Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Egypt aneb Co je demokratické

Petr Placák, EUROSKOP, 8. července 2013
Egypt.Mursí.oponenti

Když se do ulic vydá 17 milionů lidí protestovat proti vládě, znamená to, že v zemi je něco zásadně v nepořádku. Dosavadní egyptský prezident Muhammad Mursí si to ovšem odmítal připustit. 

K liberální a levicové opozici kritizující vládu, která přes odpor sekulární veřejnosti protlačila ústavní změny posilující islámský charakter egyptské společnosti, se přidali i kritici vlády za neradostné hospodářské výsledky: vláda se neodhodlala k hospodářským reformám, v zemí roste nezaměstnanost, egyptská měna oslabuje a vláda má problémy se zajištěním i takových základní věcí, jako jsou dodávky plynu a benzínu nebo odstranění neustálých výpadků elektřiny. 

Kritikům vlády pomohl i sám Mursí, který svým neobratným, arogantním a skutečnost nereflektujícím vystupováním pomohl proti sobě sjednotit rozdílné opoziční proudy. Vedle liberální veřejnosti, justice nebo policie se proti němu postavila třeba i státní média, která si Mursí znepřátelil tím, že do vedoucích funkcí prosadil islamistické funkcionáře. Rozhodující roli ovšem hraje armáda, jejíž moc se snažil Mursí omezit. 

Armáda jako pojistka demokracie nebo ochránkyně svých zájmů? 3. července zaujala armáda pozice v ulicích Káhiry. Foto čtk

Pokud někdo spekuloval o tom, že by v situaci rostoucího napětí mezi znepřátelenými tábory mohla do věcí zasáhnout právě ona, spekuloval správně. Vojáci dali politikům ultimátům, a když vypršelo, vytáhli z kasáren. Suplování politiky se armáda snaží legitimovat tradičním zdůvodněním, že jde o zajištění „stability a bezpečnosti“. Ta je ovšem důležitá nejen pro zemi, ale i pro armádu jako takovou – egyptská armáda sama podniká, je provázaná s řadou egyptských firem a politické turbulence pochopitelně obchodu neprospívají. 

Problém zákroku armády na „zajištění“ stability země ovšem spočívá v tom, že islamistická vláda Strany svobody a spravedlnosti, stejně jako prezident Mursí vzešli ze svobodných voleb. Americký prezident Barack Obama vyjádřil nad postupem egyptské armády „hluboké znepokojení“ a vyzval Egypt k rychlému návratu k civilní vládě vzešlé z demokratických voleb. Zároveň Egypt varoval, že by Spojené státy mohly přehodnotit další poskytnutí pomoci Egyptu. 

Podobně i Evropská unie vyzvala Egypt k rychlému obnovení demokratických pořádků. „Vyzývám všechny strany k rychlému návratu k demokratickému procesu, včetně uskutečnění svobodných a spravedlivých prezidentských i parlamentních voleb,“ prohlásila ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová. 

Západ si přesto ve vztahu k aktuálnímu dění v Egyptě ponechal pootevřená zadní vrátka, když zásah vojáků neoznačil za armádní puč. Je to právě egyptská opozice, která se snaží svět přesvědčit o tom, že svržení prezidenta Mursího, který ztratil podporu veřejnosti, je politický problém, ve kterém armáda nehraje žádnou roli. Vedení armády se snaží tuto argumentaci podpořit tím, že se staví do neutrální pozice nad strany konfliktů a vyhlašuje, že sama vládnout nehodlá – vláda je věcí dohody politiků. 

Stoupenci svrženého prezidenta Mursího demonstrují před mešitou za jeho návrat. Káhira, 7. července 2013, čtk. Na fotografii na titulní straně naopak demonstranté oslavují jeho pád v Káhiře 3. července 2013. Foto AP 

Za armádní puč naopak svržení prezidenta Mursího označují islamisté. Nejde jen o hraní se slovíčky, ale o legitimizaci současného vývoje, která bude mít zásadní vliv na další vývoj v zemi. Navíc, podle amerických zákonů musí Spojené státy zastavit pomoc všem zemím, kde proběhl armádní puč. 

Turecký konzervativní populista, premiér Recep Tayyip Erdogan si neodpustil, aby Západ v této souvislosti neobvinil z pokrytectví. Egyptské události označil za protiústavní převrat a zdůraznil, že demokracie se může stavět jen na volbách. „Západ selhal ve zkoušce upřímnosti,“ prohlásil Erdogan a vyučoval jej z demokracie: ta podle něj nepřijímá „dvojí metr“. 

Vůdce egyptské levice Sabbáhí naproti tomu obvinil Spojené státy, že podporovaly Muslimské bratrstvo „ještě dlouho poté, co se Egypťané obrátili proti islamistickému prezidentovi“. 

Každá strana se snaží na událostech v Egyptě přihrát svou polívčičku a vyzískat ze situace nějaký politický kapitál. Paradoxem dnešního dění v zemi pod pyramidami je, že před rokem v druhém kole prezidentských voleb podpořily vůdčí síly egyptské revoluce jako menší zlo právě umírněného islamistu Mursího proti kandidátu armády Ahmadu Šafíkovi, reprezentujícímu staré pořádky. Dnes Sabbáhí tvrdí, že armáda naplňuje vůli lidu. „Toto počínání vedlo k usmíření mezi lidem a armádou po dlouhém období odcizení,“ velebil Sabbáhí zásah armády. 

Přes všechny různorodé zájmy, které se v současném vývoji v Egyptě střetávají, je jasné, že egyptská demokracie havarovala a že je třeba ji urychleně obnovit, a to uspořádáním nových voleb v co nejkratším termínu. Částečnou pravdu mají obě strany – jak islamisté, kteří označující svržení Mursího za vojenský puč, tak i opozice: po tak masových protestech proti vládě by bylo nejen rozumné a legitimní, ale i demokratické, aby prezident a jeho vláda podala demisi a vyhlásili konání předčasných voleb. Hrozící eskalace napětí by se tím výrazným způsobem snížila, a to je právě podstata politiky v demokracii. V zemích, kde není demokracie zažitá, ovšem vítěz voleb bere všechno. Obviňování Západu z pokrytectví je ze strany tureckého prezidenta v tomto případě čirá demagogie politika právě s autokratickými sklony, který má za to, že na základě vítězství ve svobodných volbách si může se zemí dělat co chce.

Jestliže se Egypt propadne do chaosu občanské války, bude to z velké části vina Mursího, který nebyl schopen reflektovat změněnou situaci v zemi a resignoval na politiku. Prosazování vlastních představ o podobě egyptské společnosti hlava nehlava, bez ohledu na opozici či zbytek společnosti, rozhodně nepatří k moudrému vládnutí. Nepatří ani k demokracii.  

Autor: Petr Placák

Další články v rubrice

Kdo tahá v Hongkongu za kratší konec?

Petr Placák, EUROSKOP, 20. října 2014

My za vás, vy za nás

Petr Placák, EUROSKOP, 30. září 2014

Skotové volili pro Evropu

Petr Placák, EUROSKOP, 22. září 2014

NATO pro 21. století

Petr Placák, EUROSKOP, 8. září 2014