Ondřej Kundra, Respekt, 9.-15. listopad 2009
Kabinet se rozhodl vložit do největší energetické zakázky současné EU – půlbilionové dostavby Temelína. Cílem je oslabit pozici ruské firmy Rosatom, která byla až doteď považována za favorita tendru. Její možné vítězství totiž ministři považují za výrazné bezpečnostní riziko.
O dostavbu dvou temelínských reaktorů mají zájem tři firmy: americký Westinghouse, francouzskoněmecké konsorcium Areva a ruský Rosatom. Vítěze chce vlastník Temelína – společnost ČEZ – vybrat v další výběrové fázi příští nebo přespříští rok, stavět se má v roce 2013. Kolik chce do projektu investovat, zatím společnost nespecifikuje s tím, že to oznámí až po předložení konkrétních nabídek. Neoficiálně se mluví o astronomické sumě půl bilionu korun, v níž jsou zahrnuty i tři ČEZ poptávané bloky v Dukovanech a slovenských Jaslovských Bohunicích.
Linka Kreml-Temelín
Jako hlavní kritérium pro vyhlášení vítěze si ČEZ stanovil „nejvýhodnější cenovou nabídku a závazek, že v případě možného budoucího navyšování bude všechny výdaje navíc hradit vítězná firma. Cenu vybudování jaderné elektrárny nikdy nelze dopředu přesně stanovit. Pravidlem však je, že se stavby výrazně prodražují. Cena první části Temelína vzrostla pětinásobně, z dvaceti miliard na sto, což nakonec zaplatil ČEZ, respektive stát coby jeho většinový vlastník. A k podobnému prodražování nyní dochází i v případě stavby třetího reaktoru finské jaderné elektrárny Olkiluoto, jehož původně oznámenou cenu 3,3 miliardy eur zvedly nečekané „stavební komplikace na současně odhadovaných pět miliard.
Jak získat čistou energii oproštěnou od mocenských či geopolitických záměrů? Ilustrační foto Euroskop
Kritérium nejvýhodnější ceny zatím nejvíc nahrává ruské společnosti Rosatom. Na rozdíl od dvou přihlášených konkurentů ji kontroluje stát, respektive kremelská administrativa premiéra Vladimira Putina – a ta už prý dala české straně najevo, že je ochotna budoucí neplánovaná cenová navýšení krýt. Naposledy o tom měl před měsícem a půl v Praze zdejší politiky ujistit ruský vicepremiér Alexander Žukov. Na rozdíl od Rosatomu se žádná další firma podobnou velkorysou garancí nemůže blýsknout. A žádná jiná firma si také nemůže dovolit zakázku cenově podhodnotit, protože její kroky neovládají politici, ale soukromí akcionáři.
Přesto to s vítězstvím Rosatomu není jednoznačné. Zvláštní velvyslanec vlády pro „energetickou bezpečnost Václav Bartuška zpracoval pro kabinet premiéra Jana Fischera analýzu, podle níž by Česko mělo co nejvíc diverzifikovat svoje energetické zdroje, což případná výhra Rosatomu neumožňuje. Naopak by se tím zvýšilo riziko „závislosti na problematickém Rusku, které dlouhodobě projevuje velký zájem ovládnout v Česku rozhodující části energetiky. Problematičnost spočívá v tom – jak v lednu ukázala ukrajinská plynová krize -, že Rusové přes energetiku ovlivňují dění v dané zemi, kterou považují jako Česko za svoji „sféru vlivu. I proto – aby tomu v případě Česka předešli – začali ministři na základě Bartuškovy zprávy konat.
Pán kohoutků
„Kdyby zakázku na Temelín získal Rosatom, byl by to problém, říká zdroj z okruhu premiéra. „Ostatně už jsme to zažili. Když jsme podepsali smlouvu o americkém radaru, poklesly dodávky ruského plynu. Údajně z technických důvodů, my jsme si to ale analyzovali jako signál, že kdykoli příště, když půjdeme proti jejich zájmům, mohou nás přes energetiku dostat do složité situace. Jako důvod přitom stačí jen naše rozhodnutí zajistit si bezpečnost jinak než podle ruských představ.
