Marie Bydžovská, Euroskop, 19.12. 2013
Evropští lídři se tentokrát sešli jen pár dní před Vánoci. Vrcholná schůzka se koná v nejzazším možném termínu i kvůli náročné agendě. Dohodu o podobě jedné z klíčových komponent bankovní unie, kterou politici dnes na summitu podpořili, nalezli ministři financí až v noci na dnešek. Nejvyšší představitelé členských států diskutovali také o společné obranné politice, hospodářství a o tzv. smluvních ujednáních, kterými by se státy platící eurem zavázaly k reformním krokům výměnou za finanční podporu.
„S výsledkem včerejšího setkání ministrů financí jsme spokojeni. Je to vyvážený kompromis. Pro nás jsou klíčové obranné mechanismy, tedy, že byly zachovány naše kompetence ve vztahu k dceřiným společnostem nadnárodních skupin. Jsme spokojeni i s institucionálním mechanismem rezoluce,“ řekl při příchodu do budovy Evropské rady český premiér Jiří Rusnok. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy dohodu označil za největší skok vpřed od zavedení eura.
V jádru dohodnutého mechanismu označovaného jako SRM (Single Resolution Mechanism) je jednotný fond, který v průběhu deseti let naplní samy evropské banky na objem okolo 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun). Jedná se o jednu ze tří zásadních komponent vznikající bankovní unie. Mechanismus začne působit až poté, co bude příští rok spuštěn zatím první schválený element bankovní unie – jednotný bankovní dohled Evropské centrální banky. Dále by měl vzniknout i společný systém pojištění vkladů. Nástroj se primárně týká přibližně 130 zásadních evropských bank, které budou od příštího roku podléhat jednotnému bankovnímu dohledu. Za určitých podmínek však bude moci dosáhnout i na další bankovní domy.
Jeroen Dijsselbloem, šéf euroskupiny, v jejímž rámci se schází ministři financí zemí platících eurem. Pod jeho vedením probíhala významná část debat o vzniku rezolučního mechanismu. Zdroj: čtk
Česká republika by podle premiéra neměla s rozhodnutím o členství v bankovní unii spěchat. „Neváhal bych ani chvíli, kdybychom byli členy eurozóny,“ řekl premiér Rusnok. Ale vzhledem k tomu, že ČR nepoužívá euro, tak podle něj není nyní třeba vstupovat. „Nechme tomu nějaký čas. Ty věci jsou velmi komplexní… Myslím, že nijak neoslabí naši pozici, pokud bychom si nechali čas na rozmyšlenou – možná nějaké testovací období,“ prohlásil premiér. Zdůraznil současně, že jde o teoretickou debatu, protože „určitě o tom rozhodne příští vláda“.
V souvislosti s tím, že o členství v bankovní unii mají zájem i další země EU, nejen státy eurozóny, Rusnok řekl, že český finanční trh je ve specifické situaci. „Máme obrovský přebytek vlastního financování a ani na horizontu není ani teoretická situace, že bychom potřebovali nějakou pomoc ze společných rezolučních fondů. Mnohem pravděpodobnější je, že bychom museli do nějakých fondů přispívat,“ dodal.
Potvrdí dohodu o rezolučním mechanismu Evropský parlament? |
|
Na tiskové konferenci po skončení prvního dne summitu předseda Evropské rady Herman Van Rompuy vyzval europoslance, aby dohodu o mechanismu pro řešení bankovním potíží SRM schválili co nejrychleji. Podle Van Rompuye by vznik mechanismu měl být přijat do voleb do Evropského parlamentu konaných v květnu. Nynější předseda štrasburského zákonodárného sboru Martin Schulz, který se účastnil první části summitu, dosaženou dohodu ostře kritizoval. Považuje jí za příliš složitou a zaostávající za očekáváním europoslanců. Výhradu dala najevo podle diplomatů i Evropská komise. Silnou kritiku ze strany Evropského parlamentu vnímá i český premiér Jiří Rusnok, nutné je podle něj hledat rovnováhu mezi podle něj možná až příliš velkými očekáváními europarlamentu a „realitou možné dohody“, kterou ukazuje závěr jednání ministrů financí. Mnozí účastníci jednání podle českého premiéra apelovali na europarlament, aby si uvědomil, že dosažený kompromis je maximum možného. „Pokud to někdo bude přetahovat přes míru, tak se může stát, že nedosáhneme ani toto,“ poznamenal. |
Eurozóna zvažuje odměňování reforem
Představitelé členských států na summitu diskutovali také o již delší dobu existujícím nápadu svázat finanční pomoc zemím s jejich smluvním závazkem vůči Evropské komisi, že uskuteční reformy. Jasné však vůbec není, kdo by financoval případnou pomoc, označovanou jako „mechanismus solidarity“. Unijní rozpočet s podobnými výdaji nepočítá. Lídři se na summitu klonili spíše k možnosti, že slibovanou odměnou by byly granty, půjčky či garance úvěrů.
Tyto tzv. smluvní ujednání požaduje především kancléřka Angela Merkelová. „Jsem přesvědčená, že posílení ekonomické koordinace je důležité pro trhy. Jedná se o důvěryhodnost eurozóny. Důkladně jsme o tom diskutovali, avšak stále je mnoho práce před námi,“ vysvětlila kancléřka smysl návrhu na tiskové konferenci.
Podle zdrojů z EU, na které odkazuje Euobserver, se členské státy rozdělily na tři skupiny. Zastáncem návrhu bylo Německo, které nezískalo silné spojence. Nizozemí, Finsko a další bohatší státy, které by do společného měšce musely platit, jej odmítají. A některé země, především z jižní Evropy, ale i Belgie, byly zklamány, jak málo solidarity navrhovaný mechanismus nabízí. Bližší podobu by měla EU připravit do října.
NATO a EU se mají doplňovat
V otázce obranné politiky ČR hájí stanovisko, aby v Evropě byl otevřený trh pro obranný průmysl. V závěrech summitu se podle Rusnoka náměty, které zaslala ČR spolu s visegrádskou skupinou (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko) předsedovi Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi, uplatnily.
Obranná politika je tradičně záležitostí především jednotlivých členských států EU. Evropská komise nicméně v červenci přišla s návrhy na podporu evropského zbrojního sektoru ve výši 96 miliard eur (2,7 bilionu korun). Posilování obranné politiky EU se nelíbí Velké Británii, která je považuje za ohrožení pozice NATO i jednotlivých národních států.
Při příchodu na summit britský premiér David Cameron řekl, že je proti tomu, aby Evropská unie měla společné vojenské kapacity. „Je v zájmu národních států spolupracovat v oblasti obrany. Ale není správné, aby Evropská unie měla vlastní obranné kapacity – letectva, armády a všechno ostatní,“ zdůraznil. „Je potřeba správně stanovit dělicí čáru mezi spoluprací, která je správná, a unijními vojenskými kapacitami, které jsou chybné,“ prohlásil Cameron.
Podle premiéra Rusnoka je „přecitlivělost na konkurenční vazbu vůči NATO zbytečná“. „My to vidíme jako komplementární záležitost, jako doplnění úlohy NATO,“ řekl. „Jako členové Severoatlantické aliance máme primární závazky,“ zdůraznil. Ale česká strana považuje větší úlohu Unie za rozumnou, pokud jde o „různé kooperační aktivity, hledání nákladové optimalizace a sdílené projekty“.
Premiér Jiří Rusnok na summitu EU. Zdroj: Evropská rada
Rasmussen: Evropa musí přijmout zodpovědnost za obranu
Obrana je na pořadu vrcholné schůzky Evropské unie po pěti letech. Jako host se účastní i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který v dnešním rozhovoru pro Financial Times vzkázal, že Evropa musí urgentně přijmout svou zodpovědnost za obranu, nebo bude čelit bezpečnostní krizi na svých hranicích a marginalizaci v mezinárodním společenství.
Na úvod summitu generální tajemník zdůraznil, že Evropa musí zlepšit své bezpečnostní kapacity. „Není to NATO nebo EU, které je vlastní, jsou to samy členské země,“ připomněl Rasmussen s tím, že daňoví poplatníci chtějí za své peníze co nejvíce hodnoty.
Při následující tiskové konferenci ocenil unijní záměry na spolupráci při vývoji bezpilotních letounů či při pořizování letadel pro tankování za letu. EU se dohodla na projektu, jehož cílem je vývoj těchto technologií v letech 2020 až 2025. Mezi dalšími plány společné obranné politiky jsou vytvoření kybernetické strategie v příštím roce a námořní strategie v červnu.
Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO, na tiskové konferenci na summitu EU. Zdroj: Evropská rada
Závěry summitu zdůrazňují také potřebu zefektivnit kapacity EU rychlé reakce včetně tzv. battle groups. Tato uskupení o síle 1500 mužů dosáhla operační kapacity již 1. ledna 2007, dosud však zůstávají pouze v záloze. Cíl jejich případné mise je de facto vymezen tzv. rozšířenými Petersberskými úkoly, obsahuje tedy peace-keeping, post-konfliktní stabilizaci, odzbrojovací mise, záchranné mise, vojenský trénink a asistenci, protiteroristické operace nebo humanitární mise.
Ani ČR nezůstává stranou. V roce 2009 vytvořila bojovou skupinu se Slovenskem a v roce 2012 pod vedením Německa s Rakouskem a Irskem (ve spolupráci s Chorvatskem a Makedonií). Na rok 2016 pak je naplánována Visegrádská bojová skupina.
Ukrajina má dveře otevřené
Důležitým tématem druhého dne summitu byl projekt východního partnerství. Evropská unie deklarovala, že stále trvá její zájem podepsat asociační dohodu a komplexní dohodu o volném obchodu s Ukrajinou. „Základní vzkaz summitu je, že dveře jsou otevřeny, nabídky leží na stole, smlouvy jsou připraveny k podpisu a záleží na ukrajinské straně, jak se rozhodne,“shrnul premiér Jiří Rusnok.
Podobně se vyjádřil i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy: „Jsme ochotni ji (asociační dohodu) podepsat, jakmile bude země připravená“. Budoucnost Ukrajiny podle něj spočívá v Evropě“. „Je možné to zpomalovat, je možné to blokovat, ale nakonec tomu nikdo nemůže zabránit,“ řekl Van Rompuy.
Lídři osmadvacítky se na summitu shodli, že asociační dohodu s Gruzií a Moldavskem by měla EU podepsat nejpozději do srpna příštího roku. Jejich znění bylo parafováno na vrcholné schůzce ve Vilniusu v listopadu. Podle premiéra Rusnoka se tak stalo kromě jiného kvůli komplikovanému vnitřnímu vývoji v Moldavsku. „Jsou tam významné síly, které deklarují, že o tyto dohody nestojí. Proto se Evropská rada snaží vytvořit tlak na aparát EU, aby se příprava podpisu nezdržovala,“ podotkl předseda vlády.
Summit také potvrdil, že vstupní jednání se Srbskem začne 21. ledna 2014.
Autor: Euroskop