Marie Bydžovská, Euroskop, 27.6. 2013
Summit Evropské unie se ve čtvrtek a v pátek zaměří na nezaměstnanost mladých, hospodářský růst a bankovní unii. Na zřejmě svůj poslední summit v čele české delegace přijede Petr Nečas, který bude ČR zastupovat jako premiér v demisi. Aktuální zprávy nabídne zvláštní zpravodajka Euroskopu v Bruselu.
13:00 Pátek – Derniéra premiéra
O dnešní vrcholné schůzce EU premiér Nečas řekl, že to byla “derniéra premiéra na evropské úrovni”. Při bilancování svého skoro tříletého působení na summitech dnes mezi úspěchy zařadil “fiskálně odpovědnou politiku vlády”, která se podle něj dočkala “pozitivního hodnocení ze strany EU”. Pokud bude Česká republika takto pokračovat, dostane se příští rok do “elitního klubu” zemí, které Evropská komise nemonitoruje kvůli nadměrnému schodku, dodal.
Nečas také ocenil, že se podařilo vytvořit za poslední léta efektivní spolupráci s premiéry visegrádské čtyřky, tedy Slovenska, Maďarska a Polska. “Spolupráce se nám velmi dařila, před summity jsme koordinovali pozice a když se visegrádská čtyřka dohodla, tak svůj postoj dokázala v 95 procentech případů prosadit i na evropské úrovni,” řekl Nečas. Cení si toho, že “se nám podařilo vybudovat pozici visegrádské čtyřky jako významného hráče na evropské úrovni”.
Pomoc i na prevenci povodní
Na právě zkončené vrcholné schůzce se české delegaci za podpory Německa, Rakouska, Polska, Slovenska a Maďarska podařilo do závěrů summitu prosadit, aby byly v maximální míře mobilizovány veškeré dostupné evropské fondy na odstraňování následků nedávných povodní, ale také na preventivní opatření. Summit rovněž umožnil, aby se pomoc po povodních týkala nejen postižených regionů, ale i celých států.
Summit také vyzval Evropskou komisi, aby přistupovala konstruktivně k zacházení s evropskými fondy, řekl Nečas s tím, že v postižených oblastech by se mohlo zpomalit využívání unijních fondů. Podle něj se tato formulace Evropské komisi příliš nelíbila, ale lídři EU pro to prý měli pochopení.
Jednání se Srbskem od ledna 2014
Lídři EU dnes rozhodli, že jednání o vstupu do EU se Srbskem začnou nejpozději v lednu 2014. Podle českého premiéra Petra Nečase ze závěrů vrcholné schůzky vypadl návrh Německa, aby rámec pro jednání s Bělehradem byl schválen až na prosincovém summitu EU, což by takřka s určitostí začátek jednání posunulo.
Už termín jednání začátkem příštího roku je pro Bělehrad do jisté míry zklamáním, protože se počítalo s koncem letošního roku, kdy budou také zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem. Oba kroky měly původně být provedeny najednou.
Srbský premiér Ivica Dačić řekl, že by chtěl vstupní rozhovory dokončit do čtyř či pěti let. Vyjednávání sousedního Chorvatska o přijetí do EU trvalo osm let.
10:00 Pátek – Na programu je rozšiřování a bankovní unie
Vedoucí představitelé zemí EU dnes budou jednat o přípravě bankovní unie a o datu zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem. Česko také bude chtít dojednat podmínky poskytnutí pomoci pro oblasti postižené záplavami. Summit oficiálně uvítá Chorvatsko, které se 1. července stane 28. členskou zemí EU, a ocení Lotyšsko, které splnilo potřebná ekonomická kritéria a začne od příštího roku platit eurem.
EU vítá Chorvatsko. Zdroj: Evropská rada
1:00 Pátek – EU má dohodu o víceletém rozpočtu
Nejkomplikovanější jednání se dnes vedla nečekaně o víceletém finančním rámci. Dopoledne vyjednaná dohoda byla ohrožena kvůli výhradám britského premiéra Davida Camerona. Ten před jednáním zdůraznil, že kompromis o unijním rozpočtu nesmí ohrozit britský rabat z unijní pokladny.
