Marie Bydžovská, Euroskop, 3.2. 2014
Ve středu 29. ledna poprvé zasedla nová česká vláda pod vedením Bohuslava Sobotky. Během následujících dvou dnů uvedl premiér do úřadu všechny ministry, kteří již novinářům poodhalili své priority ve vedení rezortů, mimo jiné i v evropské politice. Euroskop nabízí přehled toho, co můžeme v evropské agendě v nejbližším období očekávat.
Koaliční smlouva stanovuje, že cílem vlády bude „aktivní členství naší země v EU usilující o úspěšné pokračování procesu evropské integrace“. Dodává, že se zaměří na „efektivní využívání ekonomických možností členství v EU a bude připravovat ČR ke vstupu do eurozóny“. Vláda také posoudí připojení k tzv. fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii) a k bankovní unii.
Dalším úkolem, který si koalice uložila je směřovat strukturální fondy EU tak, aby „ve větší míře jejich pomocí docházelo k dlouhodobému zlepšení konkurenceschopnosti a kvality života v regionech České republiky, zvláště v regionech slabých a znevýhodněných“.
Současně chce vláda podporovat „lepší informovanost veřejnosti o záležitostech Evropské unie“. V dalších kapitolách zmiňuje koaliční smlouva i aktivní účast v projektech, jako jsou visegrádská spolupráce a Východní partnerství.
O programovém prohlášení, v němž budou priority dále rozpracovány, by měla Poslanecká sněmovna hlasovat nejspíše 18. února.
Vstup do eurozóny
K prvnímu z bodů stanovených v koaliční smlouvě – přípravě ČR ke vstupu do eurozóny se vyjádřil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Budeme se snažit, abychom byli v co nejkratším čase schopni přijmout euro. Na datu ale ještě dohodnuti nejsme,“ řekl při převzetí úřadu.
Konkrétnější byl ministr financí Andrej Babiš. Na facebooku se podle čtk vyjádřil, že v příštích šesti letech evropskou měnou platit nebudeme. „Myslím, že této vlády se to nedotkne,“ napsal o přijetí eura.
Také premiér Bohuslav Sobotka se nechal v rozhovoru pro agenturu Bloomberg v lednu slyšet, že jeho vláda pravděpodobně nestanoví žádný termín přijetí eura. Sobotka jako důvody proti uvedl velký odpor veřejnosti a absenci politické shody, když žádná politická strana v parlamentu přijetí eura nemá za prioritu.
Ministerstvo financí a Česká národní banka v dokumentu, který vláda Jiřího Rusnoka schválila loni v prosinci, opětovně doporučily kabinetu prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Předloni Česko podle údajů Českého statistického úřadu nesplnilo dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura, a to kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci a také tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu. Za loňský rok by ale ČR obě kritéria splnit měla. Podle tzv. maastrichtských pravidel však každá země musí být také dva roky před vstupem do měnové unie členem systému ERM II.
Fiskální pakt
Jako další prioritu v evropské politice uvedl ministr zahraničí Zaorálek připojení se k tzv. fiskálnímu paktu. Dokument zavazuje země EU k tomu, aby do národní legislativy zavedly pravidla hlídající rozpočtovou kázeň.
Přistoupení k paktu by si vynutilo další snížení rozpočtového deficitu. V případě zemí s poměrem vládního dluhu vůči HDP pod 60 procenty, mezi které ČR patří, připouští smlouva strukturální deficit (schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu) do 0,5 procent HDP. Letos by měl strukturální deficit ČR činit zhruba 2,5 procenta HDP.
K ratifikaci fiskálního paktu se v březnu 2012 svým podpisem zavázalo 25 členských států EU. ČR se společně s Velkou Británií rozhodla k paktu nepřipojit. Nejsilnější vládní strana ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura.
Evropské fondy
Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová z hnutí ANO chystá audit současné situace kolem čerpání peněz z evropských fondů. „Čerpání je ve skluzu, v uplynulém období nebyly dobře naplánované priority a nebylo také zvládnuto finanční plánování. U programů, které mají problémy a jsou ohroženy, musíme najít rychlou cestu, jak profinancovat maximální možné množství projektů,“ řekla Jourová.
Současně ale již Ministerstvo jedná s EU o čerpání peněz v příštím období, do roku 2020. „S novou vládou ČR se také budeme snažit zasáhnout do připravované Dohody o partnerství. Naší prioritou je zejména veřejná infrastruktura (velké veřejné stavby). Důležitá je také tvorba a udržení pracovních míst. EU fondy mají sloužit k tvorbě pracovních míst již v době, kdy se něco buduje, a my chceme, aby přinášely co největší užitek,“ dodala ministryně.
Čerpání strukturálních fondů EU je prioritou i dalších ministerstev. Ministr zemědělství z KDU-ČSL Marian Jurečka se nechal slyšet, že plánuje dokončit pravidla pro udělování dotací z EU vyplývající ze změn společné zemědělské politiky. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se chce zaměřit na urychlení čerpání peněz z fondů, aby Česko o tyto prostředky nepřišlo. A na dočerpání co nejvyšší částky ze současného období, které je možné do prosince 2015, se bude soustředit i ministr financí Andrej Babiš.
Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) bude s EU jednat o novém operačním programu 3V, v jehož rámci by ČR na období 2014 až 2020 mohla získat na výzkumné projekty sto miliard korun.
Výjimka z Lisabonské smlouvy
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) chce, aby vláda požádala o zrušení tzv. české výjimky z Listiny základních práv EU v Lisabonské smlouvě, kterou požadoval exprezident Václav Klaus jako podmínku podpisu Smlouvy. Evropská unie v říjnu 2009 Česku přislíbila výjimku, jaká platí pro Velkou Británii a Polsko. Ratifikace českého přistoupení k interpretačnímu protokolu Listiny nebyla však zatím zahájena.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop