Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Petr Placák, EUROSKOP, 1. září 2014
SNP Slovensko

Kulaté 70. výročí Slovenského národního povstání, které vypuklo 29. srpna 1944, největšího ozbrojeného odporu proti nacistické okupaci na území někdejšího Československa, poznamenaly události na východní Ukrajině.

Na oslavy byli pozváni zástupci států, jejichž občané se do SNP aktivně zapojili, Češi, Poláci, národy bývalé Jugoslávie a Sovětského svazu. Kvůli přítomnosti ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, jehož zemi viní Evropská unie z vojenského vměšování a rozdmýchávání nepokojů a chaosu na východní Ukrajině, odřekl účast na oficiálních oslavách v Banské Bystrici polský prezident Bronislaw Komorowski, který se později sešel jen se svým slovenským a českým kolegou.

Otázka účasti či neúčasti ruské delegace na oslavách SNP vyvolala turbulence i na slovenské politické scéně. Už před nástupem Andreje Kisky do funkce slovenského prezidenta pozval jeho předchůdce a velký přítel Ruska Ivan Gašparovič na oslavy i současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Mezitím se ale vztahy mezi Kremlem a Evropskou unií díky vojenské angažovanosti Moskvy na východě Ukrajiny ocitly na bodě mrazu a slovenská opozice se proti pozvání Putina ozvala, že to je urážka odkazu povstání.

Naproti tomu podle poslance vládní strany Směr Juraje Blanáma je pozvání Putina správné, protože „SNP je pro Slovensko významným historickým milníkem nezpochybnitelně spojeným se sovětskou armádou“. Podobně argumentoval i hlavní organizátor oslav, ředitel muzea SNP Stanislav Mičev: „Padlo tady 140 tisíc obyvatel bývalého Sovětského svazu. To považuji za dostatečný důvod, aby byli pozvání zástupci Ruské federace.“

Výše uvedené ovšem jen ukazuje, jak dodnes nejsou zpracovány dějiny 2. sv. války nejen v obecném povědomí ale i mezi zainteresovanými lidmi. Kdo bylo těch 140 tisíc padlých „obyvatel bývalého Sovětského svazu“? Byli to snad Rusové? Nebyli to také či převážně Ukrajinci, Bělorusové, Kazaši, Uzbeci a další národnosti tehdejšího SSSR? Moskva si vždy dělala monopol na boj proti nacistům, ačkoli hlavní tíhu války proti Hitlerovi nesly právě národy na západě bývalého SSSR, Ukrajinci a Bělorusové. Byli na oslavy pozváni prezidenti Ukrajiny a Běloruska?

Na druhou stranu to byla právě Moskva, která uzavřela s nacistickým Německem spojenecký pakt a ruku v ruce s ním napadla Polsko. To jsou sice notoricky známé věci, ale do myšlení politiků střední i západní Evropy jako kdyby stále nedoběhly.

Už jen stále dokola používané označení SNP jako protifašistické vystoupení je zavádějící. Ve skutečnosti šlo o boj proti německému nacismu, který měl v mnohém ohledu blíž právě k stalinskému Sovětskému svazu, než k fašistické Itálii, přičemž termín fašismus komunistická propaganda léta používala jako nadávku k označení třídního nepřítele. V roce 1989 se středo a východoevropské národy vymanily z područí komunistického impéria. Deformovaná slova a překroucené významy trvají v hlavách lidí dál.

Autor: Petr Placák

Další články v rubrice

Kdo tahá v Hongkongu za kratší konec?

Petr Placák, EUROSKOP, 20. října 2014

My za vás, vy za nás

Petr Placák, EUROSKOP, 30. září 2014

Skotové volili pro Evropu

Petr Placák, EUROSKOP, 22. září 2014

NATO pro 21. století

Petr Placák, EUROSKOP, 8. září 2014