky. Dnes by občané měli vnímat Unii jako přirozenou věc, především by si měli uvědomit míru svobody v ekonomické aktivitě,“ vysvětlila motivaci k průzkumu Lenka Pítrová z Úřadu vlády.

Podle výsledků Češi za největší přínos členství v sedmadvacítce považují možnost volného pohybu, který 60 procent označilo za výhodu evropanství. Češi nicméně nepatří k příliš mobilním národům, za prací do jiných členských států vycestovalo podle údajů agentury Ipsos 10 procent krajanů.

Je tak zřejmé, že jako národ využíváme výhody Schengenu především ke krátkodobé turistice, protože 84 procent oslovených nepobývalo za hranicemi své domoviny déle než 3 měsíce. Jakmile se Češi za hranice dostanou, největší překážka, s kterou se setkávají, je neznalost cizího jazyka. Tu jako nejčastější problém uvedlo 34 procent respondentů s odkazem na cesty do Itálie, Německa či Španělska.

Volby do EP Čechy nezajímají

Co se týče využití volebního práva v rámci Unie, Češi se o něj příliš nezajímají. „Téměř 70 procent dotázaných neví, že se příští rok konají volby do Evropského parlamentu, jestli se o to někdo zajímá, tak jsou to především mladí lidé,“ komentoval výsledky ředitel výzkumu a komunikace agentury Ipsos Tomáš Macků.

Češi připouští, že by se o evropské dění začali více zajímat, kdyby znali konkrétní kroky našich zástupců v europarlamentu a národní politické strany by se k evropským tématům více vyjadřovaly. Nicméně 49 procent oslovených tvrdí, že se pravděpodobně voleb do EP příští rok zúčastní. Jak ale Macků zdůraznil, jedná se o proměnlivou veličinu, která je závislá jak na vnitropolitické situaci, tak na způsobu vedení kampaně.

Jedna z částí průzkumu se zaměřila i na otázku identity. Pouze za Čechy se označila téměř polovina dotázaných. Čecha i Evropana v sobě vidí 34 procent oslovených. Evropanství navzdory české identitě by upřednostnila jen tři procenta Čechů.

Zpráva o občanství

Současně s průzkumem o postoji Čechů k evropskému občanství byly na akci zveřejněny nové návrhy Evropské komise na posílení práv občanů EU. Zpráva o občanství EU 2013, kterou v květnu zveřejnila Evropská komise, si mimo jiné klade za cíl posílit práva evropských občanů. Komise si vytyčila několik oblastí, ve kterých chce usnadnit výkon práv obyvatel členských států. Patří mezi ně například snižování byrokracie, aktuální oblast zaměstnanosti či odstraňování překážek při nakupování.

„Opatření reagují na výsledky výzkumů eurobarometru, dále navazují na dialogy s občany a do posílení práv se svou činností zapojily také instituce EU,“ vysvětlil vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal.

Autor: Mariana Pítrová, Euroskop