Petr Zenkner, Euroskop, 17.5. 2013
Česko a Polsko rozdělují potraviny, ale sbližuje tabák. Oba státy se staví odmítavě k návrhu směrnice, kterou chce Evropská komise zpřísnit pravidla pro výrobu a prodej tabákových výrobků. Plánem Bruselu je prosadit tvrdší pravidla do konce roku. Platit by mohly od roku 2015 nebo 2016. Téma se dostane zřejmě i na okraj jednání nadcházející květnové Evropské rady. Irské předsednictví má ambici dosáhnout politického kompromisu ještě v červnu, než předá štafetu Litvě.
Podle maltského komisaře pro zdraví a spotřební politiku Tonio Borga nehodlá Unie nic zakazovat, ale udělat kouření co nejméně atraktivní. Ztráty způsobené regulací by měly vyvážit úspory ve zdravotnictví. Možná i proto české ministerstvo stejného jména směrnici spíše podporuje, zatímco Ministerstvo zemědělství, která má tuto otázku v gesci, poukazuje i na některé problémy. „Máme trochu obavu, že evropská směrnice spíše vyžene tabákový průmysl z Evropy a na léčení zdraví se toho příliš nezmění,“ řekl český ministr zemědělství Petr Bendl na tiskové konferenci se svým polským protějškem Stanislawem Kalembou.
Kouření (ilustrační foto)
Zákaz vůní a „slimek“
Protitabákový balíček chce například zakázat cigarety s vanilkovou, čokoládovou nebo mentolovou příchutí či tzv. „slimky“. Zastánci směrnice tvrdí, že činí kouření pro mladé lidi atraktivnější, což je problém, protože většina lidí začíná se svým zlozvykem ještě před 18 rokem. Významnou součástí návrhu je zvětšení prostoru pro varování před kouřením na 75 % předního i zadního obalu krabičky. Nyní je to 30 % přední a 40 % zadní plochy.
Česko nemá námitky proti zavedení kombinovaného zdravotního varování, zmenšením prostoru pro loga se však narušují práva majitelů log a ochranných známek, i jejich možnost odlišit se od konkurence. Nesouhlasí ani se zákazem „voňavých“ cigaret. Podle odborníků mentol odbourává nepříjemný pocit z vdechování tabákového dýmu, čímž může umožnit snadnější začátek kouření. Česko upozorňuje na to, že mentolová chuť je oblíbená spíše mezi staršími kuřáky. V ČR tvoří podíl mentolových cigaret dokonce dvě procenta trhu.
Podle odpůrců opatření navrhovaná ve směrnici situaci nezlepší. Na dubnovém jednání Výboru pro životní prostředí (ENVI) předložil europoslanec Milan Cabrnoch přes sedmdesát pozměňovacích návrhů, které mají hájit svobodu trhu, a jsou v souladu s pozicí Ministerstva zemědělství. „Vzhledem k historickým zkušenostem s regulací alkoholu lze pochybovat, že přísná regulace omezí počet kuřáků v Evropě a zároveň nezvýší objem černého trhu s tabákovými výrobky,“ uvedl. Diskuse k pozměňovacím návrhům v ENVI proběhne 29.-30. května.
Otázka subsidiarity
Podle Cabrnocha ale Komisi právo tuto oblast regulovat vůbec nepřísluší. S tím souzní i předseda evropského výboru v Poslanecké sněmovně Jan Bauer. Výbor přijal stanovisko, že návrh revize směrnice porušuje zásadu subsidiarity, protože cílů směrnice lze uspokojivě dosáhnout prostřednictvím členských států. Unie nemá kompetence zasahovat do zdravotní politiky jednotlivých států, regulace však směřuje do oblasti vnitřního trhu. Potravinářská komora, Hospodářská komora i některé další asociace se obávají, že tabák je pouze prvním balónkem, a že se Komise může pokusit regulačně „vlamovat“ do dalších průmyslových odvětví.
Dánský parlament zase upozornil na vysoký počet tzv. prováděcích opatření, jež by se na základě směrnice realizovala. Komise by mohla upravovat například maximální obsah škodlivých látek, vytvářet seznam povolených a zakázaných látek, či mít vliv na protikuřácké nápisy na krabičkách. Snižování kompetencí národních parlamentů se obává také bulharské Národní shromáždění nebo italský Senát. Polský Sejm využil možnosti, a ačkoli směrnici neodmítl, vyjádřil názor na body, které mohou být problematické.
Dopady směrnice: čajovny a snus |
|
Návrh tabákové směrnice může v ČR způsobit paradoxně problémy podnikům, u kterých by to nikdo nečekal. V Česku existuje několik set čajoven a téměř polovina z nich je výrazně závislá na poskytování vodních dýmek, kde zákazníci po vzoru islámských zemí „bafají“ ovoněný tabák. Prodejem černého a zeleného čaje by se mnohé čajovny neuživily. Zajímavou výjimku má v případě žvýkacího tabáku Švédsko, jehož prodej je ve zbytku unie zakázán. Snus je levnější než běžné cigarety a jeho zastánci tvrdí, že nemá fatální důsledky na zdraví, protože se nevdechuje. Podle údajů švédského tabákového koncernu Swedish Match v roce 2011 konzumovalo snus 18 procent mužů (u žen se velké přízni netěší), zatímco ve stejný rok kouřilo cigarety jen 10 procent Švédů. Výrobci proto přišli s rozšířením produkce o snus s příchutí eukalyptu, lékořice, pomeranče či jalovce. Prodejní strategie se vyplatila, ale stejně jako zbytek Evropy teď mohou Švédové narazit na unijní zákaz. |
Ekonomické dopady
Zastánci i odpůrci směrnice se verbálně shodnou na tom, že kouření je problém a že ekonomické faktory nejsou to nejdůležitější. Na druhou stranu finanční dopady tabákové směrnice existují. Největší český výrobce Philip Morris ročně vyprodukuje 40 miliard kusů cigaret a přibližně polovinu výrobků vyváží. V Polsku zase zaměstnává tabákový průmysl 47 tisíc lidí.
V roce 2012 získal český státní rozpočet na spotřebních daních z tabákových výrobků celkem 47 miliard korun. Dopadová studie Evropské komise předpokládá, že díky navrhovaným opatřením klesne spotřeba tabáku o zhruba dvě procenta. V přepočtu to tedy může být ztráta téměř jedné miliardy korun.
Česko a Polsko se na jednání v Krakově 16.-17. května pokouší získat na svou stranu i další Visegrádské členy. Kromě Slovenska a Maďarska se jednání účastní i ministři z Rumunska a Bulharska. Pro drtivou většinu zemí EU není tabáková otázka příliš důležitá, protože na ní nejsou zainteresovány. Negativně se ale ke směrnici staví například Německo.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop