Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Průzkum IPSOS: Jak se Evropa změnila po pádu Berlínské zdi?

IPSOS, Euroskop, 12. 11. 2019
Pád  Berlínské zdi

Jak lidé v Evropě i ve světě vnímají konec komunismu v roce 1989? Jaký dopad měl tento historický milník na jejich životy a na evropský kontinent? Nový průzkum společnosti IPSOS zkoumal názory lidí z celého světa na to, jak se situace v Evropě změnila po pádu Berlínské zdi.

Průzkum společnosti IPSOS, který byl zveřejněn k příležitosti 30. výročí pádu Berlínské zdi, proběhnul v říjnu 2019 celkem v 16 státech – Austrálii, Belgii, Francii, Itálii, Kanadě, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Španělsku, Švédsku, Turecku, USA a Velké Británii. Účastnilo se jej 12 005 respondentů ve věku 16-74 let.

 

Pád Berlínské zdi

Berlínská zeď, která symbolicky i fakticky rozdělovala Evropu na Západ a Východ, padla 9. listopadu 1989. Zdroj: ČTK

Změnil se život k lepšímu?

Relativně malý podíl lidí ve vybraných zemích je podle výzkumu přesvědčen o tom, že pád Berlínské zdi a konec komunismu změnil život v jejich zemi k lepšímu. Myslí si to jen zhruba pětina Rusů (19 %) nebo Rumunů (21 %) a necelá třetina Maďarů (29 %) či Němců (31 %). Optimističtější jsou v tomto směru Poláci, kde s tvrzením souhlasí 55 % dotázaných.

Neplatí přitom, že by změny vnímali pozitivněji výhradně mladší nebo naopak starší ročníky. Zatímco například v Německu vidí změny k lepšímu 44 % lidí do 35 let, ale jen 25 % respondentů ve věku 50-74 let, v Maďarsku je trend zcela opačný. Vývoj kladně hodnotí pouze 12 % mladých lidí do 35 let, s věkem postupně spokojenost stoupá na 34 % u skupiny 35-49 let, až na 39 % u nejstarší generace ve věku 50-74 let.

Průzkum IPSOS graf

V důsledku pádu Berlínské zdi a zhroucení komunismu v Evropě v roce 1989 se život v mé zemi změnil k lepšímu. Tmavě modrá barva značí souhlas s tvrzením, světlá nesouhlas (v %). Zdroj: IPSOS

Stala se Evropa bezpečnějším místem?


Necelá třetina dotázaných (29 %) si myslí, že po pádu komunismu v roce 1989 se Evropa stala bezpečnějším místem. Ze zkoumaných zemí je tento podíl nejvyšší v Turecku (45 %), Polsku (41 %) a Británii (36 %). Nejméně respondentů považuje Evropu za bezpečnější v Rusku (16 %) Itálii (21 %).

Průzkum IPSOS graf

V důsledku pádu Berlínské zdi a zhroucení komunismu v Evropě v roce 1989 se Evropa stala bezpečnějším místem. Tmavě modrou je znázorněn souhlas s tvrzením, tyrkysovou nesouhlas (v %). Zdroj: IPSOS

Má západní a východní Evropa stejné cíle?

Podle menšiny obyvatel ve všech zkoumaných státech nyní sdílí východní a západní Evropa stejné cíle. Myslí si to 26 % dotázaných v USA, 28 % v Rusku a 44 % v Turecku. Z evropských států vnímají sblížení východních a západních zemí nejčastěji Britové (35 %), Poláci (35 %), a Rumuni (34 %). Nejméně jsou o společných cílech přesvědčeni Maďarové (18 %) a Italové (19 %).

Průzkum IPSOS graf

V důsledku pádu Berlínské zdi a zhroucení komunismu v Evropě v roce 1989 nyní východní a západní Evropa sdílejí stejné cíle. Tmavě zelená barva značí souhlas s tvrzením, světle zelená nesouhlas (v %). Zdroj: IPSOS

Stalo se Německo v Evropě příliš mocným státem?


Zkoumané státy se zásadně rozcházejí v názoru, zda Německo po pádu komunismu získalo v Evropě přílišnou moc. V zemích vzdálených od Evropy s tvrzením souhlasí jen naprostá menšina respondentů – v Austrálii je to 11 %, v Kanadě 13 % a v USA 14 %. Za příliš mocné nepovažují Německo ani Nizozemci (15 %) nebo samotní Němci (16 %). Naopak podle 60 % Turků i Španělů a 54 % Italů se sjednocené Německo stalo v rámci Evropy příliš mocným.

Průzkum IPSOS graf

V důsledku pádu Berlínské zdi a zhroucení komunismu v Evropě v roce 1989 se Německo stalo v Evropě příliš mocným. Červeně je znázorněn souhlas s tvrzením, oranžově nesouhlas (v %). Zdroj: IPSOS

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop, IPSOS