Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Putinův skok do minulého století

Petr Placák, EUROSKOP, 3. března 2014
Putin. lyžař

Rusko prezidenta Vladimíra Putina vojensky obsadilo ukrajinský Krym. Porušilo tak nejen veškeré mezinárodní právo, ale stejně tak i bilaterální smlouvy s Kyjevem, které zaručují územní integritu Ukrajiny.

Rusko vtrhlo na ukrajinské území s vysvětlením, že musí chránit své občany. Podobnou situaci velmi dobře známe z vlastní historie. V roce 1938 s navlas stejnými argumenty obsadilo nacistické Německo čs. pohraničí. O třicet let později v roce 1968 Československo okupovaly armády Varšavské smlouvy pod vedením Moskvy ve chvíli, kdy byl Kreml přesvědčen, že se vývoj v Československu ubírá pro Moskvu nesprávným směrem. Obsazení Krymu Ruskem (v tuto chvíli nevíme, zda agrese nebude pokračovat i do vnitřní Ukrajiny) kombinuje oba dva postupy: když se situace na Ukrajině vymkla Moskvě z pod kontroly, obsadila ukrajinský Krym s odůvodněním, že musí chránit tamní Rusy, kteří tvoří většinu obyvatel Krymu – vedle Ukrajinců a původního obyvatelstva Krymských Tatarů.

Rozdíl je v tom, že okupaci Československa či jeho pohraničí předcházela horečnatá, mnohdy velmi vypjatá diplomatická vyjednávání, výhružky, vydírání atd. – celý arsenál velmocenské politiky, které chtěla svého cíle dosáhnout nátlakem. V tomto případě však Rusko vpadlo na Krym bez jakéhokoli varování, aniž by se předtím proti nějakému útlaku ruského obyvatelstva na Krymu ohradila či před něčím podobným Kyjev varovala, zcela jednoduše, jako kdyby nepřekročila hranice cizího státu, ale podnikala bezpečnostní akci na vlastním území. Z výše uvedeného je zřejmé, že Moskva nikdy nepovažovala Ukrajinu za samostatný, mezinárodně uznaný stát, jehož hranice jsou mezinárodně garantovány, ale má ji stále za svou provincii, jako tomu bylo v dobách Sovětského svazu


Krym je větším soustem, než olympiáda v Soči. Stane se Ukrajina Putinovým koncem? Foto čtk 


Pochopitelně nejde jen o Ukrajinu. Na základě „vysvětlení“, které dal Kreml světu ohledně nevyprovokovaného obsazení výsostného území cizího státu, se ruské menšiny všude ve světě stávají bezpečnostním rizikem nejvyšší závažnosti. V rámci chování a uvažování Putinova Kremlu se bezpečnostním rizikem stávají i Karlovy Vary, stejně jako pražské Vinohrady, kde všude na ulici slyšíte ruštinu. Je snad představa, že by nad Karlovými Vary seskočili ruští výsadkáři na ochranu tamních ruskojazyčných podnikatelů čirá fantasmagorie? Nevyprovokovaný zásah Ruska na Krymu, bez jakéhokoli varování, jen jako kdyby si Kreml došel pro něco do vlastní spíže, v současné Evropě čirá fantasmagorie bezpochyby je.

Rusko, které si osobuje právo zasáhnout všude na Zemi na „ochranu“ ruských občanů, obsazením Krymu světu vzkazuje: jakákoli ruská entita na území cizích státu je bezpečnostní riziko. Evropská unie, která chtěla zjednodušit vízovou povinnost pro občany Ruské federace, by měla svůj záměr pod tlakem nejnovějších událostí přehodnotit a vstupní víza v zájmu evropské bezpečnosti pro Rusy naopak zpřísnit.

A nejde jen o ruské občany, ale stejně tak i o ruské investice. Jestli někdo dosud vážně uvažoval o dostavbě Temelína ruským konsorciem, tak nejnovější vývoj ukazuje, jaké obrovské bezpečnostní riziko něco podobného je. Rusko využívalo k prosazení svých mocenských a imperiálních ambic vždy kombinaci různých nástrojů nátlaku: vedle armády to byl vždy i hospodářský nátlak a vydírání.

Byla to dvě evropská masová teroristická hnutí: nacisté a komunisté, která využívala jako nástroj mocenské politiky tzv. pátých kolon k destrukci stávajících evropských států a jejich režimů, ať už to byly německé menšiny v zahraničí, které měli na přímý pokyn Hitlera v „gesci“ nacistický ministr zahraničí Ribbentrop s „říšským maršálem“ Göringem, nebo komunistické strany v jednotlivých zemích, které úkolovala Komunistická internacionála.

Tyto postupy, jejichž odmítnutí stálo u počátků Evropské unie a které se měly po pádu Železné opony a znovusjednocení od druhé světové války rozděleného kontinentu stát definitivně minulostí, vrátilo Putinovo Rusko znovu do hry.

Autor: Petr Placák

Další články v rubrice

Kdo tahá v Hongkongu za kratší konec?

Petr Placák, EUROSKOP, 20. října 2014

My za vás, vy za nás

Petr Placák, EUROSKOP, 30. září 2014

Skotové volili pro Evropu

Petr Placák, EUROSKOP, 22. září 2014

NATO pro 21. století

Petr Placák, EUROSKOP, 8. září 2014