Marie Bydžovská, Euroskop, 14. 3.2013
V Bruselu se ve čtvrtek opět sešli předsedové vlád a prezidenti členských států EU. Za pouhý měsíc od posledního setkání Evropské rady se však změnila politická situace v některých státech. Celkem v pěti zemích došlo ke změně vlády a do budovy Justus Lipsius tak přijedou i premiéři, jejichž vlády jsou v demisi nebo někteří nováčkové. Oproti bouřlivému dění v některých členských státech ale podle očekávání bude průběh Evropské rady poměrně poklidný. Vrcholná schůzka by měla nastínit hlavní ekonomické priority pro zbytek roku a měla by se zaměřit především na posilování růstu a konkurenceschopnosti a snižování nezaměstnanosti.
Jednání euroskupiny
S klidným průběhem Evropské rady kontrastovala schůzka ministrů financí eurozóny, která navazovala na dvoudenní summit lídrů členských zemí. Hlavním tématem, o kterém média spekulovala již během setkání premiérů a prezidentů, byla pomoc potápějící se ekonomice středomořského Kypru. Na záchranném balíku pro ostrovní stát v hodnotě maximálně deseti miliard eur (asi 256 miliard korun) se ministři dohodli až po náročných nočních diskuzích v sobotu ráno. Nyní musí dohodu schválit členské země eurozóny a vedení záchranného fondu eurozóny ESM. V některých státech ji musí potvrdit parlamenty.
Původně se předpokládalo, že finanční injekce přesáhne 17 miliard eur, ale nakonec se ministři 17 států eurozóny dohodli na částce nejvýše deseti miliard. Oproti dřívějším záchranným plánům obsahuje dohoda s Kyprem podmínku, že na záchraně ekonomiky se budou podílet i vkladatelé v bankách. Afroditin ostrov vybere jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta na nižší vklady. Tato daň by měla přinést 5,7 miliardy eur. Vkladatelé přijdou o část svých peněz během víkendu. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem krok zdůvodnil specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pětkrát větší než hrubý domácí produkt země.
| Více o přípravě plánu pomoci Kypru na Euroskopu: Kdo a proč brzdí pomoc Kypru? |
14:00 Summit tentokrát skončil bez větších sporů
Premiér Petr Nečas při závěrečné tiskové konferenci zdůraznil, že Evropská rada podpořila brzké dokončení vnitřního trhu. Úspěchem České republiky podle premiéra je skutečnost , že závěry summitu vyzdvihují význam stabilního a předvídatelného regulatorního rámce. ČR se navíc podařilo spolu s dalšími zeměmi do závěrečného dokumentu prosadit téma aktivní deregulace. Evropská komise tak bude muset na podzim předložit návrhy na zjednodušení a snížení regulatorní zátěže a současně i seznam právních předpisů, které se mají zrušit.
Účastníci summitu se podle Nečase shodli na tom, že prvním předpokladem úspěchu jsou strukturální reformy na národní úrovni. Jakékoliv evropské programy a projekty, o nichž byla na jednání řeč, mají pouze podpůrný význam.
Vztahy k Rusku a řešení konfliktu v Sýrii
Ani zahraničněpolitické otázky nezpůsobily na summitu mnoho kontroverzí. Při diskuzi o vztazích sedmadvacítky s Ruskem lídři zdůraznili roli energetické politiky EU a její strategickou dimenzi ve vztahu k Rusku. Unie si uvědomuje, že musí mít vůči Moskvě jednotný postoj, uvedl premiér Nečas. Podotkl, že je nezbytný také dialog s Ruskem v otázce liberalizace obchodních vztahů. Podle českého premiéra je třeba přesvědčit Rusko k dalšímu otevření trhů a přimět je, aby nepřijímalo protekcionistická opatření.
Evropská unie se pokusí příští týden najít společný postoj ohledně možných dodávek zbraní syrské opozici. Oznámil to na závěr summitu předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. O dalším plném uplatňování či zmírnění svého zbrojního embarga proti Sýrii měla EU původně jednat až v květnu.
„Několik členských zemí nadneslo otázku zrušení embarga. Dohodli jsme se, že požádáme ministry zahraničí, aby urychleně prozkoumali současnou situaci na své neformální schůzce příští týden v Dublinu a vypracovali společný postoj,“ řekl Rompuy. Podle něj je nutné jednat, protože se zhoršuje humanitární situace Syřanů a konflikt nesměřuje k politickému řešení.
Odvolání zbraňového embarga pro syrskou opozici požadují Francie a Británie, podle kterých se Damašek nevzdá boje, dokud proti němu nebude stát silná opozice. Například Německo je ale zdrženlivější a na summitu vyzvalo k opatrnosti. Některé země jako Švédsko, Finsko, Rakousko i ČR jsou proti. Tvrdí, že by to eskalovalo násilí a že by zbraně mohly padnout do rukou islámských radikálů.
„My máme uměřenější stanovisko a jsme přesvědčeni, že zbraní je v Sýrii víc než dost,“ řekl český premiér. Dal najevo především obavy, že by se tyto zbraně mohly dostat „do nevhodných rukou a že se s nimi začne obchodovat někde jinde“.
Předseda Evropské rady H. Van Rompuy na pátečním setkání lídrů EU. zdroj: Evropská rada
10:00 Na programu je zahraniční politika
Zatímco čtvrteční debata se soustředila na ekonomické problémy unie, dnešní část summitu je zaměřena na vztahy s jedním ze strategických partnerů EU – s Ruskem. Předpokládá se, že diskuse se bude týkat odlišných postojů vůči konfliktu v Sýrii, politiky Moskvy po vstupu do Světové obchodní organizace, dodržování lidských práv v Rusku či případná vízová liberalizace.
Je však možné, že plánované téma zastíní situace v Sýrii. Střety mezi vládou a opozicí v zemi trvají dva roky. Za dobu konfliktu podle OSN zemřelo přes 70.000 lidí, více než milion Syřanů ze země uprchlo. Francouzský prezident François Hollande ve čtvrtek prohlásil, že hodlá na summitu nadnést možnost zrušení embarga na dodávky zbraní syrským povstalcům. Proti vyzbrojování povstalců se už ve čtvrtek vyjádřil vedle dalších lídrů EU i český premiér Petr Nečas.
1:00 Summit eurozóny
Lídři 17 zemí eurozóny jednali po skončení pravidelného summitu celé Evropské unie. Schůzky se zúčastnil také šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Hlavním tématem byl vývoj v eurozóně a výměna názorů na to, jak postupovat v nejbližším období. „Euro se už letos nestává takovým tématem jako loni. Zdá se, že finanční trhy se uklidnily, euro je stabilizované,“ uvedl po skončení schůzky slovenský premiér Robert Fico.
Účastníci vrcholné schůzky shodně uvedli, že se nezabývali přípravou pomoci pro Kypr. Podmínky pro udělení této pomoci by měli připravit ministři financí eurozóny dnes večer na mimořádném jednání v Bruselu.
22:30 První den Evropské rady u konce
Premiér Nečas při odjezdu shrnul výsledky prvního dne summitu slovy, že lídři EU se shodli, že „nadále je nezbytné sledovat dva parametry, konsolidované veřejné finance i hospodářský růst“. „Nevidíme v těchto dvou politikách žádný rozpor. Hospodářský růst lze stavět pouze na zdravých veřejných financích, na druhé straně k trvale vyrovnaným a udržitelným rozpočtům není možné se pouze proškrtat, i pro ně je nezbytný hospodářský růst. Jsou to dvě věci, které se vzájemně ovlivňují a nejsou v rozporu,“ řekl premiér.
Shodně jako Nečas se na tiskové konferenci vyjádřil unijní prezident Herman Van Rompuy. Podle něj panoval mezi účastníky summitu široký konsenzus na tom, že je třeba současně usilovat o finanční stabilitu a důvěru trhů a bojovat proti nezaměstnanosti, a to především proti nezaměstnanosti mladých lidí.
K větším střetům na dnešních jednáních zřejmě nedošlo, protože lídři EU schválili závěry summitu prakticky beze změny, tak jak byly navrženy. Tyto závěry vyzývají například ke „krátkodobým cíleným opatřením na podporu růstu a vytváření pracovních míst“. Stejně tak se vyslovují pro to, aby se při snižování rozpočtových deficitů rozlišovalo podle jednotlivých zemí a aby škrty neohrožovaly růst.
Na jednání Evropské rady plynule naváže schůzka nejvyšších představitelů zemí platících eurem.
17:00 Začátek jednání – Co bude hlavním tématem?
„Budeme mluvit o obecných podmínkách týkajících se rozpočtů, růstu a nezaměstnanosti. Očekává se, že důraz bude na nezaměstnanost mládeže,“ řekla před jednáním německá kancléřka Angela Merkelová. Nikdo nemůže být spokojen se situací, kdy je bez práce 26 milionů Evropanů, řekl irský premiér Enda Kenndy, jehož země předsedá EU.
Summit by měl potvrdit šest miliard eur (153 miliard korun) určených na boj proti nezaměstnanosti mládeže. Podle premiéra Petra Nečase se bude tato pomoc týkat spíše zemí s velkou nezaměstnaností mládeže do 25 let. „ČR je na tom z tohoto pohledu poměrně solidně, máme devátou nejnižší nezaměstnanost lidí do 25 let, jsme něco nad 20 procenty,“ uvedl při příjezdu do budovy Evropské rady. V ČR se pomoc bude týkat jen některých regionů, podle Nečase zřejmě Ústeckého kraje. Konkrétní velikost pomoci ale bude záviset až na přesných propočtech.
Před jednáním lucemburský premiér Jean-Claude Juncker řekl, že nemůže vzhledem ke stagnaci a vysoké nezaměstnanosti vyloučit riziko sociální revoluce. Premiér Petr Nečas poukázal na to, že problém nezaměstnanosti je sice závažný, přesto podle něj není adekvátní situaci používat takto silné výrazy. Upozornil i na relativně dobré postavení ČR ve srovnání s jinými státy EU. Česko se umístilo na šestém místě v pořadí zemí EU s nejmenším počtem lidí bez práce.
Premiér Petr Nečas diskutuje na Evropské radě se švédským premiérem a dánskou předsedkyní vlády. Zdroj: Vláda ČR
Navrhované závěry summitu kladou důraz na posilování konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti. Dokument vyzývá také k tomu, aby konsolidace rozpočtů byla „přátelská k růstu“ a aby se přístup lišil podle jednotlivých zemí. Ještě před zahájením summitu nejmenovaný vysoký unijní představitel varoval před „zjednodušující debatou, která by proti sobě kladla růst a utahování opasků“. „Nesmí se to dávat do protikladu. Finanční stabilita je předpokladem růstu. Musíme najít pragmatické řešení,“ citovala česká tisková kancelář zdroj z EU.
Na programu dvoudenního setkání mají lídři EU uzavření první fáze evropského semestru pro letošní rok. Dále vydají pokyny pro členské státy k programům stability a konvergenčním programům pro rok 2013 a k provádění stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. V průběhu večera bude Evropská rada diskutovat i o plánech na prohloubení evropské hospodářské a měnové unie. Druhý den se budou vrcholní politici EU zabývat zahraničněpolitickými otázkami.
Analýza růstu v době hospodářského propadu
Jedním z hlavních bodů programu je každoročně vydávaná analýza růstu. Na pozadí bídných hospodářských výsledků států EU však vyznívá její název poměrně nepatřičně. Podle zprávy Eurostatu z 6. března hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v posledních třech měsících minulého roku oproti předcházejícímu kvartálu snížil o 0,6 procenta a ekonomika celé EU klesla o 0,5 procenta. Za celý loňský rok HDP eurozóny klesl o 0,6 procenta a EU-27 ztratila 0,3 procenta HDP.
Budova Evropské rady se připravuje na příjezd hlav států a vlád členských států EU. Zdroj: Evropská rada.
Nové tváře mezi lídry EU
Ještě než začne jednání, podívejme se pro začátek na „nováčky“ v bruselském labyrintu. Summit přivítá nové šéfy vlád z Malty a Kypru – Josepha Muscata a Nikose Anastasiadise. Bulharsko bude reprezentovat prezident Rosen Plevneliev. Předseda úřednické vlády, která by měla zemi přivést ke květnovým mimořádným volbám Marin Rajkov, byl jmenován teprve v úterý. Ještě na začátku týdne působil dlouholetý diplomat jako velvyslanec ve Francii.
Z Itálie naopak přijede zkušený „bruselský hráč“ Mario Monti, přestože v nedávných parlamentních volbách prohrál a pravděpodobně se tak jedná o jeho derniéru na summitech EU. Stejně tak Slovinsko bude na vrcholné schůzce zastupovat premiér v demisi Janeš Janša, jehož vláda odstoupila na konci února. Designovaná premiérka Alenka Bratušek možná rozšíří nepočetné řady žen na některém z příštích summitů.
Nově zvolený premiér Malty se přidá ke skupině levicových premiérů, která je doposud v EU v menšině. Středolevicovou Stranu evropských socialistů reprezentují na summitu také François Hollande (Francie), Elio di Rupo (Belgie), Helle Thorning-Schmidtová (Dánsko), Werner Faymann (Rakousko), Robert Fico (Slovensko) a Victor Ponta (Rumunsko).
Na Kypru se naopak politické kyvadlo otočilo opačným směrem a levicového prezidenta Demetrise Christofiase po volbách vystřídala středopravicová hlava státu. Posílí tak největší skupinu lídrů členských států ze středopravicové Evropské strany lidové, v které jsou ještě Angela Merkelová (Německo), Mariano Rajoy (Španělsko), Jean-Claude Juncker (Lucembursko), Traian Băsescu (Rumunsko), Viktor Orbán (Maďarsko), Donald Tusk (Polsko), Fredrik Reinfeldt (Švédsko), Enda Kenny (Irsko), Valdis Dombrovskis (Lotyšsko), Antonis Samaras (Řecko) a Jyrki Katainen (Finsko) a Pedro Passos Coelho (Portugalsko).
Strany českého premiéra Petra Nečase a britského šéfa kabinetu Davida Camerona jsou v Evropském parlamentu členy frakce Evropských konzervativců a reformistů.
Autor: Euroskop