Hana Bambasová, 30.5. 2012, psáno pro Euroskop
Kanada zavedla vízovou povinnost pro Čechy 14. července 2009. Odůvodnila to cílem omezit žádosti o azyl z České republiky. Podle kanadského ministerstva vnitra dosáhl jejich počet od začátku roku 2007 do léta 2009 tří tisíc, přičemž ve většině případů se jednalo o žádosti obyvatel hlásících se k romské národnosti.
Malmströmová vidí problém
Zavedení víz pro české občany cestující do Kanady je prvním případem, kdy se některá ze třetích zemí, vůči které Evropská unie neuplatňuje vízovou povinnost, rozhodla zavést víza členskému státu Unie.
Komisařka pro vnitřní záležitosti Evropské unie Cecilie Malmström před evropskými poslanci prohlásila, že si uvědomuje problém, který přetrvávající vízová povinnost pro občany členských států EU představuje pro ratifikaci Dohody CETA mezi Evropskou unií a Kanadou.
Problém bezvízového styku sice není přímo součástí vyjednávacího mandátu Evropské komise. Na základě výzvy České republiky v říjnu 2009 však vydala Komise zprávu o vízové relaci mezi Českou republikou a Kanadou, ve které doporučila Radě, aby na její případný návrh souhlasila s odvetným zavedením víz pro držitele diplomatických a služebních pasů Kanady. Návrh na odvetná opatření však Evropská komise doposud Radě nepředložila. Právě nečinnost Komise byla terčem kritiky evropských poslanců.
Komisař pro obchod Karel De Gucht na summitu v Ottawě 14. – 15. prosince 2010. De Gucht (vlevo) vyjednával s kanadským ministrem pro mezinárodní obchod Peterem Van Loanem o dohodě, která má liberalizovat vzájemný obchod a služby (Comprehensive Economic and Trade Agreement – CETA). Zdroj: Audiovisual service EU.
Možnost problémů při ratifikaci dohody CETA v českém parlamentu naznačil před květnovým summitem NATO premiér Petr Nečas. Na setkání se svým kanadským protějškem Stephenem Harperem uvedl: „Za situace, kdy tady není změna vízového režimu, se sjednání této dohody ze strany ČR může setkat s celou řadou problémů, včetně potíží s ratifikací v parlamentu, které jsou z politických důvodů naprosto pochopitelné. Rozhovory Evropské unie s Kanadou o obchodní dohodě přitom byly zahájeny právě během českého předsednictví Rady Evropské unie, v květnu 2009.
Evropští poslanci podpořili Nečase
Kromě překážek při ratifikaci v českém parlamentu, které naznačil Nečas, není jisté ani vyslovení souhlasu Dohodě v Evropském parlamentu. Během rozpravy poslanců zazněla napříč politickým spektrem silná kritika Evropské komise, především za nedostatečně důrazné a rychlé jednání v otázce odstraňování vízové povinnosti pro všechny občany Unie.
K nevyslovení souhlasu s Dohodou přímo vyzval místopředseda nejpočetnější frakce lidovců (EPP), Marian-Jean Marinescu. Podle zástupců socialistické frakce (S&D) by měla mít práva občanů přednost před ekonomickými dohodami. Současnou situaci označili za výsledek neschopnosti Evropské komise v této otázce jednat.
Místopředsedkyně liberálů (ALDE) Antonyia Parvanova společně s českým poslancem Pavlem Pocem (ČSSD) zmínila osobní dopis, kterým v říjnu loňského roku tito poslanci vyzvali kanadského premiéra k vyřešení vízové otázky během rozhovorů o Dohodě CETA. Nezačne-li Evropská komise v otázce bezvízového styku s Kanadou jednat, „nedivil bych se potížím s ratifikací dohody CETA nejen v Parlamentu České republiky, řekl Poc.
20 miliard eur v ohrožení
Úspěšná ratifikace dohody CETA ve všech členských státech Evropské unie je pro obě strany Dohody hospodářsky potřebným krokem. Evropská unie je po Spojených státech druhým největším obchodním partnerem Kanady. Odhaduje se, že liberalizace obchodu a služeb může obou ekonomikám přinést zhruba 20 miliard eur.
Podle statistik Evropské komise v roce 2010 exportovala EU do Kanady zboží za 26,6 miliardy eur a služby v hodnotě 12,3 miliardy eur. Na druhé straně Kanada vyvezla zboží za 20,1 miliard a služby za 9,1 miliard eur.
Autor: Hana Bambasová, Odbor koncepční a institucionální (OKI)