Ruská dostavba Temelína rizika závislosti zvětšuje. ČEZ totiž už podepsal s další „kremelskou společností TVEL desetiletý kontrakt na obohacování jaderného paliva (údajně kvůli cenově výhodné nabídce), což by se zřejmě vztahovalo i na nové reaktory. Rusové by tak v budoucnosti mohli Česku v rámci „politického tlaku odříct jak obohacování paliva, tak dodávku potřebných náhradních dílů do jimi vybudované technologie. Podle energetických analytiků je přitom v podstatě nemožné obojí na trhu rychle sehnat. Jiné energetické zdroje jako ropa nebo plyn by zároveň byly mimo hru, protože i ty už dnes ovládají Rusové.
„Teď máme v Česku šest sovětských, respektive rusko-sovětských reaktorů. Je třeba dodavatele diverzifikovat, říká energetický velvyslanec vlády Bartuška. Podobný názor převládá i mezi ministry. Minulý týden o věci jednala hodinu a půl uzavřená porada ekonomických ministrů a podle informací Respektu se zúčastnění shodli na tom, že vláda do dalšího průběhu tendru „výrazně zasáhne – právě kvůli riziku závislosti na partnerovi označovaném i v té nejopatrnější diplomatické mluvě slovem „nevyzpytatelný.
Hlavní způsob, jak stát může uplatnit svůj vliv na temelínský tendr, je přes dozorčí radu ČEZ, kde má své zástupce. ČEZ jí bude muset před druhým kolem výběrového řízení předložit ke schválení zadávací dokumentaci tendru včetně výběrových kritérií (v první fázi ČEZ obecně zjišťoval, kdo má o jaderný kontrakt zájem). Dozorčí rada má právo – nebude-li s kritérii spokojena -požádat ČEZ o jejich doplnění. Tímhle směrem je nyní namířena i aktivita vlády. „Hledáme cesty, jak oslabit pozici Rosatomu, protože jeho vítězství snižuje naši energetickou i politickou bezpečnost, říká již citovaný zdroj. „Není možné, aby hlavním kritériem na vítězství zůstala cena. To potvrzuje i premiér Fischer. „Až se bude o zakázce rozhodovat, nebude hrát roli jen cena, ale také energetická bezpečnost a geopolitika, řekl minulý týden premiér HN.
A právě o možnosti rozšíření výběrových kritérií o aspekt bezpečnosti teď vyjednávají zástupci dozorčí rady a ministerstva průmyslu s vedením ČEZ. Jestli bude jejich požadavky firma akceptovat, není jasné – vedení společnosti to zatím nijak nekomentuje. Jisté je, že vyjednavači se o dohodu mají podle vlády pokusit do konce listopadu. Jestliže nebudou úspěšní, chtějí ministři uplatnit „silové řešení a firmě ČEZ své požadavky přes dozorčí radu „nařídit (což je rovněž možné). Rosatom by to sice z tendru přímo nevyloučilo, ale výrazně by to posílilo šanci na vítězství některého z dalších dvou zúčastněných hráčů.
Pro Arevu mluví především to, že by tím došlo k posílení vazby Česka na EU a její společné budování energetické politiky. Pro Westinghouse zase možnost, že by výměnou za lukrativní jadernou zakázku pro americkou firmu mohla Obamova administrativa Česku vyjednat podíl v transalpském ropovodu TAL, o což se vláda bez úspěchu snaží už několik let (ropovod přivádí černé zlato z italského Terstu a získání jeho akcií pro nás představuje možnost udělat si z něj alternativní doplněk k ruskému ropovodu Družba).
Ve vládě zatím nepanuje jasný názor, která z obou nabídek je pro Česko výhodnější. Jestliže teď každopádně kabinet nastaví prostřednictvím dozorčí rady ČEZ kritéria výběru oslabující Rosatom, příští politické kabinety to už v podstatě nebudou moci změnit. Zemi by tím totiž vystavily velkému riziku prohry u mezinárodní arbitráže, kam by se neúspěšní zájemci mohli obrátit.
Autor: Ondřej Kundra