Lídři EU připomněli 1. světovou válku. Ve stínu hrozícího rozkolu s Británií


Marie Bydžovská, Euroskop, 26. 6. 2014

Evropští lídři ve čtvrtek netradičně zahájili dvoudenní summit v belgickém městě Ypry. Po ukončení slavnostní ceremonie k připomenutí stého výročí vypuknutí 1. světové války se při pracovních jednáních zaměří především na strategickou agendu EU pro nadcházející roky. Přesto se na pozadí sváteční atmosféry odehrával spor o budoucí podobu Unie, který se personalizoval v osobách Jeana-Clauda Junckera a Davida Camerona.

Minuta ticha v Ypry

„Jedná se o symbolický okamžik, protože Evropská unie vznikla na základě zkušeností dvou hrozných válek – první světové války, jejíž výročí si připomínáme, a ještě hrůznější druhé světové války. Je dobře, že se scházíme právě v Ypres, místě, kde byly poprvé během první světové války použity bojové plyny,“ uvedl před summitem předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Je dobře, že Evropa dnes vytváří nejlepší preventivní opatření proti tomu, aby se války na našem kontinentu opakovaly,“ dodal.

Premiéři a prezidenti osmadvaceti členských států EU nejprve u Meninské brány minutou ticha uctili památku padlých a prezident EU Herman Van Rompuy spolu s předsedou Evropské komise Josém Barrosem u ní položili věnec z bílých květin. Na bráně jsou vytesána jména 55.000 obětí bitvy u Ypres, v níž byl poprvé použit bojový plyn. Nedaleko památníku pak lídři EU odhalili kruhovou lavičku s nápisem „Mír“ ve všech 24 oficiálních jazycích Unie, do níž vsadili rudé květy s vlajkami členských států a EU.

Slavnostní ceremonie v Ypres k připomenutí 100 let od vypuknutí 1. světové války

Slavnostní ceremonie v Ypres. zdroj: čtk

Kauza Juncker

Přesto se však může probíhající summit, který zahájilo připomenutí obětí válečného sporu mezi evropskými národy, stát místem tvrdých střetů. Na programu summitu je stanovení strategické agendy pro příštích pět let fungování osmadvacítky a výběr předsedy Evropské komise, který po polovinu příští dekády evropskou administrativu povede.

Česká republika spolu s většinou ostatních zemí Unie podporuje nominaci bývalého lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera na tento post, což mu premiér Sobotka potvrdil při čtvrtečním telefonátu. Ostře proti je ale britský premiér David Cameron, pro kterého Junkcer nezaručuje potřebné změny Unie. Nejspíš proto v pátek požádá, aby se o kandidátovi hlasovalo. Jednalo by se o precedens, protože dosud vždy rozhodovali lídři členských zemí EU o hlavě Komise konsenzuálně.

Premiér Bohuslav Sobotka na slavnostní ceremonii v Ypres.

Premiér Bohuslav Sobotka a jeho kolegové z Lucemburska a Estonska, Xavier Bettel a Taavi Roivas při slavnostní přípomínce obětí první světové války v Meninské bráně. Zdroj: čtk

Na čtvrteční pracovní večeři lídři EU také mluvili o prioritách EU pro příštích pět let. Podkladový materiál připravil po konzultaci se členskými státy předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. O dokumentu, který již na začátku týdne unikl do médií, si můžete přečíst v dřívějším článku na Euroskopu.

O prioritách pro příští Komisi, které bude na jednání prosazovat ČR, hovořil premiér Bohuslav Sobotka v telefonátu s Junckerem .„Zopakoval jsem, že z pohledu České republiky jsou stěžejními cíli ekonomický růst, tvorba kvalitních pracovních míst, zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozumná energetická politika, která podporuje zaměstnanost a průmysl a umožňuje jednotlivým členským zemím rozhodovat o svém energetickém mixu, včetně využití jádra,“ řekl o hovoru s kandidátem na předsedu Komise premiér Sobotka. Zmínil také požadavek na snížení byrokracie při čerpání evropských fondů.

Hrozí odchod Británie z EU?

Napjatější jednání se očekává v pátek v Bruselu. Nejdříve Ukrajina, Gruzie a Moldavsko podepíší asociační dohody s EU. Pak budou účastníci mluvit o ukrajinské krizi a případném zostření sankcí proti Rusku. V druhé části jednání přijde na řadu právě zmiňovaná otázka, koho členské země navrhnou Evropskému parlamentu, aby na podzim nahradil Barrosa v čele Evropské komise.

Je možné, že Cameron ještě změní svůj postoj, anebo se jeden či více lídrů rozhodne, že budou držet s britským předsedou vlády. Žádná z těchto možností ale není příliš pravděpodobná a je tak možné, že Velká Británie bude přehlasována a spolu s Maďarskem, které taktéž odmítá jmenování Junckera do čela Komise, se ocitnou v osamocené opozici.

Evropští lídři se v současnosti obávají, že Británie po 41 letech členství míří nezadržitelně ven z Evropské unie, i když Cameron upozorňuje, že si takovýto vývoj nepřeje. Nicméně Britům slíbil, že v případě vítězství jeho Konzervativní strany v parlamentních volbách v květnu 2015 a v případě, že se strana udrží u moci, uspořádá o setrvání v EU referendum v roce 2017.

Autor: Euroskop, zpravodajka v Bruselu

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality