Pavel Máša, Lidové noviny, 18. ledna 2010
Azyl pro Danylyšyna je součástí změny postoje Západu k režimu prezidenta Janukovyče
Málokdy si Česko vyslouží tolik nevraživosti v zahraničí, jako se tomu děje právě nyní kvůli poskytnutí politického azylu ukrajinskému exministru Bohdanu Danylyšynovi. „Znamená to, že korupční řetězec činnosti vlády Tymošenkové rozprostřel své ruce i na Evropu. Takovýmto rozhodnutím se pokoušejí evropské korupčníky zbavit odpovědnosti,“ reagoval na postup českých úřadů ukrajinský poslanec Vadim Kolesnyčenko.
Tento člen Strany regionů prezidenta Viktora Janukovyče je ve výboru pro otázky soudnictví jakýmsi inkvizitorem, který stačil již prosadit odvolání několika soudců z funkce. A aniž to zamýšlel, dobře svým naprosto nepodloženým výrokem doložil, jak na Ukrajině uvažují činitelé odpovědní za „čistotu práva.
Evropský dokument pro nás není svátost
Udělení azylu opozičnímu politikovi popudilo i další Kolesnyčenkovy stranické kolegy. Volodymyr Olijnyk se vysmíval českému argumentu, že Danylyšyn může být na Ukrajině pronásledován z politických důvodů. „Já tedy takového politika neznám! prohlásil poslanec s tím, že exministr politicky nevystupoval. Což by hypoteticky mohlo platit v případě úřednické vlády, jíž ovšem kabinet expremiérky Julije Tymošenkové věru nebyl. „Nesmíme vnímat jakýkoliv evropský dokument coby nějakou svátost, vyzýval v tomto kontextu vládní poslanec.
Nálady ve vztahu k Evropské unii jsou v řadách vládní a prezidentské Strany regionů dlouhodobě emočně rozpolcené. Její politici by chtěli těžit z výhod, které jim může v ekonomické oblasti přinést spolupráce s EU, na druhou stranu je ale popuzuje, že z Bruselu slyší i řadu připomínek. Naposledy jim je přímo v Kyjevě tlumočil evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle. „Chtěl bych připomenout potřebu zajistit, že trestní zákoník nebude využíván k politickým účelům, řekl minulý týden v souvislosti se znepokojením EU, které vyvolává trestní stíhání mnoha členů bývalé vlády.
Kam se poděla oranžová revoluce? Před sedmi lety protestovaly v centru Kyjeva tisíce stoupenců opozičního prezidentského kandidáta Viktora Juščenka proti údajnému falšování výsledků druhého kola ukrajinských prezidentských voleb. Kyjev, 22. listopadu 2004. Foto čtk
Nespokojenost s chováním EU vyjadřují i někteří ukrajinští politologové. „Jsou to hry evropské byrokracie, prohlásil včera ředitel analytického centra Perspektiva Pavel Ruďjakov. Ukrajinskou alternativou v případě oddalování asociovaného členství v unii je podle něj rozšíření spolupráce s Moldavskem. A tuto „zajímavou alternativu mínil zcela vážně. Pro začátek by si podle něj mělo ministerstvo zahraničí pozvat na kobereček českého velvyslance.
Oficiální vládní místa se nicméně drží se svou kritikou spíše zpátky. „Nehodláme to dramatizovat a rozhodně nemáme v úmyslu tuto záležitost zkoumat v kontextu ukrajinsko-českých vztahů, ujistil vysoký představitel ukrajinské diplomacie. Jiní jeho kolegové ovšem v neoficiálních rozhovorech usoudili, že české rozhodnutí odráží negativní postoj Západu jako celku, byť v tomto případě na Prahu údajně tlačil především Washington, a ne Brusel.
„Čubčí synové – oblíbenci Západu?
Může to mít částečně reálný základ – americká diplomacie sice sotva vyvíjela na Česko přímý tlak, na druhou stranu je ovšem pravda, že právě Američané dávají znatelně najevo rozčarování nad vývojem na Ukrajině. Janukovyč totiž kriminalizací vůdců opozice porušil ústní příslib, že tak činit nebude, který měl dát americkému viceprezidentu Josephovi Bidenovi. A právě ambasáda USA na Ukrajině již koncem loňského roku, dávno před Füleho „inspekční cestou, vyjádřila znepokojení nad možnou politicky motivovanou „výběrovostí série trestních stíhání. Tento americký názor tak mohl mít v celkovém kontextu skutečně i jistý vliv při rozhodování českých úřadů v případu Danylyšyna.
Expremiérka Tymošenková soudí, že Západ stále praktikuje ve vztahu k Ukrajině politiku dvojích standardů. V rozhovoru pro časopis Newsweek uvedla, že USA i EU dávají přednost „stabilním a předvídatelným čubčím synům kvůli obavám z regionální nestability. Leckdy tento princip snad funguje, poslední gesta evropských i amerických oficiálních míst ovšem naznačují, že naštěstí snad nazrává ve vztahu ke stále despotičtějšímu Janukovyčovu režimu procitnutí. Naznačil to i šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg: „Sdílím obavu, že stíhání (Danylyšyna) může být motivováno politicky, řekl. Jinými slovy: nemůžeme věřit ve vládu práva na dnešní Ukrajině.
Odložení zásadních dohod o spolupráci EU a Ukrajiny by v tomto kontextu nebylo „byrokratickou hrou, jak se někdo v Kyjevu domnívá, ale zohledněním reality. Ukrajinský režim se vrací k neblahým mocenským metodám z období před oranžovou revolucí a na hony se vzdaluje evropským politickým standardům. Pokud bude pokračovat zneužívání státní moci při potlačování opozice (včetně svobody médií), ztrácí další pootevírání evropských dveří Ukrajině smysl. A politici Strany regionů nechť se místo rozhořčování se nad evropskými „korupčníky raději pozorně podívají do zrcadla, které jim Západ stále ještě s řádnou diplomatickou galantností nastavuje.
Autor: Pavel Máša