Co týden dal


Petr Placák, EUROSKOP, 7. června 2010

Nezodpovědní politici v Maďarsku a na Slovensku se snaží oživovat nacionalistická témata a co tomu říká Josef Švejk.

Sovětské impérium, roztažené po druhé světové válce přes půlku Evropy, dalo na dlouhá desetiletí umlknout nacionalistickým sporům a vášním, které nám po sobě zanechala 1. sv. válka. To ovšem neznamená, že by nedoutnaly pod povrchem komunistických diktatur, občas shora záměrně přiživené. Po pádu nejspravedlivějšího systému na světě se jejich ničivý potenciál objevil na plno ve válce během rozpadu Jugoslávie.

Jiný „produkt mírových jednání po 1. sv. válce Československo, se rozpadl kultivovaným způsobem, který Čechům a Slovákům mohly závidět nejen národy bývalé Jugoslávie.

Tím to ovšem zdá se neskončilo. Nejnověji Maďaři a vzápětí Slováci oživili ducha Trianonu – poválečné mírové smlouvy, na základě které přišlo Maďarsko, respektive Uhersko o dvě třetiny svého dosavadního území a početné maďarské menšiny zůstaly za hranicemi země v tzv. nástupnických státech. Není jistě divu, že zatímco jedni Trianon oplakávají, druzí tu samou smlouvu oslavují.

Maďaři schválili sporný zákon o občanství

Sporné zákony o občanství platí v Maďarsku i na Slovensku

Maďarsko poprvé slaví Den národní soudružnosti

The Economist: Slovensko-maďarské vztahy jsou cítit sírou

Loutky z animovaného filmu Osudy dobrého vojáka Švejka na výstavě Krátký film dětem v pražské Husově ulici ( režie a výtvarník Jiří Trnka, 1955) - loutka

Nechceš se napít? „Nem tudom barátom. Osudy dobrého vojáka Švejka, Jiří Trnka, 1955

Za všechny ty dnešní i minulé vášně může tzv. právo na sebeurčení národů. Ač jej někteří idealističtí politici, jako americký president Woodrow Wilson, považovali za základ nového poválečného světa, realita byla poněkud jiná, protože jak známo, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.

Tzv. právo na sebeurčení národů je právo natolik abstraktní a v praxi stěží uskutečnitelné a přitom emotivně výbušné, že jej lze bezevšeho označit za takřka „ideální revoluční ideu, která je schopna podminovat jakýkoli státní útvar, v jehož rámci se nachází nějaká národní menšina a koneckonců nemusí být ani „národní.

Není divu, že si jej oblíbily nejen národy snažící se na konci první světové války vymanit ze svazku Rakouska-Uherska, ale podobně i nacisté nebo komunisté – jedni i druzí ve snaze oslabit demokratickou první republiku. Právo sudetských Němců na národní sebeurčení, tedy na odtržení od ČSR hlásali nacisté a stejně tak i čs. komunisté.

Navzdory argumentaci německých nacionalistů ovšem Československo nevzniklo na základě práva na sebeurčení Čechů a Slováků, které bylo českým Němcům upřeno, ale na základě jeho kombinace s tzv. právem historickým – tedy de facto spojením dvou zcela protichůdných principů dohromady: západní část ČSR, české země, se osamostatnila na podkladě českého historického práva proti sebeurčení českých Němců, zatímco Slovensko se odtrhlo od Uherska na základě národního sebeurčení Slováků proti historickému právu uherskému (a navíc i proti národnímu sebeurčení ne malé části Maďarů obývající jižní část země).

Dnes je situace obrácená: historické státní právo vlastní už bezmála sto let Slováci a jižní Maďaři se dožadují práva na sebeurčení. To je ovšem pouze modelová situace. Ve skutečnosti se slovenští Maďaři práva na sebeurčení nedožadují, Slováci a Maďaři žijí vedle sebe naprosto pokojně. To jen nacionalističtí politici v Bratislavě a v Budapešti vytvářejí problémy, aby je pak mohly „řešit.

Historické peripetie v žádném případě neospravedlňují nezodpovědné počínání nové maďarské vlády, která se zřejmě rozhodla hrát nacionalistická témata. V krátkodobém ohledu to pomůže slovenským nacionalistům v nadcházejících parlamentních volbách, v dlouhodobější perspektivě můžete tato nezodpovědná politika paralyzovat celý projekt visegrádské spolupracé a celou střední Evropu „balkanizovat, a tedy marginalizovat. Vlády Prahy a Varšavy, které nejsou ve sporu přímo zainteresovány, by měly s pomocí Bruselu napnout všechny své síly, aby vzmáhající se slovensko-maďarský spor byl uhašen.

Jeden z těch kandidátů utrpení, propuštěný po operaci z vojenského lazaretu se podíval na Švejka a otázal se: „Magyaru?

„Já jsem kamaráde Čech, odpověděl Švejk, „nechceš se napít?

„Nem tudom barátom.

„To nevadí, kamaráde, pobízel Švejk, „jen se pořádně napij…

Takže hezký pracovní týden.

Autor: Petr Placák, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality