Petr Placák, EUROSKOP, 27. prosince 2011
Poprvé od propuknutí Sametové revoluce se české země v předvečer Štědrého dne 23. prosince staly středobodem světového zpravodajství. Konal se pohřeb prvního českého polistopadového prezidenta Václava Havla, který se stal symbolem demokratických změn zemí střední a východní Evropy po pádu komunismu v roce 1989, stejně jako byl zosobněním obránce lidských práv, který si svým tolerantním a otevřeným přístupem získal přátele, obdivovatele a následovníky napříč celým světem.
Uctít památku Václava Havla se do Prahy sjeli státníci a osobnosti z celého světa: vedle britského premiéra Davida Camerona, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a jeho německý kolega Christian Wulff, vedle šéfa Evropské komise Josého Barrosa, předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, vedle nizozemského korunního prince Willema-Alexandra Havlův dlouholetý ctitel švédský ministr zahraničí Carl Bildt. A ti, kdo se z nejrůznějších důvodů do Prahy vypravit nemohli, zapisovali se do kondolenčních listin na českých ambasádách nebo kondolovali přímo do Prahy.
Nejsilnější zastoupení měly na pohřební ceremonii Spojené státy americké. Do Prahy rozloučit se s Havlem přiletěla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se svým manželem a exprezidentem USA Billem Clintonem a jeho ministryní zahraničí a Havlovou blízkou přítelkyní Madeleine Albrightovou. Jestliže Albrightová byla při projevu nad Havlovou rakví v katedrále sv. Víta dojatá, tak pozorně naslouchající bývalý americký prezident Bill Clinton byl viditelně otřesený.
Už jenom z toho, jaký hluboký osobní cit vázal nejvyšší představitele USA 90. let minulého století k tehdejšímu prezidentu ČR, si můžeme uvědomit, jak obrovskou úlohu sehrál Václav Havel při opětném začlenění českých zemí a potažmo zemí celé střední Evropy do hospodářských, politických a bezpečnostních struktur Západu a při mezinárodní rehabilitaci Česka jako suverénní, svébytné součásti rodiny západních demokracií.
Na pohřeb Václava Havla v pražské katedrále sv. Víta 23. prosince se sjeli státníci z celého světa. Zástupci Kremlu chyběli. Foto čtk
To mu ale zřejmě dodnes nemohou vládci v Kremlu odpustit. „Litují Kima, o Havlovi mlčí – zněl titulek nejčtenějšího českého deníku Blesk, a co jindy tyto bulvární noviny spíše karikují, teď to vystihly přesně. Zatímco k úmrtí severokorejského tyrana Kim Čong-ila, představitele jedné z nejhorších či vůbec nejhorší současné diktatury Kreml kondoloval promptně a „vřele, s kondolencí k úmrtí českého prezidenta otálel, a to tak, že si toho všimli nejen v Rusku nebo v Praze. Nad chováním Kremlu se pozastavil i spolupředseda Helsinské komise amerického Kongresu Christopher Smith a Moskvě v této souvislosti připomněl, že „Spojené státy vždy kondolovaly SSSR v případě úmrtí lídra, a to i v době nejtužší studené války. A mráz přichází z Kremlu dodnes.
Kreml nakonec jakous takous kondolenci přes ruskou ambasádu v Praze poslal. Na Havlově pohřbu se ovšem neobjevil jediný ruský ústavní činitel, Rusko „zastupoval ombudsman Vladimir Lukin, který se podle vlastního vyjádření přihlásil sám, načež ho prý Kreml požádal, aby v Praze vyjádřil soustrast.
Chování Kremlu je koneckonců v řádu věcí. Havel Putinovo Rusko označoval za „nový typ diktatury a je jen symbolické, že jeden ze svých posledních textů před svou smrtí Havel věnoval situaci v Rusku. 8. prosince v listu Novaja gazeta komentoval ruské parlamentní volby: „Ruská společnost svádí boj s nejtvrdší známou formou postkomunismu, s touto zvláštní kombinací starých stereotypů s novým podnikatelsko-mafiánským prostředím.
Současná pompézní výstava kremelských pokladů na Pražském hradě nemůže lidsky ubohé chování současných kremelských vůdců v nejmenším zahladit. Měli bychom si to dobře pamatovat.
Autor: Petr Placák