Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Proruští rebelové přestřelili

Petr Placák, EUROSKOP, 21. července 2014
Ukrajina letadlo

V pátek byl nad východní Ukrajinou sestřelen dopravní letoun malasijských aerolinií, na jehož palubě byli převážně občané Evropské unie. Tragédie bude mít bezpochyby vážný dopad na vztahy Unie s Moskvou.

I když Kreml za incidentem přímo nestojí, je protektorem východoukrajinských proruských rebelů, kteří mají zločin podle všeho na svědomí. Jestliže otázka ruské anexe Krymu nechala západní veřejnost více méně chladnou, tentokrát separatisté na východě Ukrajiny a jejich kremelský protektor překročili onen pověstný Rubikon: sestřelit civilní dopravní letadlo plné dětí (z bezmála tří set obětí jich bylo v letadlo osmdesát), které se letěly se svými rodiči rekreovat do jihovýchodní Asie, je věc, kterou zasáhla západní veřejnost na tom nejcitlivějším místě a evropští politici, kteří byli dosud ve vztahu k Rusku pod tlakem obchodních kruhů, budou muset chtě nechtě na incident tvrdě reagovat. 

Žena v australském Sydney dává vinu za sestřelní malasijského letadla ruskému vůdci Putinovi (Sydney, 19. července 2014). "Nechat tyto lidi (separatisty) ovládat místo (dopadu), je jako nechat zločince kontrolovat místo činu," tvrdě kritizoval proruské rebely australský premiér Tony Abbott, který se v sobotu vyslovil pro mezinárodní vyšetření incidentu a vyzval Rusko k bezpodmínečné spolupráci. Na palubě letadlo zahynulo 37 Australanů. Foto AP 

Moskva je bezpochyby za incident odpovědná. Kreml řadu měsíců podporuje destabilisaci východu Ukrajiny, nechává přes hranice proudit na toto území různé ruské bojůvky vyzbrojené moderní vojenskou technikou, včetně takových sofistikovaných systémů jako jsou rakety schopné sestřelit vysoko letící letadla, jak se bohužel minulý týden ukázalo. Celá věc ovšem ukazuje i rozdíl mezi zásahem Ruska na Krymu a jeho postupem na východě Ukrajiny. Zatímco „krymská operace“ byla Moskvou velmi dobře připravena a Kreml přesně věděl, co chce, na východě Ukrajiny improvizuje, nechává za sebe odvádět „špinavou práci“ různým „soukromým“ bojůvkám, které nemají jednotné velení a ve kterých se sešli dobrodruzi z východu Ukrajiny, stejně jako z celého Ruska, veteráni z války v Čečensku atd., kteří nemají „do čeho píchnout“. Bylo jen otázkou času, kdy se stane nějaký „malér“ podobný pátečnímu útoku. A z odposlechu komunikace rebelů je patrné, že jsou si vědomi průšvihu, kteří jejich kolegové sestřelením civilního letadla způsobili.  

Dosud to byla osmadvacítka zemí Evropské unie, která se nemohla shodnout na tvrdším postupu proti Rusku. Sestřelené dopravní letadlo ovšem vzalo smířlivým postojům jakoukoli věrohodnost. Tento týden se v Bruselu sejdou špičky unijní diplomacie, které budou jednat o postupu proti Moskvě, a sankcím, které budou opravdu bolet, se tentokrát Kreml nevyhne. Brusel bude podle všeho následovat Spojené státy, které už minulý týden zakázaly svým bankám půjčovat vybraným ruským firmám peníze, včetně ruského ropného gigantu Rosněftu, a investovat do ruské ekonomiky. Pro Moskvu to může být o to bolestnější, že Unie je pro Rusko násobně větší obchodní partner než USA.

Osm z deseti největších zahraničních věřitelů ruských podniků jsou banky, které sídlí v Evropské unii. Tři největší věřitelé jsou z Francie, Holandska a USA. Spojené státy už tvrdší postup vyhlásily. Dvě třetiny obětí ze sestřeleného letadla byli holandští občané a Amsterodam se nechal slyšet, že si nedá pokoj, dokud nebudou viníci potrestáni. Rovněž Francie se už vyslovila pro tvrdý postup vůči Moskvě. Ten o víkendu ohlásil především britský premiér David Cameron: ve včerejším vydání Sunday Times prohlásil, že pokud se prokáže, že letoun malasijských aerolinií sestřelili proruští rebelové, ponese vinu za čin i Moskva a vyzval Unii k tvrdšímu postupu vůči Kremlu. Cameronův ministr obrany Michael Fallon Rusko rovnou obvinil ze „sponzorování terorismu“ a na adresu Putina vzkázal, že si může být jist, že „Západ bude jednat“. 

Nechme se tedy překvapit. Každopádně je jasné, že Rusku se prodraží půjčování si peněz a rubl dál oslabí. Investoři se stahují ze země ve chvíli, kdy se Rusko ocitlo na hraně recese a potřebovalo by injekci ve formě nových investic jako sůl. Rusku bezpochyby nastanou horší ekonomické časy. Ty může autoritativní režim využít buď k liberalizaci systému, a nebo naopak – a to je pravděpodobnější – k jeho dalšímu utužení. A také k dalšímu válečnému dobrodružství. Neměli bychom obnovit povinnou vojenskou službu? 

Autor: Petr Placák

Další články v rubrice

Kdo tahá v Hongkongu za kratší konec?

Petr Placák, EUROSKOP, 20. října 2014

My za vás, vy za nás

Petr Placák, EUROSKOP, 30. září 2014

Skotové volili pro Evropu

Petr Placák, EUROSKOP, 22. září 2014

NATO pro 21. století

Petr Placák, EUROSKOP, 8. září 2014