Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropa ano a ne

Petr Placák, EUROSKOP, 28. ledna 2013
Hollande Merkelová

Paříž s Berlínem velkolepě oslavily 50. výročí Elysejské smlouvy, která potvrdila Francii a Německo za „motor" procesu evropské poválečné integrace. Ve stejnou dobu britský premiér Cameron prohlásil, že Británie vyhlásí referendum o setrvání země v Unii. Zbude z poválečné vise sjednocené Evropy francouzsko-německý projekt?

Oslavy Elysejské smlouvy byly pojaty opravdu velkolepě. Do Berlína dorazila celá francouzská vláda, v Reichstagu se uskutečnilo společné zasedání francouzského a německého parlamentu, zatímco v ulicích Berlína se konal velký francouzský kulturní festival.

Otázka francouzsko-německých vztahů byla uhelným kamenem budování poválečné demokratické Evropy. Státníci obou zemí měli především na mysli to, aby se neopakoval vývoj po první světové válce, kdy vítězné mocnosti srazily Německo na kolena a pomohly tak připravit půdu pro vzrůst politického extremismu v zemi, napravo i nalevo.

Elysejskou smlouvu uzavřeli 22. ledna 1963 německý premiér Konrád Adenauer a francouzský prezident Charles de Gaule. Obě strany se zavázaly konsultovat spolu problémy týkající se obou zemí, včetně toho, že šéfové vlád se budou scházet minimálně dvakrát ročně. Smlouva se tak stala jedním z milníků procesu evropské integrace. Na dvojici  Adenauer - de Gaule navázali další státníci z obou zemí: Helmut Schmidt a Valéry Giscard d´Estaing, Helmut Kohl a Francois Mitterand. Před nynějším socialistou Hollandem se současná německá kancléřka Angela Merkelová scházela s Nicolasem Sarkozym.

Německý kancléř Konrad Adenauer (vlevo) a francouzský prezident Charles de Gaulle se zdraví na pařížském letišti. ** FILE ** German Chancellor Dr. Konrad Adenauer, left, is welcomed by French President Charles de Gaulle as he arrives on Saturday, Sept. 21, 1963 at Paris airport for a two day farewell visit to France. Adenauer, who served as Germany's first chancellor after World War II was named Friday, Nov. 28, 2003 the ''greatest German'' of all times by popular vote in a survey conducted by the public television channel ZDF. Following the former West German leader for second place was Martin Luther, the monk who sparked the Reformation in 1517, Karl Marx, author of the 'Communist Manifesto' and a favorite among former East Germans, placed third. (AP Photo) ** B&W ONLY**

Francouzsko-německý "motor" evropské integrace. Na archivním snímku vítá francouzský prezident Charles de Gaulle německého kancléře Konráda Adenauera (vlevo)  na pařížském letišti 21. září 1963. Foto AP

 Půl století práce na francouzsko-německém smíření přinesly ovoce. Z oboustranné nenávisti či animozity se podařilo vytvořit společenství, které je provázané v mnoha oblastech - od ekonomiky po kulturu. Podle průzkumů veřejného mínění dnes 58%  Němců považuje Francouze za nejdůležitější partnery v Evropě a pro 40% Francouzů, kteří se vždy na vše německé dívali s despektem, jsou Němci „velmi" či „docela" sympatičtí.

Německá kancléřka a francouzský prezident na oslavách v Berlíně deklarovali společnou odpovědnost za současnou nelehkou situaci v Unii, především díky dluhové krisi. „Jsme si vědomi naší obrovské odpovědnosti za zlepšení situace v Evropě, za překonání krize eura a za to, aby byl umožněn hospodářský růst," vydali společné prohlášení. Klíč k překonání krize je podle nich v ještě užší integraci EU.

SKEPTIČTÍ ANGLIČANÉ

O den později ovšem evropský projekt integrace zpochybnil britský premiér David Cameron - pokud prý vyhraje příští volby, vyhlásí referendum o setrvání Británie v Evropské unii. Předtím by se ovšem pokusil vyjednat s EU nové podmínky, včetně vrácení některých kompetencí z Bruselu do Londýna. Podle toho by se pak Britové rozhodovali, jestli v EU setrvají.

I když jsou probruselské city Britů v současné době zřejmě na historicky nejnižší úrovni, v celé záležitosti referenda se jedná především o vnitropolitické hrátky. Cameron musí s evropskou kartou hrát na několik stran. Toryům na pravé straně ubírá voliče protievropská Strana nezávislosti Spojeného království a na „evropskou otázku" tlačí zevnitř strany i radikální křídlo toryů, které žádá  odchod Británie z Unie. Cameron ovšem ví, že by to pro Británii nebylo dobré, už jenom z toho důvodu, že do Unie směřuje polovina britského exportu, a tak lavíruje.

Evropská unie by odchod Británie jistě přežila, ovšem stáhnutí se tohoto velkého hráče z politické scény by mělo neblahý vliv na rozložení sil v Unii, kde by neúměrně vzrostl už beztak silný vliv Německa. Tento vývoj by jistě posílil i euroskeptiky v České republice.

Autor: Petr Placák

Další články v rubrice

Kdo tahá v Hongkongu za kratší konec?

Petr Placák, EUROSKOP, 20. října 2014

My za vás, vy za nás

Petr Placák, EUROSKOP, 30. září 2014

Skotové volili pro Evropu

Petr Placák, EUROSKOP, 22. září 2014

NATO pro 21. století

Petr Placák, EUROSKOP, 8. září 2014