Slevu z plateb do rozpočtu EU v 80. letech dojednala Margaret Thatcherová a má Británii kompenzovat to, že dostává méně peněz v rámci společné zemědělské politiky. Podle dnes oznámené dohody mohl být rabat omezen novým způsobem financování rozvoje venkova v nových členských státech. Británie tak mohla přijít o 300 milionů liber ročně (9,2 miliardy korun).
Podle předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye ale všechny země nakonec dohodu o dlouhodobém rozpočtu podpořily. Summit dosáhl v tomto směru úplné shody, řekl Van Rompuy s tím, že na rabatu se nic nezměnilo a bude se postupovat jako při minulém rozpočtu. Je to problém technický, ale ne politický, dodal v souvislosti se sporem, který úvodní jednání summitu prodloužil nejméně o dvě hodiny.
Premiér David Cameron přijíždí na summit. Zdroj: Evropská rada
Evropští lídři se také shodli, že šest miliard eur (157 miliard Kč) vyčleněných v březnu na boj s nezaměstnaností mládeže bude vydáno již v příštích dvou letech, ne v sedmi, jak původně plánovali. Kromě toho budou moci být díky větší flexibilitě nového dlouhodobého rozpočtu na zaměstnanost mládeže uvolněny další dvě miliardy eur, řekl Van Rompuy.
Česku se podle Nečase dařilo “pozitivně posunout” paragraf o povodňové pomoci. “Definitivně o něm budeme jednat zítra dopoledne, chceme dát důraz i na preventivní opatření nejen na odstraňování následků povodní, například i na výstavbu hrázních systémů. Chceme také prosadit, aby bylo možné flexibilně využívat prostředky z evropských fondů, protože někde se v důsledku povodní čerpání zpozdilo,” řekl premiér.
21:30 Čtvrtek – Průlom ve vytváření bankovní unie?
Než premiéři a prezidenti ukončí své jednání, podívejme se, co dojednali ministři financí dnes ráno v rámci vytváření bankovní unie. Dohodu, která má vstoupit v platnost v roce 2018, musí ještě schválit Evropský parlament. Na jejím základě „se budou muset akcionáři, držitelé dluhopisů i někteří vkladatelé vyjma jednotlivců a malých podnikatelů podílet na ztrátách bank”. Zároveň potvrzuje pojištění vkladů do 100 tisíc eur.
Nová pravidla pro “krizové řízení bankovních institucí” mají po finanční krizi v roce 2008 především zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny “organizovaně”, tedy podle jasně daných kritérií. Má se tím předejít panice na trzích a zajistit, aby náklady nenesly především státy, tedy daňoví poplatníci.
Francie prosadila flexibilní pravidla
Pravidla pro restrukturalizaci bank byla pro Německo nezbytným předpokladem pro to, aby mohl být záchranný fond eurozóny ESM použit k přímé rekapitalizaci bank. Německo prosazovalo, aby pravidla byla stejná pro všechny. Velká Británie a Francie se naopak zasazovaly za flexibilní pravidla, aby měly při řešení bankovních krizí větší prostor k manévrování.
Podle dohody budou země mít určitou flexibilitu – budou moct rozhodovat a intervenovat přímo, ale jen omezeně a s předchozím povolením Evropské komise. Německo a jeho spojenci prosadili, že flexibilní jednání bude financováno z národních fondů (státních nebo soukromých) a že požádat o evropskou finanční pomoc s garancí státu budou moct jen země se závažnými finančními problémy, jako tomu bylo v případě Španělska. Poslední možnou záchranou bude přímá rekapitalizace přes evropský záchranný fond.
60 miliard ze záchranného fondu
Podmínky přímé rekapitalizace ze společného záchranného fondu schválili ministři financí již minulou středu (20. června). Na přímou rekapitalizaci bank bude z fondu známém pod zkratkou ESM, jehož kapacita dosahuje 500 miliard eur, vyčleněno 60 miliard eur (1,5 bilionu korun). Hostitelské státy bank se budou muset na poskytnutí likvidity podílet 20 procenty v prvních dvou letech a v dalších letech deseti procenty.
Ministři se dohodli, že přímá rekapitalizace může být použita i retroaktivně, tedy pro banky, které se dostanou do potíží před tím, než celý mechanismus vstoupí v platnost. Předpokládá se, že se začne používat až koncem příštího roku. Nebude to však platit plošně, ale bude se rozhodovat případ od případu, řekl Jeroen Dijsselbloem, šéf euroskupiny, v jejímž rámci se ministři financí států platících eurem scházejí.
Nakonec se tedy podařilo nalézt dohodu o resolučním mechanismu, jak to však s kompromisy bývá, jedná se o odklon od původních plánů na „prolomení bludného kruhu“ mezi zadluženými státy a potápějícími se bankami. Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn se vyjádřil, že se jedná o „zeslabení“ vazby mezi státy a bankami, podle zdrojů Financial Times použil úmyslně tento termín namísto dosud používaného pojmu „prolomení“.
16:00 Čtvrtek – Nečas přijíždí na summit. Chce prosadit povodňovou pomoc
“Česká republika je iniciátorem dodatku do závěrů Evropské rady, kde chceme zmobilizovat všechny dostupné zdroje v rámci fondu solidarity, kohezního fondu a fondu regionálního rozvoje na pomoc středoevropským zemím, které byly postiženy povodněmi,” řekl Nečas při příjezdu do budovy Evropské rady. Česko podle něj už před summitem získalo podporu zemí visegradské čtyřky, Německa a Rakouska. Většina těchto zemí se na počátku června potýkala se záplavami.
“Budeme dále usilovat o to, aby například nám to umožnilo větší flexibilitu z hlediska přesunu prostředků mezi jednotlivými operačními programy,” uvedl dále Nečas. Rozsah prostředků, které by tak Česko mohlo získat, ale neupřesnil.
Z balíčku na podporu zaměstnanosti mladých v EU v celkové výši 6 miliard eur (asi 150 miliard Kč) by Česko mohlo podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí čerpat pouze pro region Severozápad, tedy Ústecký a Karlovarský kraj, upozornil premiér. „Nejedná se ovšem o klíčové prostředky pro boj s nezaměstnaností v ČR,“dodal. Boj s nezaměstnaností je financován především z národního rozpočtu.
13:00 Čtvrtek – EU má dohodu o víceletém rozpočtu
“S velkou radostí vám oznamuji, že dnes máme politickou dohodu o budoucím rozpočtu Evropské unie,” řekl předseda Komise José Manuel Barroso několik hodin před zahájením vrcholné schůzky novinářům. Členské státy se na sedmiletém rozpočtovém plánu shodly již na únorovém summitu. Další postup ale blokoval Evropský parlament, který podle unijních pravidel musí návrh dlouhodobého rozpočtu odsouhlasit.
Sporný byl zejména požadavek europoslanců, aby mohly být nevyužité peníze přesouvány do jiných rozpočtových kapitol. Poslanci rovněž požadovali záruky, že v roce 2016 se rozpočet zreviduje podle ekonomického vývoje. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz dnešní kompromisní dohodu podle agentury AP označil za “přijatelnou”. Podle agentury Reuters uvedl, že Evropský parlament požádá, aby návrh příští týden v plénu odsouhlasil.
Barroso nastínil obrysy dohody, podle níž budou moci být převáděny finance v rámci závazků i plateb, jak požadoval Evropský parlament. Závazná bude i revize v roce 2016. Členské státy i Evropský parlament musí kompromis ještě formálně potvrdit. Evropský parlament bude o víceletém finančním rámci hlasovat na plenárním shromáždění, jež se sejde příští týden.
11:30 Čtvrtek – O čem se bude jednat?
