Olga Francová, Odbor koncepční a institucionální, SEZ, 6.6.2013
O Strategii působení ČR v EU přehledně a fakticky. Jaké byly důvody jejího vzniku, co tvoří její obsah a jaké kroky na ni budou navazovat?
Proč vznikla Strategie? Má smysl v čase reforem probíhajících na unijní úrovni vůbec nějaký „nadčasový“ dokument přijímat?
Bezprostředním důvodem předložení dokumentu byla jistě snaha o naplnění programového prohlášení vlády České republiky, kde je učiněn závazek k vypracování strategického dokumentu v oblasti evropské politiky ČR: „aktivní a koncepční evropská politika české vlády bude proto vycházet z Koncepce působení ČR v EU, která bude definovat základní rámec a priority jejího střednědobého a dlouhodobého uplatňování“. Tento základní rámec bude pochopitelně v čase zásadních proměn, jimiž evropská integrace v současnosti prochází, dále diskutován a dle potřeby i doplňován.
Co je cílem Strategie a z čeho vychází?
Strategii působení ČR v EU (dále „Strategie“) předložil Úřad vlády ČR ve spolupráci s resorty za účelem načrtnutí hlavních obrysů priorit, které bude ČR prosazovat na půdě unijních institucí. Tím je vymezen určitý rámec pro konzistentní vystupování českých zástupců v rámci daného integračního uskupení. Stanovení priorit vychází z objektivních socioekonomických faktorů determinujících českou pozici a pochopitelně zohledňuje diskusi, která byla o konkrétních unijních legislativních návrzích vedena na půdě příslušných výborů obou parlamentních komor. Současně reflektuje debaty vedené v pravidelných intervalech o evropských otázkách na příslušném pracovním týmu tripartity.
Na jakých dalších fórech byla Strategie diskutována?
Pracovní verze dokumentu Strategie působení ČR v EU shrnujícího působení ČR v EU byla v průběhu let 2010-2013 připravována Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR ve spolupráci se všemi zainteresovanými resorty. Přípravy na vypracování Strategie byly zahájeny již na podzim roku 2010, kdy proběhly expertní kulaté stoly za účelem konzultace prioritních oblastí (ekonomika – 22.10.2010; prostor svobody, bezpečnosti a práva 5.11.2010). Řada otázek byla diskutována i během konferencí organizovaných pod záštitou předsedy vlády Petra Nečase (Aktivní evropská politika – klíčový národní zájem ČR – 14. 1. 2011; Hospodářské zájmy ČR v EU a jejich prosazování – 19.3. 2011). Důležité stimuly formulované v návaznosti na aktuální situaci evropské integrace pak poskytla zejména konference Politické vize budoucnosti Evropské unie, která proběhla v Poslanecké sněmovně 25.4.2013, a navazující expertní kulaté stoly národního fóra o budoucnosti Evropské unie. Tím mimochodem širší veřejná diskuse nekončí – aktivity národního fóra pokračují a doprovázejí současnou debatu o reformě fungování eurozóny a Unie jako celku, jež probíhá na unijní úrovni. Vedlejším účinkem Strategie bude jistě oživení této probíhající debaty.
Na jaké související dokumenty Strategie navazuje?
Cennou inspirací byly obdobné dokumenty jiných členských států, kterým se Strategie velmi blíží jak rozsahem, tak obsahem. Také je třeba zdůraznit, že členství ČR v EU dnes ovlivňuje směřování prakticky všech oblastí národní politiky. Strategie proto navazuje na ostatní materiály vlády. Zejména je komplementární k dokumentu Stabilizace a budoucnost HMU: příspěvek ČR do evropské debaty. V ekonomické oblasti Strategie reflektuje Národní program reforem a Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, v oblasti vnějších vztahů pak odkazuje na Koncepci zahraniční politiky ČR, Bezpečnostní strategii ČR a Obrannou strategii ČR. V neposlední řadě byla zohledněna doporučení Národní ekonomické rady vlády. V průběhu projednávání uplatnily k textu Strategie celou řadu připomínek jednotlivé resorty, a to na formální i neformální úrovni. Je třeba upozornit, že při schvalování obdobných materiálů průřezového charakteru je nutné často hledat zlatou střední cestu a nelze se vyhnout kompromisům.
Není pětadvacet stran textu příliš málo?
Délka dokumentu byla zvolena ve snaze poskytnout vyvážený přehled základních východisek evropské politiky ČR, nikoli vytvořit rozsáhlý kompilát, jenž svou délkou a priori odradí čtenáře z řad širší odborné veřejnosti, kteří v konečném důsledku omezí svoji pozornost na úvod a závěr. Dále byl zohledněn především rozsah obdobných dokumentů zveřejněných na národní úrovni, především Koncepce zahraniční politiky ČR (ta má 23 stran), a v neposlední radě rozsah obdobných dokumentů jiných členských států.
Co tvoří obsah Strategie?
Dokument je složen ze tři oddílů: 1/ působení ČR v EU, 2/ ekonomická konkurenceschopnost – odpověď na krizi, 3/ další sektorové priority, 4/ Česká republika v EU.
První část se věnuje oblastem prioritním z pohledu ČR. Zásadní pozornost je v kontextu ekonomického vývoje posledních let věnována hospodářské a měnové unii. Dále jsou zde uvedeny klíčové oblasti zájmu ČR. Je zde zdůrazněno, že vláda považuje funkční vnitřní trh za základní cestu k obnovení růstu, posílení konkurenceschopnosti a zvýšení zaměstnanosti. Úsilí EU by se dle ČR v dalších letech mělo soustředit zejména na odstraňování přeshraničních překážek v infrastruktuře a administrativních bariér. Jako další priority vlády lze označit posílení energetické a surovinové bezpečnosti. Pro ČR bude také zásadní rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva v rámci EU. Tyto priority rezonují i v dalších kapitolách Strategie.
Druhá kapitola se věnuje otázkám souvisejícím s hospodářskou politikou. Vláda s ohledem na strukturu české ekonomiky zdůrazňuje nutnost zaměřit se na vnitřní trh a využít jeho potenciál pro nastartování růstu a zvýšení zaměstnanosti. Ekonomická a finanční krize potvrdila význam fiskální disciplíny členských států EU a zejména eurozóny pro stabilitu celku. Dodržování Paktu o stabilitě a růstu a na něj navazujících norem je i v zájmu ČR. Vláda proto plně podporuje tento Pakt i automaticitu sankcí uplatněných v rámci koordinace fiskálních politik v souladu s právem EU. ČR v neposlední řadě podporuje plné využití potenciálu spolupráce a koordinace v oblasti vědy, výzkumu a technologického rozvoje.
Třetí oddíl dokumentu shrnuje priority ČR, pokud jde o sektorové politiky Unie. V rámci navazujících agend se jako zásadní z pohledu vlády jeví především energetika, doprava a témata související s prostorem svobody, bezpečnosti a práva. Pro růst konkurenceschopnosti EU je nepostradatelná kvalitní a integrovaná dopravní infrastruktura s dostatečnou kapacitou. Pro vládu je prioritou zejména dobudování transevropské dopravní sítě a dokončení liberalizace vnitřního trhu v oblasti dopravy. Zabezpečení dostatečných energetických zdrojů je v současném globálním kontextu jedním z určujících faktorů ekonomického rozvoje. Klíčovými tématy jsou v unijním kontextu posilování energetické bezpečnosti, zvyšování energetické účinnosti a posílení konkurenceschopnosti. Konkurenceschopné ceny energií pro evropský průmysl i jejich sociální přijatelnost pro domácnosti jsou dalším předpokladem rozvoje evropské klimatické a energetické politiky.
Závěrečná kapitola se věnuje institucionálním aspektům evropské integrace a provádění evropské politiky na národní úrovni. Hlavní odpovědnost za provádění evropské politiky v rámci přenesených pravomocí nesou političtí aktéři, kteří určují strategické směřování, jež je následně prosazováno administrativním aparátem a diplomatickými cestami. Klíčová role přísluší členům vlády a výborům pro evropské záležitosti obou komor Parlamentu ČR. Předpokladem úspěšného uskutečňování koncepční evropské politiky je důsledná vnitrostátní koordinace přípravy pozic a jejich následná účinná prezentace v orgánech EU, založená na jednotně stanovených prioritách vlády v evropské politice. Při prosazování konkrétních priorit musí být tyto cíle srozumitelně prezentovány i našim evropským partnerům. Jednotný systém koordinace se zahrnutím všech členů vlády se týká všech politik EU, jelikož za přípravu a schvalování pozic je odpovědná vláda jako celek a pozice prezentované za ČR navenek vládu jako celek zavazují.
Jaké budou další kroky po zveřejnění Strategie?
Strategie působení ČR v EU jednak formuluje základní východiska pro působení ČR v EU, a zároveň umožňuje oživit diskusi o české evropské politice. Na konferenci „Politické vize budoucnosti EU“, která byla první, zahajovací akcí národního fóra o budoucnosti Evropské unie, navazuje celá řada expertních kulatých stolů a konferencí, jejichž cílem je iniciovat propojení diskuse o českých zájmech a jejich artikulaci v unijních institucích s aktuálním vývojem v hospodářské a měnové unii. Koncepce národního fóra o budoucnosti EU navazuje na stejnojmenný projekt, realizovaný před deseti lety v souvislosti s debatami probíhajícími na půdě Konventu o budoucnosti Evropy. V současnosti je tematicky spojen s diskusí o reformě hospodářské a měnové unie, která bude probíhat v letošním roce na půdě Evropské rady. Na konference a kulaté stoly jsou zváni zástupci politické reprezentace, státní správy, územní a zájmové samosprávy, sociálních partnerů, akademické sféry, think-tanků a dalších institucí.
Autor: Olga Francová