Katalánsko na rozcestí


Petr Placák, Euroskop, 26.11. 2012

Včerejší volby do regionálního parlamentu ve španělském Katalánsku byly de facto referendem o tom, jak moc obyvatelé tohoto historického španělského území, která má dnes autonomii, touží po úplné nezávislosti.

Podle nedávného průzkumu deníku El País je pro samostatnost Katalánska přibližně polovina jeho obyvatel. Pokud by ovšem důsledkem osamostatnění mělo být to, že by se území ocitlo mimo Evropskou unii, počet stoupenců nezávislosti klesne na 37 procent. To se zřejmě obrazilo i ve včerejších volbách.

Předčasné regionální volby zařídil Artur Mas, předseda katalánské regionální vlády a lídr umírněně nacionalistické strany Konvergence a jednota (CiU), která si vytyčila cíl vyhlásit referendum o nezávislosti na rok 2014. Artur Mas složil svůj mandát dva roky před jeho vypršením. Důvodem podle všeho byly úspěchy separatistických akcí, které vyvrcholily letošního 11. září, kdy se v hlavním městě Katalánska Barceloně na podporu nezávislosti Katalánska sešlo na půldruhého milionu lidí. Mas vycítil příležitost, že by mohl z této situace vyzískat politický kapitál a po předčasných volbách sestavit jednobarevnou katalánskou vládu.

Catalonian Unitat Popular (CUP) presidency candidate David Fern
Katalánsko stojí na rozcestí. Jak to nakonec dopadne? (foto: čtk)

Důvod, proč se nyní Katalánci vyslovují ve větší míře pro separaci, je bezesporu hospodářská krize a nejvyšší nezaměstnanost v Evropě, která zasahuje 22% populace. Katalánci přitom poukazují na to, že v situaci, kdy sami nemají finance na školství či zdravotnictví, odvádějí na daních Madridu o šestnáct miliard eur víc, než dostávají z centrální vlády zpátky.

I kdyby ovšem Katalánci skutečně vypsali referendum, byla by to demonstrace, která by neměla žádný přímý dopad – podle španělské ústavy může podobný krok udělat pouze španělský premiér a všechny rozhodující španělské parlamentní strany jsou vesměs proti takovémuto kroku.

I samotní Katalánci ovšem váhají, obávají se, že samostatnost by byla velkým krokem do neznáma. Především by se ocitli mimo Evropskou unii, museli by podstoupit přístupové martyrium a Madrid by celý proces vstupu samostatného Katalánska do EU mohl nakonec i zablokovat. To by mělo na ekonomiku země bezpochyby neblahý dopad, navíc umocněný ostrakizací Katalánska na Pyrenejském poloostrově.

I když vládnoucí strana Konvergence a jednota ztratila dvanáct křesel a předseda katalánské vlády Artur Mas se tedy vypsáním předčasných voleb přepočítal, přesto budou moci separatistické katalánské strany utvořit v budoucím parlamentu absolutní většinu. Zda Katalánci s nezávislostí operují spíš jako s nástrojem tlaku na Madrid k vyjednání si lepších podmínek ve španělské monarchii nebo zda to se samostatností myslí skutečně vážně, ukáže teprve budoucnost.

Autor: Petr Placák, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality