Marie Bydžovská, Euroskop, 16.8. 2012
Nezávislá organizace VoteWatch vydala první studii svého druhu, která detailně analyzuje hlasování členských států v Radě EU od července 2009 do června 2012. Zjistila, že nejčastěji hlasují proti většinovému návrhu Velká Británie a Německo. Česko se nachází na desátém místě, co se týče počtu hlasování, kdy bylo v menšinové pozici. Překvapivě nejblíže je českému hlasování ostrovní Kypr.
Podle zjištění studie neexistuje žádný absolutně platný vzor, který by ukázal, jestli jsou více v opozici velké nebo malé státy. Roli nehraje ani geografická poloha. Také co se týče vytváření koalic, nenalezli tvůrci dokumentu žádná trvalejší spojenectví. Potvrdili tím slova politiků, že hlasovací koalice jsou vytvářeny na ad hoc bázi podle momentální situace.
Ukazuje to i srovnání hlasování českých ministrů a jejich zahraničních kolegů. V 98 procentech se české rozhodnutí shoduje s výsledky kyperských kolegů. Znamená to, že v 342 z 350 případů Češi zastávali stejnou pozici jako zástupci Kypru. Na pomyslném druhém nejbližším místě k Česku jsou s 97 procenty stejného hlasování Slovensko, Litva, Malta, Francie, Slovinsko, Řecko, Lucembursko a Estonsko.
Paradoxně nejvíce rozdílů oproti Česku zaznamenala VoteWatch v rozhodování Německa a Británie. Přesto i tyto dva státy zastávaly stejný názor v 92 respektive 89 procentech rozhodování Rady kvalifikovanou většinou.
Raději kompromis než hlasování
Malé rozdíly mezi hlasováním jednotlivých zemí jsou dány tím, že státy EU dávají přednost nalezení kompromisu, a to i v případech, kdy stačí ke schválení určitého postoje dvě třetiny hlasů v Radě.
Podle zjištění VoteWatch tak 65 procent hlasování ve sledovaném období vůbec neproběhlo, protože se zástupci členských zemí před tím dokázali shodnout na pro všechny přijatelném kompromisu. Nejkontroverznějšími oblastmi, o které se hodně bojovalo, byly nepřekvapivě zemědělství, rozpočet, životní prostředí a regionální rozvoj.
Z 27 členů EU nejvíce hlasovaly proti většině Velká Británie a Německo. Současně tyto dva státy měly v nejpočetnějších případech vzájemně opačné postoje. Naopak vždycky shodně hlasovaly Francie a Litva, a to pro vítězný návrh. Česká republika na desátém místě patří mezi státy, které jsou častěji mezi opozicí, mezi úplné potížisty se ale oproti svému častému mediálnímu obrazu neřadí.
Francie si hlavu s implementací nedělá
Na výsledky se podíval podrobněji portál euractiv.com. Upozornil na studii think-tanku Open Europe, která poukazuje na to, že Francie je mezi státy, o nichž Evropský soudní dvůr častokrát rozhodl, že správně neimplementovaly evropské právo. Naopak Británie v tomto ohledu patří mezi země s „nejčistším rejstříkem.
Francie podle serveru euractiv.com má také velmi efektivní státní správu, které se daří od počátku legislativního procesu prosazovat své zájmy. Pokud naopak nějaký návrh není v jejím zájmu, opakovaně se zemi galského kohouta podařilo smést jej ze stolu dříve, než došlo na hlasování.
Německo má oproti Francii nevýhodu, protože se k evropskému jednacímu stolu dostane až v pozdějších stádiích. To je dáno „pomalým federativním systémem, cituje server analytika Piotra Kaczynského. Německo má také podle evropského experta mnoho národních ekonomických šampionů a silné preference, což vede k tomu, že se v Radě často ocitá v opozici.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop