Petr Placák, EUROSKOP, 2. května 2012
Nemůže být lepší ukázka demonstrace složitosti současného globalizovaného světa, než je případ nevidomého čínského disidenta Čchen Kuang-čchenga, který uprchl z domácího vězení a s největší pravděpodobností se ukrývá na ambasádě Spojených států v Pekingu.
Ekonomové mají tendenci přeceňovat důležitost a vliv „byznysu na mezinárodní i domácí politiku. Uvedený příklad ale ukazuje, jak z pohledu sta miliard vzájemného čínsko-amerického obchodu, půjček a investic zcela „neviditelný případ jednoho advokáta, který se bral za práva čínských občanů, dokáže „velký byznys zkomplikovat – najednou, jako kdyby šly miliardy stranou, ačkoli si to nikdo z rozhodujících aktérů paradoxně nepřeje.
Důvod je prostý: Spojené státy jsou demokracie, zatímco Čína je komunistická diktatura. Americký prezident Barack Obama by jistě celou choulostivou věc nejraději zametl pod koberec, jenže demokratický systém mu to nedovolí. V Americe se blíží prezidentské volby a Obama v případě, který se dostal na titulní stránky novin, nemůže prokázat slabost v hájení hodnost, na kterých je postavena americká demokracie, a sklonit se před Pekingem – to by mu americká veřejnost rozhodně neodpustila. Chtě nechtě tak bude muset Obama v případě Čchen Kuang-čchenga držet principiální postoj.
Podobně je ovšem na tom i čínské vedení. Udržet na uzdě miliardovou Čínu je v době internetu a sociálních sítí čím dál náročnější, denně v rozsáhlé centrálně řízené zemi propukají nepokoje a jakékoli zpochybnění moci, snížení její prestiže, může být pro vládce v Pekingu smrtelně nebezpečné.
Je to Čína, kdo tahá v soupeření s USA za kratší konec. Ilust. foto AP
Přes hysterické reakce Pekingu na jakoukoli připomínku Západu ohledně dodržování lidských práv v Číně je třeba mít na paměti, že Číňané – na rozdíl třeba od bývalého Sovětského svazu – nemají zájem na ekonomickém rozvratu Západu – stabilita globálního ekonomického systému je pro ně nezbytná podmínka pro vlastní přežití.
Aby mohlo čínské vedení udržet vnitřní stabilitu země, musí především zlepšit postavení stamiliónů nejchudších obyvatel země. Toho by bez ekonomické spolupráce se Západem (USA jsou největším čínským obchodním partnerem) nebylo schopno nikdy dosáhnout. Ze stejného důvodu nejsou Číňané sto pustit se se Spojenými státy do závodů ve zbrojení (Amerika vydává na armádu stále 4,5 krát více než Čína).
Přes ohromný ekonomický rozvoj posledních desetiletí (který se ovšem zpomaluje a dostává se do problémů), je to Čína, kdo v případě Čchen Kuang-čchenga tahá za kratší konec.
Autor: Petr Placák