Petr Zenkner, Euroskop, 3.3. 2014
Česká republika podporuje zachování územní celistvosti Ukrajiny a odmítá jakékoliv vojenské vměšování Ruska. Uvádí to v prohlášení premiér Bohuslav Sobotka. Ministerstvo zahraničí o víkendu zdůraznilo nutnost zachování teritoriální integrity Ukrajiny a respektování její suverenity a hranic. Vyjádřilo rovněž podporu nové ukrajinské vládě v jejím úsilí o uklidnění a stabilizaci situace v zemi.
Vládní komentáře
„Jsem znepokojen růstem napětí v jihovýchodních oblastech Ukrajiny a signály toho, že Rusko údajně zvažuje vstup svých jednotek na území tohoto státu. Ukrajina je suverénní stát, o jehož budoucnosti musí rozhodnout ukrajinští občané v demokratických volbách,“ řekl Sobotka. Podle českého premiéra je případná vojenská akce Ruska neodůvodněná a nepřijatelná. Sobotka připomněl, že se Rusko v roce 1994 mezinárodně zavázalo k respektování hranic Ukrajiny. „Věřím, že Ruská vláda bude tyto své závazky i nadále respektovat a přijme nezbytné kroky k uklidnění situace,“ dodal.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se dnes v Bruselu zúčastní mimořádného jednání ministrů členských států EU, které má vytvořit společný postoj Unie k ruské akci na Ukrajině. Zaorálek minulý týden navštívil Ukrajinu spolu s dalšími šéfy diplomacií států visegrádské čtyřky. Česká vláda vyslala do Kyjeva dva letecké speciály, které převezli do České republiky dvě desítky Ukrajinců zraněných při nedávných násilnostech mezi policií a demonstranty.
Ani prezident Miloš Zeman nesouhlasí s ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině. Vojenská intervence podle něj vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat. „I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat,“ uvedl Zeman.
Vyjádření opozice
Postoje vlády podporuje také opozice. Podle vyjádření předsedy sněmovního zahraničního výboru Karla Schwarzenberga (TOP 09) na Facebooku jde „o jasnou snahu rozšíření moci Ruské federace, o obsazení a praktické připojení Krymu s důležitou námořní základnou v Sevastopolu k Rusku“. Argumenty ruského prezidenta Vladimira Putina, který nasazení vojáků na Ukrajině zdůvodňuje potřebou ochránit tamní ruské občany, pak označil za shodné s argumenty Adolfa Hitlera při obsazování cizí země. „Hitler vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Je naprosto jasné, že nejde o ochranu ruských občanů, na které nikdo neútočí a jsou v naprostém bezpečí,“ uvedl Schwarzenberg.
Nepřijatelný je postup Ruska i pro prvního místopředsedu ODS Jana Zahradila. „Rusko tím překročilo pomyslnou hranici politického řešení ukrajinské krize směrem k řešení vojenskému, což je nepřijatelné,“ uvedl. Podobně jako prezident Zeman poukázal na podobnou zkušenost s „bratrskou pomocí“ ze srpna 1968. Eskalace napětí na Krymu pak podle něj ohrožuje regionální i evropskou bezpečnost, zejména ve střední a východní Evropě.
Pro ilustraci uveďme i názor předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Podle něj je situace vážná a vyžaduje rychlé řešení zejména v posílení bezpečnostních složek. „Toho není přechodná vláda v Kyjevě zjevně schopna. Není možné, aby se opakovala situace z Kyjeva z nedávných dnů,“ uvedl.
K demonstraci několika set lidí, většinou v Česku žujících Ukrajinců, došlo i v Praze. Protestovali před ruskou ambasádou (foto: čtk)
Zasedání Bezpečnostní rady
V neděli veřer zasedalo rovněž předsednictvo Bezpečnostní rady státu. Podle premiérA Sobotky zatím z napětí kolem Ukrajiny nevyplývají pro Českou republiku tak vážné důsledky, aby bylo třeba svolávat Bezpečnostní radu státu, kterou tvoří deset členů vlády. V předsednictvu zasedá jen premiér a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, ministr obrany Martin Stropnický, ministr financí Andrej Babiš a ministr vnitra Milan Chovanec. Na jednání byl přizván také předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Česko má zásoby ropy standardně na tři měsíce. Pokud by ustaly dodávky ropovodem Družba, mohly by proudit alternativní dodávky ropy i ropovody IKL a TAL. „Tak jsme schopni v řádu řekněme jednoho měsíce zajistit posílení dodávek prostřednictvím těch dalších dvou ropovodů,“ uvedl. Stát má zásoby v podzemních zásobnících a v případě výpadku dodávek přes Ukrajinu je schopen nasmlouvat jiné alternativní cesty.¨
České ministerstvo zahraničí kvůli napjaté situaci na východě Ukrajiny a zejména na Krymu doporučilo zrušit nebo odložit cesty do těchto regionů. Čechům, kteří tam pobývají, radí odjet. Ambasádu a konzuláty na Ukrajině zatím žádný Čech o pomoc nepožádal.
Demonstrace proti Rusku
Pro ruské intervenci demonstrovalo v neděli mezi druhou a třetí odpoledne před ruským velvyslanectvím v Praze 6 několik set lidí. Kolem stovky lidí jich protestovalo také před ruským generálním konzulátem v Brně. „Já nechci, aby Rusko mělo nějaký vliv na Ukrajinu. Chceme samostatně řešit naše vnitřní politické problémy,“ citovala ČTK jednoho z účastníků demonstrace, který se představil jako Jurij. V Česku prý žije sedm let.
Protestující měli ukrajinské vlajky a transparenty, které zobrazovaly ruského prezidenta Vladimira Putina jako Adolfa Hitlera. Další drželi nápisy „No war“, „Rusko, dej ruce pryč od Ukrajiny“ nebo cedule srovnávající aktuální situaci na Krymu s nacistickou okupací Sudet. Řečníci několikrát poukázali na podobnost s českou minulostí, především obsazením pohraničí a následně celého Česka nacistickým Německem nebo se sovětskou okupací ze srpna 1968.
Pořadatelé shromažďovali podpisy pod petici, která odmítá ruskou intervenci na Krymu a požaduje územní celistvost Ukrajiny. Během prvních dvou hodin se pod ní podepsalo několik desítek lidí. Demonstranti byli před ruskou ambasádou i v sobotu odpoledne, kdy se jich tam sešly asi tři desítky.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop