Kurzarbeit a zemědělští diplomaté. Výsledek schůzky k Rusku

Petr Zenkner, Euroskop, 19.8. 2014

Pracovní skupina, která monitoruje dopady sankcí mezi EU a Ruskem, doporučí vládě zavedení tzv. kurzarbeitu. V rámci podpory vývozu ze strany vlády vznikne pět míst zemědělských diplomatů. Na tiskové konferenci to řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, který pracovní skupině předsedá.

Kurzarbeit do 5 měsíců

„Prioritou české vlády je hledání takových nástrojů, kterými může pomoci udržet pracovní místa,“ řekl Prouza. „Jedním z hlavních opatření napříč odvětvími by měla být možnost tzv. kurzarbeit. Vládě proto tento návrh předložíme ve finálním materiálu Pracovní skupiny, který kabinet projedná na své schůzi příští týden,“ shrnul závěry schůzky státní tajemník pro EU.

Při kurzarbeitu firmy mohou získat peníze na vzdělávání zaměstnanců, pro něž nemají kvůli úbytku zakázek práci. V Česku už tento systém existuje a stát na něj do konce roku 2015 vyčlenil 400 milionů korun.

Zaměstnavatelé však o podporu zatím příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná. Nová pravidla kurzarbeitu by podle Prouzy mohla být zavedena do pěti měsíců. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by podpora zaměstnance na kurzarbeitu ze strany státu měla mít výrazně menší dopady na státní rozpočet, než kdyby takový pracovník žil na podpoře.

Kompenzace jako poslední krok

Loni dosáhl objem českého vývozu sankcionovaných komodit v oblasti strojírenství 2,1 miliardy korun. Toto číslo ale představuje podle Prouzy dopad sankcí v situaci, kdy by české strojírenské firmy nedokázaly najít žádné alternativní odbytiště pro své výrobky. „Reálný dopad bude nižší,“ dodal.

Cílem pro podporu průmyslu, včetně strojírenství, je v maximální možné míře podpořit financování a pojištění položek nespadajících pod sankce. Na místě je také aktualizace exportní strategie a posílení ekonomické diplomacie.

„Snaha českého státu bude pomoci firmám, aby dokázaly podnikat někde jinde, kompenzace je až ten úplně poslední krok, když se nepovede nic jiného. Ten cíl je: pomožme firmám, aby dál mohly podnikat, otevřeme jim nové trhy, ať můžou vyvážet někam jinam,“ řekl Tomáš Prouza již po prvním setkání Pracovní skupiny.

Státní správa se nyní bude snažit především o podporu expanze na trhy mimo Rusko. Jako o možných destinacích pro expanzi tehdy hovořil Prouza o Číně, Vietnamu nebo zemích bývalého Sovětského svazu. U dalších produktů zmínil Kazachstán a země Latinské Ameriky.

Zemědělští diplomaté

Zároveň by měla vzniknout místa zemědělských diplomatů, jejichž úkolem bude podpořit vývoz českých zemědělských a potravinářských produktů. V rámci pilotního projektu budou umístěni na zastupitelských úřadech v Moskvě, Kyjevě, Rijádu, Pekingu a v Bělehradě.

„Povedeme diskusi, jestli právě Moskva a Kyjev by měly být ty dvě nejlepší místa, nebo jestli nebudeme přemýšlet nad změnou prvních dvou z těch pěti diplomatů,“ dodal Prouza.

Čeští vývozci zemědělských komodit a potravin kvůli sankcím na vývoz do Ruska přijdou do konce roku na tržbách o 250 až 300 milionů korun. Nejvíce embargo dopadne na tuzemské mlékárny, uvedlo ministerstvo zemědělství. Skupina proto vládě navrhne využití evropských mechanismů, jako jsou vývozní náhrady či soukromé skladování.

Kde najít informace?

Na webu vlády také vnikne sekce, kde bude kabinet zveřejňovat informace o dopadu sankcí. Některé informace je možné již nyní najít na webových stránkách státních institucí a svazů.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop