Petr Placák, EUROSKOP, 7. května 2012
Podle očekávání se vítězem francouzských prezidentských voleb stal opoziční socialistický kandidát François Hollande, byť jen s těsným náskokem před dosud úřadujícím prezidentem Nicolasem Sarkozym.
Jedním ze základních pilířů fungování evropské politiky je francouzsko-německá spolupráce. Ačkoli Nicolase Sarkozyho spojovala s německou kancléřkou Angelou Merkelovou skutečnost, že jsou oba z pravicového tábora, právě před prezidentskými volbami dostávala jejich spolupráce trhliny. Sarkozy byl ochoten v zájmu toho, aby se udržel ve funkci, otáčet kormidlo francouzské politiky na všechny možné strany a dostával se tak do stále větších rozporů s německou kancléřkou.
S koncem prezidentských voleb jistě skončí „nedorozumění, které zavinil Sarkozy svou populistickou snahou získat co nejvíce hlasů z odlišných názorových táborů, a francouzsko-německá spolupráce se vrátí do vyježděných kolejí. Německá kancléřka ještě včera večer Hollandemu gratulovala a nový francouzský prezident už dříve deklaroval, že jeho první zahraniční cesta povede právě do Berlína.
Na obnovení spolupráce nezmění nic ani „rozepře kolem fiskálního paktu, na kterém německé straně coby největšímu evropskému plátci enormně záleží. Pragmatický Hollande, který ve volební kampani prohlašoval, že škrty krizi nevyřeší, se jistě s Merkelovou dohodne na oboustranně přijatelném řešení. V tomto ohledu není rozhodující, že vyhrál socialista Hollande, ale to, že je po volbách a jejich vítěz se bude moci vrátit k racionální a pragmatické unijní politice.
Nový francouzský pár číslo jedna: Francois Hollande a jeho přítelkyně Valerie Trierweiler během prezidentské volební kampaně na mítinku v jihofrancouzském Tulle, 6. května 2012. Foto ABACAPRESS. COM
Řecký problém
Závažnější dopad na Unii ale mohou mít výsledky voleb v Řecku. Podle posledních agenturních zpráv z dnešního rána obě vládní strany Nová demokracie a PASOK nezískaly potřebnou většinu v parlamentu – z 300-členného řeckého parlamentu obdržely přesně polovinu křesel, tj. 150.
Problém je v tom, že tyto strany byly garantem nutných rozpočtových škrtů a toho, že všechny sanace na záchranu řecké ekonomiky nepřijdou vniveč, zatímco všechny ostatní strany, které se spolu s nimi dostaly do parlamentu, od krajní levice po krajní pravici, byly ostře proti úsporným opatřením. Ty jsou nezbytnou podmínkou pro unijní pomoc a záchranu Řecka před bankrotem.
Pro Řecko může výsledek voleb znamenat osudový krok. Co nedokázala ekonomická realita, může dokázat realita politická. Řecko se těmito volbami vydalo na cestu vystoupení z eurozóny, což bude znamenat pro zemi bezpochyby radikální zchudnutí. Řekové si to ale rozhodli sami.
Autor: Petr Placák