Ukrajina mezi Západem a Východem


Petr Placák, EUROSKOP, 30. října 2012

Právě proběhlé volby na Ukrajině měly jednu podstatnou vadu – lídr opozice expremiéra Julia Tymošenková se jich nemohla zúčastnit, protože je ve vězení. Ať už tam je právem nebo ne (značná část komentátorů má za to, že nevinná není, ale v tomto případě byl proces s ní motivován politicky), její nepřítomnost na předvolebních mítincích měla na výsledky voleb bezpochyby vliv.

Strana regionů současného prezidenta Viktora Janukovyče, rivala Tymošenkové, výrazně vyhrála a spolu se třetími komunisty získá v parlamentu většinu. Tymošenkové strana Vlast skončila druhá. Jejím spojencem by se mohla stát strana UDAR nové ukrajinské politické hvězdy Vitalije Klička, bývalého šampióna v boxu, který už krátce po vyhlášení předběžných výsledků prohlásil, že jeho přirozenými partnery je strana Vlast Tymošenkové a nacionalisté, kteří skončili na pátém místě, zatímco Naše Ukrajina někdejšího vůdce oranžové revoluce Viktora Juščenka, kterému kdysi držela prsty celá Evropa, zcela propadla, nedostala se ani do parlamentu.

V parlamentu se tak rýsují dva bloky – Janukovyč spolu s komunisty, proti němu Vlast Tymošenkové, poslanci ze strany boxera Klička a nacionalisté. Jestli se Janukovyčovi a spol. podaří na svou stranu získat nezávislé, mohl by mít jeho blok v parlamentu ústavní většinu a Ukrajina by se tak mohla vydat cestou Putinovského Ruska. Moskva ostatně dlouhodobě láká Kyjev do celní unie.

Ukrainian opposition and pro-presidential lawmakers fight against each other during ratification of the Black Sea Fleet deal with Russia, in parliament in Kiev, Ukraine, Tuesday, April 27, 2010. Ukraine's parliament has voted to extend Russia's lease of a Crimean naval port for the Black Sea Fleet in a chaotic session during which eggs and smoke bombs were thrown. The countries' presidents agreed last week to extend the Russian navy's use of the Sevastopol port for another 25 years after the old lease expires in 2017. (AP Photo/Efrem Lukatsky)

Hrozí Ukrajině rozkol? Na snímku rvačka v kyjevském parlamentu mezi opozičními a vládními poslanci při ratifikaci smlouvy s Ruskem o pronájmu Sevastopolu na dalších 25 let. 27. duben 2010, foto AP

Otázka orientace země, její postavení mezi Východem a Západem, je na Ukrajině, vedle rozbujelé korupce, jednou z nejcitlivějších. Západní Ukrajina shlíží k Evropě a Evropské unii, zatímco ruskojazyčný východ spíše hledí k Moskvě. Na západě země má podporu opozice, na východě vláda – už jenom z toho důvodu, že investice do východních částí země za Janukovyče mnohonásobně převyšovaly investice do západní části Ukrajiny.

K ekonomickému protěžování východu a jazykové otázce, sporu o ruštinu jako druhém státním jazyku vedle ukrajinštiny, se přidává i historie: Ve Lvově, centru západní Ukrajiny, stojí veliký památník Stepanu Banderovi, který zde platí za národního hrdinu, zatímco ve východní části ho označují ve shodě s Kremlem za válečného zločince.

Přes zvýhodňování východu vláda prezidenta Janukovyče dosud mezi Východem a Západem manévrovala, snažila se získat výhody z obou stran. A nejen to. Kdyby Kyjev nabral rozhodný východní kurz, ohrozilo by to samotnou existenci Ukrajiny – země by s největší pravděpodobností směřovala k rozpadu. A nemalý problém ukrajinských voleb je i v tom, že lidé jsou politikou zhnuseni. K volbám jich přišla sotva polovina.

Autor: Petr Placák

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality