Jakou šanci má klimatická dohoda 2030?


Tomáš Prouza, European Voice, 17. 10. 2014

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza napsal komentář pro European Voice o nadcházejícím summitu Evropské rady, na kterém se bude jednat o energeticko-klimatické strategii EU do roku 2030.

Šance na dohodu o klimatu a energetice jsou vysoké – ale raději nedělejme předčasné závěry. 23. -24. října učiní Evropská rada klíčový krok v definování klimatického a energetického rámce Evropské unie do roku 2030.

Česká republika by uzavření dohody přivítala, ale pouze pokud bude dosaženo kompromisu, který přinese vhodnou rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým růstem, zaměstnaností a konkurenceschopností. Dohoda 2030 bude mít také přímé dopady na jiné významné téma – energetickou bezpečnost. To je důvod, proč se Česká republika aktivně snaží, aby byla nalezena řešení pro dosud nevyřešená témata, která by mohla zabránit dosažení kompromisu na summitu Evropské rady.

ČR a tři klimatické cíle

Jako v případě každého složitého spisu, některé aspekty rámce 2030 jsou více politicky exponované, zatímco jiné zůstávají předmětem spíše technických debat. Ale jako vždy, potíže se můžou skrývat v technickém detailu. Nejviditelnější část této problematiky se týká cílů: na stole jsou tři. Za prvé, EU by měla pokračovat a zintenzivnit svoje snahy redukovat emise skleníkových plynů. Toto přeloženo do konkrétního cíle znamená zredukovat emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent v porovnání s rokem 1990. Navíc, byly navrženy dva cíle, které mají snahy o snížení emisí skleníkových plynů podpořit. Jeden cíl je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie přinejmenším o 27 procent energetické spotřeby EU do roku 2030. Dalším cílem je zvýšení energetické účinnosti o 30 procent do toho samého roku.

Češi začali s vyjednáváním kompromisu v lednu. Evropskou komisi jsme opakovaně žádali, aby nám poskytla informace o rozdělení cílů a o dopadech a implikacích pro českou ekonomiku a společnost. Naše studie ukazovaly důvody k obavám a my jsme potřebovali sladit je s čísly z Evropské komise. To, co jsme zatím dostali, plně neodpovídá obavám, které máme. Proto chceme získat čerstvější, přesnější informace. Bez nich nemůžeme být klidní.

Zároveň se Česká republika zapojila do otevřeného a konstruktivního dialogu o cílech. Sdílíme postoj, že je důležité zredukovat emise skleníkových plynů. Plně jsme přijali cíl 40procentního snížení. Stejně tak jsme připraveni přijmout cíle pro obnovitelnou energii a energetickou účinnost – zajištění těchto cílů by mělo být orientační a mělo by se týkat EU jako celku.

O energetickém mixu mají rozhodovat státy

Pokud na summitu EU chceme dosáhnout dohody, je třeba, aby rámec 2030 reflektoval specifické podmínky v každém členském státě a zajistil, že cíle obnovitelné energie a energetické účinnosti nebudou převedeny do národních cílů, ať už přímo, nebo nepřímo. Je to jeden z bodů, ve kterém Česká republika potřebuje více jistoty. Potřebujeme jasné a explicitní potvrzení, že cíle pro obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost budou nezávazné. Držíme se Smluv EU a trváme na tom, že právo členských států určovat si svůj vlastní energetický mix nemůže být zpochybněno.

To je také to podstatné pro techničtější debatu o modalitách systému „governance“. Jeho komplikovaná podoba by měla zabránit situaci, kdy by byla suverenita členských států v rozhodování o vlastním energetickém mixu znevážena pod rouškou zdánlivé formality. Pro Českou republiku je důležitá férovost a solidarita co se týká sdílení zátěže. Navzdory našim společným snahám, stále nejsme na stejné startovní čáře. Proto Česká republika trvá na tom, že pro systém obchodování s emisemi i v dalších záležitostech by mělo být kritériem HDP na hlavu.

Novým prvkem v balíčku 2030 je energetická bezpečnost. Česká republika je ráda, že tato záležitost nabývá na důležitosti. I když je to téma samo o sobě a podle toho by s ním mělo být zacházeno (jinými slovy odděleně v závěrech summitu), můžeme vidět některé z jeho vazeb k rámci 2030. Proto jsme připraveni podporovat nově navržený interkonektivní cíl, pokud je pokryto téma market couplingu. Věříme, že fyzický market coupling je integrální součástí interkonektivního cíle.

Naší klíčovou prioritou pro nadcházejí Evropskou radu je zajištění srozumitelnosti, férovosti a cenové efektivity rámce 2030. Vždy je náročné dosáhnout kompromisu, ale schopnost respektovat potřeby ostatních činí EU silnou. Chceme se zapojit do tohoto pozitivního přístupu v závěrečné fázi jednání tak, aby byla zbývající nedořešená témata dojednána a dohoda uzavřena.

Autor: Překlad a mezititulky Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality