Petr Zenkner, Euroskop, 30.4. 2014
Premiér Bohuslav Sobotka na Podnikatelském fóru řekl, že vláda bude řešit propad České republiky v žebříčcích konkurenceschopnosti. Na fóru vystoupil rovněž Stálý předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Státní tajemník pro EU Tomáš Prouza v úvodu představil studii, která v číslech hodnotila členství ČR v EU.
Vnitřní trh a sociální stát
Podle Sobotky je EU unikátní projekt, protože kombinuje vnitřní trh a sociální stát. „Evropská unie je silná kvůli schopnosti tyto dvě věci propojit,“ řekl český premiér. Jako příklad evropských států, které to dokážou uvedl Německo, Rakousko či skandinávské státy. Výhodou solidarity je silná střední třída i koupěschopnost obyvatel. „Soudržná společnost, kde nejsou tak velké rozdíly, je odolnější než sociálně rozdělené společnosti,“ dodal.
Sobotkova vláda chce v Unii prosazovat politiku „aktivní participace“, která se navrátí k prioritám z doby, kdy Česko do Evropské unie vstoupilo. Nemá jít pouze o čerpání z fondů EU, ale o schopnost prosazovat český pohled a české zájmy. Podle Sobotky čeští podnikatelé z členství jednoznačně těžili. Získali přístup na zahraniční (evropské) trhy, kam nyní míří 83 procent našeho exportu. Česko se také stalo atraktivnějším prostředím pro zahraniční investice a jen z unijních fondů ČR získala 333 miliard korun.
Na Podnikatelské fóru hovořil rovněž Stálý předseda Evropské rady Herman van Rompuy (foto: vlada.cz)
Podnikatelé EU potřebují
Premiéra v tomto podpořil i šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Patříme do EU, jsme její nedílnou součástí a potřebujeme ji,“ řekl. Hanák představil výzkum mezi podnikateli, kteří ze 3/4 odpověděli, že dokázali využít výhod českého členství. Podle Hanáka to tvrdí nejen větší firmy, ale stejný podíl byl i mezi malými firmami.
Jako negativum 63 % oslovených podnikatelů hodnotilo přílišné regulace. Všechny politiky EU by také měly projít testem dopadu na průmysl, což se týká hlavně energetické a klimatické politiky. To potvrdil i Tomáš Prouza. „Nemůžeme si dovolit ohrožovat to, co tvoří základ naší ekonomiky,“ řekl s odkazem na 35procentní podíl českého průmyslu na HDP.
Bývalý guvernér ČNB Pavel Kysilka souhlasil, že regulace jsou problém. Současný šéf České spořitelny ale k tomu dodal, že v době přístupových rozhovorů měla EU na české prostředí jednonačně pozitivní vliv pokud jde o deregulace a liberalizaci trhu. Až 90 procent všech opatření, které Česko muselo přijmout, mělo tento dopad.
770 miliard díky vnitřnímu trhu
Ekonomické přínosy členství na úvod konference představil státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. Kromě aktuálního stavu se věnoval i dvěma alternativním scénářům – Česku jako ostrovu mimo EU a možnosti užší integrace do eurozóny.
Česká republika podle studie za 10 let členstvím v EU získala 3,1 bilionu korun, což je zhruba přínos 300 tisíc korun na osobu, který by jinak nebyl. „Bez účasti na vnitřním trhu by i při konzervativním scénáři česká ekonomika přišla o 100 miliard korun ročně, řekl státní tajemník. Bez členství by bylo HDP nižší o 2,5 procenta a nezaměstnanost vyšší o 1,5 procenta. Celkově podle Prouzy česká ekonomika získala během deseti let díky vnitřnímu trhu zhruba 770 miliard korun.
Alternativní scénář, který předpokládal možnost, že by se ČR nestala v roce 2004 členem EU uvádí, že by se česká ekonomika téměř vůbec nepřiblížila k západní Evropě, a rostla stejně rychle jako ona nyní. Nedošlo by ani ke zvýšení příjmů českých občanů. Český růst HDP by byl bez členství v EU nižší o 12 procent.
Scénář hlubší integrace v podobě členství v eurozóně od roku 2009 jako Slovensko udává přínost české ekonomice v rozsahu až 200 miliard korun. Pokud by ČR byla členem eurozóny zvýšil by se její každoroční příjem o 25 až 60 miliard korun. Hrubý domácí produkt by vzrostl o 0,6 – 1,2 proocenta. Scénář počítá také s důsledky přijetí společné měny v posobě příspěvku do Evropského stabilizačního mechanismu. Ten by ale neměl překročit 35 miliard.
Státní tajemník pro EU Tomáš Prouza diskutuje s moderátorkou konference Michalou Hergetovou. Tématem jsou čísla (foto: vlada.cz)
3 miliony pracovních míst
Vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal připomenul, že rozšíření v roce 2004 posílilo roli Evropy na globální úrovni. EU je stále největším světovým dovozcem i vývozcem. Vnitří trh s 500 miliony lidmi je pak po Číně a Indii třetím největším jednotným trhem na světě. Ve statistikách přinesl na jednoho obyvatele 500 eur a pomohl vytvořit asi 3 miliony pracovních míst. Jako slabiny vnitřního trhu uvedl Michal stále nedokončený trh služeb, digitální agendu a síťové služby. Ocenil českou pozici, která o dokončení vnitřního trhu usiluje.
Pavel Kysilka se stejně jako premiér věnoval možnostem zvýšení české konkurenceschopnosti. Česko v žebříčcích pokleslo z 29. místa v roce 2005 na 46. místo. Podle Kysilky ale Česko reálně svoje podmíny nezhoršilo. „Jen ostatní nás předběhli, protože si udělali svoje domácí úkoly,“ řekl. Jako hlavní české národní zájmy ve vztahu k EU vidí Kysilka tlak na dokončení vnitřního trhu, efektivní využití dotací a přijetí eura.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop
