Adam Černý, Hospodářské noviny, 18. června 2010
Těžký spor se vedl o novou daň na banky a finanční transakce. Česko a Itálie zavedení nové bankovní daně ostře odmítly.
Zkrácený, jen jednodenní režim a atmosféra plná spekulací, do jaké míry jsou oprávněné obavy z finančního vývoje ve Španělsku. Zvláště druhý bod byl působivou kulisou pravidelného pololetního summitu Evropské unie, protože Španělsko sice nebylo na oficiálním programu, ale toto téma plnilo kuloáry.
Jednodenní summit EU se nejvíce zabýval dvěma spornými položkami. K první z nich, zavedení zvláštní bankovní daně, z níž by se financoval zvláštní fond pro případ krizí, se výrazně vyslovilo i Česko.
Česká a Italská výjimka
Premiér Jan Fischer označil původní návrh za „rigidní a odmítl ho. „Česká republika nemá důvod tuto daň zavádět, prohlásil Fischer. Stejně odmítavě se k návtrhu postavila Itálie. Obě země si tak vydobyly výjimku a novou daň zavádět nebudou.
Kompromis se nakonec našel ve shodě, že o zvláštní bankovní dani se bude diskutovat příští týden na summitu skupiny G8, složené z nejvyspělejších zemí, a skupiny G20, která zahrnuje i nově sílící státy, například Brazílii nebo Indii. „Přeneseme tu debatu na G20 a naše rozhodnutí bude záležet na tom, jaké budou reakce velkých hráčů, řekl včera v Bruselu francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Urputná slovní bitva se včera svedla nad textem, který měl popsat, jak by měli členové Evropské unie předkládat do Bruselu k nahlédnutí návrhy svých národních rozpočtů. Zvláště pro nového britského premiéra Davida Camerona, který se účastnil svého prvního unijního summitu, to bylo věcí osobní prestiže.
Boj o slovíčka
Cameron ještě před summitem slíbil, že nikdo neuvidí návrh rozpočtu dříve než poslanci britské Dolní sněmovny. Protože podobně ostražité jsou i jiné země, hledala se přijatelná formulace velice obtížně.
Kompromisem je text, který sice slibuje, že každé jaro budou návrhy národních rozpočtů poslány k nahlédnutí Evropské komisi, aby mohla posoudit jejich případné dopady na ostatní země, zvláště eurozóny. Zároveň obsahuje klíčový dodatek, že se tak stane „s ohledem na národní rozpočtové procedury.
Jen velmi obecně se shodlo sedmadvacet šéfů států a vlád při debatě, jak vzájemně koordinovat rozpočtové politiky jednotlivých zemí. Výsledná formulace, že členové Evropské unie tuto koordinaci pokládají za „základní a naléhavou prioritu stejně jako větší důraz na rozpočtovou disciplínu, jen chatrně zakrývá přetrvávající rozpory.
Rozdíly byly patrné nejen u dvou klíčových zemí, Francie a Německa, ale i u dalších států. Británie trvá na tom, že má sice zájem na stabilitě eurozóny, ale že se jí rozpočtová koordinace, protože nepoužívá euro, netýká. Polsko, které sice euro také nepoužívá, se naopak chce vyhnout tomu, aby se eurozóna stala elitou určující další směr a kroky ostatním.
Řešení dalšího sporného bodu, jaké sankce mají postihnout rozpočtové „hříšník y, se našlo v odkladu. Návrh možných trestů má připravit tým pod vedením „unijního prezidenta Hermana Van Rompuye.
Na rozdíl od ekonomických záležitostí se sedmadvacítka snadno shodla na silnějších sankcích proti Íránu, který je podezřelý z vývoje a výroby jaderných zbraní. Proti režimu v Teheránu již byly vyhlášeny sankce Radou bezpečnosti OSN opakovaně, ale Evropská unie a nejspíše i Spojené státy se rozhodly, že samy zostří opatření navíc k těm, která přijala Rada minulý týden.
Sankce schválené včera v Bruselu mají především zajistit, aby Írán nedostával ze zahraničí investice a technologie potřebné k údržbě a rozvoji jeho klíčového oboru, těžbě ropy. Jejich konkrétní obsah ale bude zveřejněn až později.
Rusku se sankce nelíbí
Samostatný postup členů unie okamžitě napadla Moskva. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova tyto nové sankce jdou za hranice stanovené Radou bezpečnosti OSN, a proto jsou nepřijatelné. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád již ve středu varoval, že jeho země „tvrdě odpoví těm, kteří proti němu budou uplatňovat sankce kvůli jadernému programu.
Autor: Adam Černý