Většina Čechů si přeje vznik evropské armády


Ladislav Havelka, Libor Škácha, Euroskop, 29. 11. 2016

Více než dvě třetiny Čechů, kteří v průzkumu IPSOS vyjádřili názor na vznik evropské armády, její vytvoření v příštích 10 letech podporují.

Podpora vzniku společné evropské armády je v posledních letech v České republice poměrně vysoká. 30 procent z dotazovaných, kteří vyjádřili názor na vznik evropské armády, její vytvoření rozhodně podporuje. Dalších 39 procent respondentů, kteří odpověděli na dotaz, je příznivcem této myšlenky. Spíše proti je 21 procent a každý desátý společné evropské ozbrojené síly rozhodně odmítá.

Zastáncem vzniku společné unijní armády je i český premiér Bohuslav Sobotka, který k otázce evropské bezpečnosti prohlásil: „V první řadě musíme být schopni garantovat občanům bezpečnost. Je třeba pokračovat v projektu společné pohraniční stráže, zároveň nastal čas se zabývat vytvořením společné evropské armády. Jen díky ní budeme my sami schopni obhájit své zájmy.“

Graf IPSOS

Historie snah o společnou armádu

Myšlenka vytvořit společnou evropskou armádu existuje na evropské politické scéně již od 50. let, její vznik předpokládá i Lisabonská smlouva přijatá v roce 2009. Navzdory několika pokusům se však teorii nikdy nepodařilo převést do praxe.

S myšlenkou vytvoření společné armády přišel také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ten je přesvědčen, že Evropská unie potřebuje sílu, která bude schopna reagovat na hrozby uvnitř i vně členských států a zároveň pomůže obnovit postavení EU ve světě.

Junckerův záměr podporují spíše západoevropské státy a především Francie, která je dlouhodobě největším příznivcem vlastní bezpečnostní politiky EU nezávislé na ostatních. Východoevropští členové prosazují názor, že hlavním garantem evropské bezpečnosti by mělo být NATO.

Členské státy se nechtějí vzdát suverenity

Všechny snahy vytvořit společné síly dosud vždy narazily na neochotu členských států obětovat suverenitu v oblasti bezpečnostní a obranné politiky ve prospěch nadnárodní instituce. Vzniku společné armády EU totiž musí minimálně předcházet vytvoření právního základu na národní i nadnárodní úrovni, sjednocení zahraniční politiky, vyřešení financování a s tím spojené akvizice.

Neochota integrovat národní ozbrojené síly v jeden celek vychází i z nejednotných představ o struktuře a velení, poskytování personálu, sdílení kapacit a neposlední řadě zajištění bezpečnosti jednotlivých členských zemí.

Společné jednotky již existují

EU již nicméně má určité úspěchy na poli výstavby společných vojenských jednotek. V roce 1992 vznikl z iniciativy Francie a Německa mnohonárodní armádní sbor EUROCORPS. Sbor sdružuje jednotky z 10 evropských států a je k dispozici k pro potřeby Evropské unie, NATO, OSN, OBSE nebo zapojených zemí.

Základem je 1000 vojáků umístěných na velitelství ve Štrasburku doplněných o 5 000 vojáků společné francouzsko-německé brigády. Celková velikost sboru záleží na povaze a rozsahu plněných úkolů, je možné jej rozšířit na až 60 000 vojáků. Vojáci EUROCORPS aktuálně působí v misi EUTM Mali, mají za sebou nasazení v misích v Iráku, Afghánistánu, Kosovu nebo Bosně a Hercegovině.

Druhým společným unijním počinem jsou bojové skupiny EU (EU Battle Groups). Tyto jednotky o síle 1 500-2 500 vojáků vytváří členské státy s cílem zajistit schopnost rychle zasáhnout v krizových situacích za hranicemi EU. K jejich nasazení zatím nedošlo.

Z dalších méně známých společných evropských projektů lze zmínit Evropskou leteckou skupinu (European Air Group) nebo Evropské námořní síly (European Maritame Force – EUROMERFOR).

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek