Petr Placák, EUROSKOP, 27. září 2010
Francie, snažící se zbavit se obvinění kvůli restriktivním opatřením proti kočujícím Romům původem z Rumunska, navrhla ústy ministerského předsedy Françoise Fillona celoevropský plán „pro řešení situace kolem romských nelegálních táborů a ke zlepšení životních podmínek romské populace ve východní Evropě“.
Paříž tak reagovala na kritiku Bruselu v této věci a především slova lucemburské eurokomisařky Viviane Redingové, která nynější deportace Romů z Francie přirovnala k nacistickým praktikám.
Francie žádá celoevropské řešení romské otázky
Ať bylo přirovnání Redingové namístě či nikoli, faktem je, že je to snad vůbec poprvé od druhé světové války, kdy se „romská otázka dostala do středu celoevropské diskuse, ačkoli Romové byli za druhé světové války stejnou obětí nacistického holocaustu jako Židé.
Evropa dlouhá desetiletí předstírala, že se jí romská otázka netýká. Byli to ovšem naši předci, kteří kdysi Romy spojili s evropskou civilizací. Na přelomu 18. a 19. století blouznili mnozí vzdělaní Evropané o obrodě „zdegenerované evropské křesťanské kultury s pomocí Indie. K této představě jim pomohli jazykovědci.
Díky lingvistickým teoriím o příbuznosti jazyků byla tradiční kulturní identita, která Evropany skrz křesťansko-židovské dědictví spojovala se semitskou kulturou, nahrazena konstrukcí tzv. indoevropanství. Zkráceně řečeno, díky jazykovědě, v extrémní poloze zmutované v rasismus, jsme ze svého středu vyvrhli Židy, kteří v mnohém představovali přímo prototyp evropské kultury, a nahradili je kočovnými Romy. Romská otázka je ovšem mimo jiné dokladem toho, že jazyková, neřku-li nějaká snad biologická příbuznost se nerovná příbuznosti kulturní.
Ženy se svastikami v maskách francouzského ministra vnitra Brice Hortefeuxe a ministra pro přistěhovalectví Erica Bessona protestující spolu s dalšími tisíci na demonstraci 4. září 2010 v Marseille proti opatření francouzské vlády vůči Romům. Foto AP
Současná romská otázka by se tak dala v tomto ohledu považovat za jakousi vzporu dějin proti vědeckému inženýrství, který se snaží na společnost naroubovat své teorie, zatímco tradice, které jsou pro společnost určující, považuje za archaickou veteš.
Díky vědecké mytologii jsme se tak kdysi stali Indoevropany a jako takoví se musíme naučit s našimi bratry Romy žít. Staří Evropané, kteří se kulturně považovali za Semity, v tom – věda nevěda – ovšem měli jasno od počátku: Celé lidstvo bez rozdílu pochází z praotce Adama a pramáti Evy. A jazykové zmatení? Za to může Babylon.
Takže příjemného sv. Václava.
Autor: Petr Placák