Australské volby mezi Británií a Amerikou


Petr Placák, EUROSKOP, 25. srpna 2010

Australské parlamentní volby, ve kterých proti sobě stáli opoziční konservativci Tonyho Abbotta a labouristé premiérky Julie Gillardové, podle všeho skončily nerozhodně – o podobě budoucího vládního kabinetu tak rozhodnou nezávislí kandidáti.

Julie Gillardová by nebyla hlavou labouristické strany, aby v předvolební kampani nezvedla otázku takové podle mnohých přežité a archaické instituce jako je monarchie – Austrálie, jejíž formální hlavou je dosud britský panovník, by podle ní měla v budoucnu vystoupit z britského Společenství a stát se republikou.

Gillardová chce, aby se z Austrálie v budoucnu stala republika

Australské parlamentní volby skončily patem

Potvrdí australské volby ženský triumvirát v čele země?

To je samo o sobě poněkud zpozdilé. Aktuální tyto otázky byly před plus minus dvěma sty lety, nebo po první a po druhé světové válce a přitom předem neplatila rovnice: nezávislost = svoboda, právo a spravedlnost. Na nezávislosti příliš často vydělaly místní elity, které centrální vláda omezovala v jejich rozletu za mocí a bohatstvím, zatímco pro společnost jako celek to byl spíš krok zpět.

Australia's Prime Minister Julia Gillard speaks at the national press club in Canberra, Australia, Thursday, July 15, 2010. Australia's government bolstered its economic credentials ahead of looming elections by releasing new treasury data Wednesday that showed its reversal on a promised mining tax had not diminished its budget forecasts. The latest figures are even better than the treasury's last budget outlook, released in May, which showed Australia's finances would be back in surplus in the 2012-13 fiscal year despite billions of dollars in government stimulus spending to avoid recession. The improvement, largely due to soaring prices for Australian energy and mineral exports, is expected to come despite Prime Minister Julia Gillard abandoning plans to introduce a 40 percent tax on mining companies' burgeoning profits.(AP Photo/Mark Graham)

Přeji královně, aby žila ještě dlouho a spokojeně. Australská premiérka Julia Gillardová na tiskové konferenci v australské Canbeře 15. července 2010. Foto AP

Dobře je to vidět například na přístupu kolonistů k domorodcům. Kdyby se Austrálie stala v 19. století nezávislou republikou podobně jako Spojené státy, je více než pravděpodobné, že by byl osud australských domorodců zpečetěn. I když jejich situace byla i tak katastrofální, britská vláda se aspoň snažila z dálky 12 000 mil brzdit bezohlednost kolonistů a britský parlament jmenoval v letech 1838-39 ombudsmany pro věci aboriginů v Novém Jižním Walesu a v Západní Austrálii. Takové zábrany v době, kdy Spojené státy vedly válku proti indiánům, neexistovaly.

Každopádně vyhlášení nezávislosti amerických kolonií bylo pro Austrálii osudové. Trestanci, kteří se dosud vyváželi do Ameriky, se začali hromadit v anglických věznicích, které byly přeplněny, a provizorní věznice se

zřizovaly v přístavech na vysloužilých lodích. Zbývala už jen otázka, kam ty lodě s jejich nežádoucím nákladem poslat.

I přes svou vzdálenost byla nakonec zvolena Austrálie. V Evropanech 18. století vzbuzoval nově objevený australský kontinent kvůli své červeně zbarvené půdě představu rudé planety Marsu, která sice nepůjde osídlit, ale země by se mohla využít jako ideální trestanecká kolonie. Vedle snahy zbavit se trestanců hrály ovšem roli i úvahy geopolitické, a sice otázka pojištění nadvlády Británie v Jižním Pacifiku.

A tak v roce 1787 ve známém příběhu vyplula z britského Portsmouthu skupina jedenácti lodí s prvními trestanci, aby po osmi měsících lodě dorazily do Botany Bay, kde je dnešní Sydney.

Není ovšem pravda, že mezi deportovanými byli jen zločinci – do Austrálie byli posíláni lidé i za politické delikty, zatímco ti kriminální byli ponejvíce drobní zlodějíčci: za sebemenší majetkové delikty byly ovšem tehdy tvrdé tresty.

Po odpykání trestu byla odsouzeným dána možnost založit si vlastní živnost a tak se jen málokterý z nich rozhodl vrátit zpět do Anglie. Svobodných osadníků tak v Austrálii přibývalo, Nový Jižní Wales se změnil v prosperující kolonii a během několika desítek let se z trestanecké kolonie stal cíl pro emigraci.

Pod osvíceným despotismem, na základě přísného vězeňského řádu došla Austrálie ke stejnému cíli jako Spojené státy, které byly založeny puritány na náboženské a ekonomické svobodě. A Evropa? Ta se potácí přesně uprostřed mezi Amerikou a Austrálií.

Takže hezký zbytek dovolené.

Autor: Petr Placák

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality