Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kreml a vor v zakoně

Petr Placák, Euroskop, 15. července 2013
Rusko. Magnitskij

Soud s mrtvým ve středověku měl svůj smysl, protože tehdejší společnost věřila v nesmrtelnou duši. Jaký význam mělo představení, které minulý čtvrtek předvedlo Evropě postkomunistické Putinovo Rusko soudem s mrtvým právníkem Sergejem Magnitským, který nota bene zemřel v ruském vězení za nevyjasněných okolností?

Sergej Magnitskij zemřel v ruské vazební věznici v roce 2009 jako obviněný společník amerického podnikatele Williama Browdera, šéfa britského fondu Hermitage Capital. Zatčení Magnitského následovalo poté, když po měsících piplavé práce rozkryl mnohamiliardový podvod, organizovaný skupinou pracovníků ministerstva vnitra, prokuratury, vyšetřovatelů a daňových orgánů, která se při inscenovaném vyšetřování údajných daňových deliktů dostala k veškeré dokumentaci, razítkům a ustavujícím dokumentům společností z Browderova investičního fondu, přepsala jejich vlastnictví na sebe, upravila údaje, podle kterých společnosti negenerovaly žádný zisk a následně žádala stát o vrácení daní, přičemž jim finanční úřad peníze poslal v rekordně krátké lhůtě prakticky během několika hodin (!).

Přesně tu částku, kterou Hermitage Capital zaplatil ruskému státu na daních v roce 2006, si mafie ve službách ruského státu vzala zase zpět, ovšem do vlastních kapes. Tato zločinná transakce by se nemohla nikdy podařit, kdyby spolu nespolupracovali tajná služba, vyšetřovatelé, finanční úředníci, soudci, politici.

Mozkový trust kremelského byznysu? Před pověstnou Ljublankou z doby KGB i NKVD, dnes sídlem Federální bezpečnostní služby sází zahradnice květiny. Na titulní strany žena s fotkou právníka Magnitského. Foto čtk

Když se Magnitskij rozhodl svá zjištění zveřejnit, byl zatčen na příkaz lidí, které z miliardového podvodu obvinil, sám obviněn z daňových podvodů a umístěn do vazby, kde po jedenácti měsících zemřel díky špatnému zacházení, kdy mu při zhoršeném zdravotním stavu bylo odepřeno lékařské ošetření. Podle ochránců lidských práv byl ve vězení jednoduše umlácen. Ruští vyšetřovatelé ovšem vinu za smrt Magnitského svedli na laxnost vězeňského lékaře.

Magnitského smrt měla dozvuky na mezinárodní scéně. Spojené státy přijaly koncem loňského roku takzvaný Magnitského zákon, který uvaluje sankce na dvě desítky ruských představitelů, kteří jsou podle nich zapleteni do machinací kolem celého případu a jsou zodpovědni za právníkovo uvěznění a jeho smrt, nesmějí vstoupit na americkou půdu a jejich bankovní účty v USA byly zmrazeny. Rusko jako odvetu vystavilo vlastní seznam v Rusku nežádoucích Američanů a zakázalo adopce ruských sirotků do USA.

Celý případ měl podobný scénář jako dřívější proces s Michailem Chodorkovským, který řídil Putinův vicepremiér Igor Sečin. Když Chodorkovský porušil nepsanou dohodu mezi byznysem a vládou o tom, že se byznys nestará o politiku a obvinil lidi kolem Putina, že jsou zkorumpovaní a kradou, byl z iniciativy Kremlu sám obviněn z daňových úniků. Ačkoli Chodorkovským ovládaná firma Jukos platila nejvyšší daně ze všech energetických společností a Chodorkovskij ve firmě zavedl na postsovětské poměry nevídaný pořádek, byl Chodorkovskij odsouzen a zbaven podílnictví ve společnosti, kterou si následně mezi sebe rozdělili lidé blízcí Kremlu.

Tverský obvodní soud v Moskvě minulý čtvrtek odsoudil amerického podnikatele Williama Browdera v nepřítomnosti a „in memoriam“ jeho ruského společníka Magnitského podobně za daňové úniky ve výši půl miliardy rublů. Proces, na který dohlížel Kreml a který podle nezávislých pozorovatelů ani nemohl dopadnout jinak, jako kdyby potvrzoval vývody východoevropského korespondenta a předního komentátora listu The Economist Edwarda Lucase, který ve své nejnovější práci tvrdí, že Rusko ovládá spolčení bezpečnostních služeb bývalé KGB, velkého byznysu a kriminálního podsvětí. To přesně zapadá do případu Magnitského.

Je ovšem jasné, že systém, který nedodržuje smlouvy, pokřivuje trh, podnikání, justici, policii … nemůže být efektivní a povede jen k dalšímu úpadku země. A nejde ani tak o dopad celé věci na západní investory. Rusko je a zůstane závislé na strategických surovinách, jejichž bohatství bezohledně využívají ruské mocenské kliky k vlastním účelům. Že je ruský stát přitom bit, mafii pochopitelně nevadí. O to víc hraje s „vlasteneckou“, protizápadní kartou. Skutečnost, že se Putinovi dařilo pozvednout životní úroveň lidí, nebyla vůbec jeho zásluha, ale bylo to v důsledku růstu cen strategických surovin. To ale nebude trvat věčně.

Pro nás je vývoj v Rusku aktuální v tom, že zájmy kremelské kliky tajných služeb s podnikateli nekončí v žádném případe na hranicích Ruska. A nejde vůbec – či jen – o nějakou ruskou imperiální nostalgii. Právě díky prodeji strategických surovin mají kremelští podnikatelé z tajných služeb zájmy po celé Evropě. Do toho spadá i jaderná energetika. Aktuální v tomto ohledu je nová zakázka pro tuzemský Temelín. V zemi, která byla dlouhá léta pod ruskou kuratelou a kde bují korupce, je otázka bezpečnosti při strategickém rozhodování o energetice na prvním místě.

Autor: Petr Placák

Další články v rubrice

Kdo tahá v Hongkongu za kratší konec?

Petr Placák, EUROSKOP, 20. října 2014

My za vás, vy za nás

Petr Placák, EUROSKOP, 30. září 2014

Skotové volili pro Evropu

Petr Placák, EUROSKOP, 22. září 2014

NATO pro 21. století

Petr Placák, EUROSKOP, 8. září 2014