Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zahraničně politický odkaz Václava Havla

Petr Placák, EUROSKOP, 19. prosince 2011

Včera v ranních hodinách zemřel Václav Havel, první prezident svobodného demokratického Česko(Slovenska) po pádu komunistického režimu, o který se sám nemalou měrou zasloužil.

I když na domácí politické scéně vyvolávaly některé jeho kroky kontroverze, odkaz Václava Havla v zahraničně politickém směřování České republiky je nezpochybnitelný a trvalý. Jako čelní představitel vítězů listopadu 1989 Havel především nehodlal opakovat základní chybou, které se dopustil Edvard Beneš po druhé světové válce, a sice představu, že Československo může být jakýmsi mostem mezi Východem a Západem.

Tento Benešův čirý politický voluntarismus skončil katastrofálně. Ve skutečnosti byly české země od vzniku českého státu v 10. století vždy integrální součástí latinského Západu. Po prvním světové válce s tímto jednoznačným zadáním obnovoval samostatný český (československý) stát i T. G. Masaryk. Podobně jako on viděl Havel zajištění českého státu v kolektivní evropské bezpečnosti a v co nejpřátelštějších vztazích s euroatlantickou mocností se Spojenými státy americkými. Havel byl tak jednoznačným stoupencem Evropské unie.

To mu ovšem nebránilo v tom, aby podporoval regionální projekt spolupráce středoevropských zemí Polska, Maďarska, Slovenska a Česka s podobnou postkomunistickou zkušeností jako určitou protiváhu Bruselu a možnost zvýšení vlivu celého regionu na dění v Evropské unii.

Pro pokud možno bezproblémové postavení České republiky na mezinárodní scéně si byl Havel jasně vědom, že je třeba mít především uspořádané vztahy se sousedy, na prvním místě s naším největším sousedem a také největším obchodním partnerem Německem. Po vzoru Francie po druhé světové válce usiloval o česko-německé historické smíření, které by bylo základem pro trvalou spolupráci mezi oběma demokratickými zeměmi v rámci Evropské unie.

Tibetský duchovní vůdce dalajlama se setkal 10. prosince 2011 v Praze s exprezidentem Václavem Havlem. 

Poslední rozloučení s dalajlamou, Praha, 10. prosince 2011, foto čtk 

Na rozdíl od tzv. euroskeptiků, kteří tvrdí, že vliv Německa se prosazuje přes Evropskou unii, viděl to Havel opačně - EU naopak vliv Německa rozmělňuje a váže jej celoevropskými pravidly. Pokud by existovaly pouze bilaterální německo-české vztahy, postavení Prahy vůči Berlínu by se ztížilo.

Ve vztahu k Rusku byl realista. Byl pro všestrannou spolupráci s východním obrem, ale při zachování maximální ostražitosti - už jenom z toho důvodu, že Rusko dosud nebylo schopno reflektovat svojí totalitní minulost, včetně imperiálních sovětských výbojů, jako bylo přepadení Československa v srpnu 1968.

Ač jako nekorunová hlava čs. opozice před listopadem 1989 vyzýval velmoci ke stažení vojsk z Evropy a rozpuštění vojenských paktů, a to jak Varšavské smlouvy, tak i Severoatlantické aliance, po pádu komunistického bloku a nástupu do funkce prezidenta svobodného Československa, posléze jen Česka, své úzce disidentské, v tomto směru více méně naivní názory přehodnotil. Stal se rozhodným stoupencem vstupu do NATO jako základu pro bezpečnost země.

Z Havlových disidentských dob si naopak trvalou platnost zachovala agenda lidských práv, která je jedním z pilířů české zahraniční politiky. To je také nejtrvalejší a nejplatnější odkaz Charty 77, kterou Havel spoluzakládal. Byl to právě i požadavek Západu na dodržování lidských práv, který přispěl k pádu totalitního sovětského bloku a dnes, s celosvětovou internetovou sítí, jsou lidská práva jedním z nejcennějších trumfů Západů ve srovnání s nejrůznějšími dravými a bezohlednými diktaturami. Havel do posledního zbytku svých sil kritizoval situaci v Číně, Barmě, na Kubě nebo v Bělorusku a vyjadřoval podporu tamním hnutím za lidská práva z jednoho prostého důvodu, protože věděl, že lidská svoboda je nedělitelná a žádný byznys to nemůže nahradit. Čest jeho památce.

Autor: Petr Placák

Další články v rubrice

Kdo tahá v Hongkongu za kratší konec?

Petr Placák, EUROSKOP, 20. října 2014

My za vás, vy za nás

Petr Placák, EUROSKOP, 30. září 2014

Skotové volili pro Evropu

Petr Placák, EUROSKOP, 22. září 2014

NATO pro 21. století

Petr Placák, EUROSKOP, 8. září 2014