Summit ještě nezačal a tak se nejdříve podívejme, o čem se bude v příštích dvou dnech v Bruselu mluvit.
Po celý minulý rok platila mantra, že červnový summit v Bruselu bude klíčovým mezníkem na cestě k bankovní unii v EU. Ta měla podle usnesení ze setkání evropských lídrů, které se konalo téměř přesně před rokem, „prolomit bludný kruh“ mezi předluženými státy a slabými bankami.
Jenže situace v evropském finančnictví se oproti loňskému jaru, kdy se potápěla španělská Bankia a v potížích se nacházely i další bankovní domy, značně uklidnila a s tím klesla ochota politiků jednat o velmi citlivém tématu, které se může značně dotknout peněženek jejich voličů.
Nepředpokládá se proto, že by na summitu došlo k podstatnému pokroku právě v zavádění bankovní unie, která měla být původně klíčovým bodem vrcholné schůzky. Průlom se patrně nepodaří před zářijovými volbami v Německu.
„Pojedeme v zajetém vzorci, než proběhnou německé parlamentní volby,“ řekl agentuře Reuters vysoko postavený evropský diplomat. „Do té doby se nesmí stát nic kontroverzního, přinejmenším co se týče ekonomiky,“ dodal.
Bankovní unie na 4 pilířích |
|
V září představila Evropská komise plán, podle kterého by bankovní unie měla sestávat ze čtyř komponent:
V prosinci 2012 se na setkání Evropské rady lídrům podařilo uzavřít dohodu o první z nich – společném bankovním dohledu pod vedením Evropské centrální banky (ECB). Začít fungovat by měl od 1. ledna 2014. Současný summit jedná především o posledním bodě. Nová pravidla pro krizové řízení bankovních institucí mají po finanční krizi v roce 2008 zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny organizovaně, tedy podle jasně daných kritérií. Má se tím předejít panice na trzích a zajistit, aby náklady nenesly především státy, tedy daňoví poplatníci. S nástinem pravidel na uzavření nebo záchranu problémových bank přišli ministři financí EU po sedmihodinovém jednacím maratonu v Bruselu dnes ráno poté, co pravidelná ministerská schůzka minulý týden skončila nezdarem. Plán počítá s tím, že náklady spojené se záchranou banky by měli jako první nést akcionáři, držitelé dluhopisů a vkladatelé s aktivy přes 100.000 eur v problémové bance. |
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a předseda Evropské rady Hermann Van Rompuy na tiskové konferenci. Zdroj: Evropská rada
Na program vrcholné schůzky EU se proto dostala i další, méně kontroverzní témata, na jejichž podpoře se shodne celá Evropa, jako hospodářský růst a boj proti nezaměstnanosti mladých. EU se tak vrací k tématům, kterým se věnovaly již předcházející summity.
Šéfové zemí EU se v březnu dohodli, že v letech 2014 až 2020 půjde na podporu zaměstnanosti mládeže šest miliard eur (155 miliard korun). Evropští diplomaté uznávají, že jde o symbolickou částku, ale současně se shodují, že musí být vidět, že se Evropa snaží něco dělat. Zdůrazňují ale, že klíčem ke zmírnění nezaměstnanosti je ekonomický růst, který ve většině států jihu Evropy chybí již čtyři roky.
V Evropě je bez práce přes 26 milionů lidí a 5,6 milionu z nich ještě nebylo 25 let. Situaci přiostřují rozpočtové škrty v jihoevropských státech. V Řecku, Španělsku a Portugalsku je nezaměstnaný nejméně každý druhý mladý člověk, což může vést ke vzniku “ztracené generace” a těžko předvídatelným ekonomickým a sociálním důsledkům.
Světlým bodem summitu bude přivítání Chorvatska jako 28. členského státu EU s platností od 1. července a formální rozhodnutí o přijetí Lotyšska do eurozóny. Lídři budou také rozhodovat o zahájení rozhovorů o vstupu do EU se Srbskem.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop