Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

My za vás, vy za nás

Petr Placák, EUROSKOP, 30. září 2014
Německé velvyslanectví

Dnes je tomu přesně čtvrt století, co z balkonu velvyslanectví Německé spolkové republiky v Praze její tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher oznámil několika tisícům východoněmeckých uprchlíků, kteří hledali na velvyslanectví asyl, že cesta na Západ je volná.

Situace na západoněmeckém velvyslanectví, kterou tehdy sledoval celý svět, se s nastávající zimou zdramatizovala: v provizorním stanovém táboře tu trávily život tisíce lidí, včetně žen a malých dětí. Západoněmeckým diplomatům se nakonec podařilo vyjednat s komunistickými vládami v Praze a ve východním Berlíně jejich volný průjezd tzv. „vlaky svobody“ do západního Německa. I když Československo následně posílilo ostrahu hranic s NDR, exodus východních Němců do svobodného světa eskaloval a pět dní před pádem berlínské zdi se Praha dohodla s Berlínem, že občané NDR budou moci cestovat na Západ přímo. Památná slova ministra zahraničí z balkonu západoněmecké residence v Praze ohlásila závěrečnou fázi konce komunistického režimu v NDR

 

.

Na dobové fotografii západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Gensecher hovoří před ambasádou v Praze s východoněmeckými uprchlíky, Praha 30. září 1989. Na titulní straně spanilá jízda trabantů u příležitosti dnešního 25. výročí celé události. Foto AP a ČTK

K opětovnému sjednocení Německa přispěla především krize moci, ekonomiky i ideologie či identity v sovětské říši, která byla hlavním strážcem po druhé světové válce rozdělené Evropy. Sovětské politbyro v den pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989 ale vůbec nejednalo o Německu a jeho možném sjednocení, za to poslouchalo panickou zprávu předsedy vlády Nikolaje Ryžkova o plánovaném odtržení pobaltských států. Skutečnost, že možnost sjednocení Německa nebyl pro sověty takový problém, jako snaha okupovaného Pobaltí o nezávislost ozřejmuje stalinskou podstatu sovětské moci, která zůstávala v základu neměnná i za Gorbačovy perestrojky: zatímco rozdělení Německa bylo legitimním dílem porážky nacistického Německa z jedné strany západními spojenci a z druhé Sovětským svazem, okupace baltských zemí byla zločinná agrese vedená Stalinem v rámci nacisticko-sovětského paktu proti třetím zemím, která měla navíc genocidní charakter. I takovéto limity měla sovětská perestrojka.

V září 1989 to ovšem nebylo poprvé, co Československo zasáhlo do německých dějin. Mezi čs. a východoněmeckým disentem existovaly poměrně čilé styky a už v roce 1985 vydala čs. opozice tzv. Pražskou výzvu, která nastolila otázku možnosti opětného sjednocení Německa v budoucnosti. Pro východoněmecké opoziční hnutí bylo ale „existenční“ událostí Pražské jaro roku 1968. Podle Wolframa Tschiecheho, jednoho z organizátorů opozičních iniciativ v době NDR, byla právě okupace Československa, jíž se v rámci Varšavské smlouvy účastnila i armáda Německé demokratické republiky, důvodem, proč nadále nepovažoval východoněmecký režim za legitimní a znamenala jeho vstup do otevřené opozice proti vládě NDR. Okupace Československa zasáhla celou jednu vrstvu východoněmecké nezávislé inteligence, ke které tehdy patřili i dnešní prezident Německa Joachim Gauck a současná kancléřka Angela Merkelová.

Když čs. bezpečnostní jednotky v lednu 1989 brutálním způsobem potlačily demonstrace u příležitosti sebeobětování Jana Palacha, východoněmecká opozice vyhlásila na 19. březen 1989 celonárodní den solidarity se zatčenými a pronásledovanými lidmi v Československu. Pád berlínské zdi 9. listopadu 1989 nebyl jen pádem režimu NDR, ale ohlásil i konec vlády čs. skalních komunistů, která zůstala ve střední Evropě zcela osamocena – jako kůl v plotě, jak si povzdechl její šéf Jakeš. Dnes běžíme my za vás, zítra poběžíte vy za nás – vykřikovali aktivisté Společnosti za veselejší současnost na svých akcích. Mezi občany někdejšího Československa a NDR, kteří se navzdory okolnostem cítili být svobodní, tomu tak bezpochyby bylo.

Autor: Petr Placák

Další články v rubrice

Kdo tahá v Hongkongu za kratší konec?

Petr Placák, EUROSKOP, 20. října 2014

Skotové volili pro Evropu

Petr Placák, EUROSKOP, 22. září 2014

NATO pro 21. století

Petr Placák, EUROSKOP, 8. září 2014

SNP a historická klišé

Petr Placák, EUROSKOP, 1. září 2014