Petr Zenkner, Euroskop, 30.10. 2014
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v ukrajinském Užhorodu ujistil místní úřady i krajany o české podpoře změnám na Ukrajině, které mají zemi přiblížit Evropské unii.
„Je v českém zájmu, aby Ukrajina byla politicky stabilní, hospodářsky prosperovala a aby byla stabilním partnerem Česka i dalších zemí Evropské unie,“ prohlásil Zaorálek. Ministr ve středu také v Užhorodu otevřel honorární konzulát pro potřeby českých turistů i podnikatelů.
Novým honorárním konzulem se stal Otto Kovčar, který je současně místopředsedou ukrajinské obchodní a průmyslové komory a předsedou komory v Zakarpatské oblasti. Je i členem mezivládní česko-ukrajinské komise.
Rusko porušilo pravidla hry
Zaorálek diskutoval v Užhorodě rovněž se studenty místní univerzity o ukrajinské krizi a Rusku. „Země, která má křeslo v Radě bezpečnosti OSN, porušila základní pravidla hry. To, co se stalo na Ukrajině, ohrožuje pořádek světa,“ prohlásil Zaorálek. Otázka podle něj zní, zda Západ je s to vytvořit koalici, která by této situaci dokázala čelit, jinak by poválečné uspořádání mohlo být rozmetáno.
Ani USA, ani Evropa podle ministra nechtěly k řešení použít sílu, i kvůli vzpomínkám na rozpoutání první světové války před 100 lety, kdy se z regionálního konfliktu na Balkáně rozjel vlak, který už nešlo zastavit. Proto Západ sáhl po ekonomických sankcích.
„Jsem přesvědčen, že sankce se ukázaly účinné a silné. Rusko čelí vážnému zpomalení své ekonomiky, je odříznuto od finančního trhu a chápe, kam povede další pokračování. Dohody s Čínou nejsou pro Rusko vůbec tak výhodné, jak tvrdí. Tlak na Rusko funguje a jde o to, abychom v něm vytrvali,“ zdůraznil Zaorálek.
Dopady sankcí na Česko
O efektivnosti a dopadu sankcí proti Rusku, respektive proti EU, diskutovali ekonomové na panelu, který pořádala Česká podnikatelská reprezentace v Bruselu (CEBRE).
„Prostor pro škody je nižší i díky tomu, že přes zahrnutí Ruska mezi prioritní země v české strategii na podporu exportu zůstala (jeho role v českých exportech relativně nízká a již v roce 2013 se dokonce dále snížila na 3,7 %“, upozorňuje ekonom Vilém Semerák z CERGE-EI.
Česku také pomáhá, že se většina dosud přijatých sankcí přímo netýká hlavních položek českého exportu. Reálné dopady sankcí dále snižují i pravděpodobné reexporty části výrobků přes třetí země, v delším období pak mohou některé evropské firmy reagovat i přesunem části výroby do jiných teritorií.
„Významný dopad ale mohou pocítit jednotlivé (české) firmy, kterým se na ruském trhu daří. Pro samotný business bude také těžké znovu navázat obchodní vztahy, pokud se nyní zpřetrhají. Důvěra je v obchodě důležitým aspektem,“ uvádí se v tiskové zprávě CEBRE.
Možné dopady na Rusko
Poradce prezidenta Hospodářské komory ČR Miroslav Zámečník připomenul, do kterých zemí směřuje největší podíl českého exportu (měřeno hrubou přidanou hodnotou). K takovým zemím patří Německo (21,4 %), ale překvapivě i USA (5,3 %), které tak přeskočilo Rusko (3,5 %).
Pro Česko by sankce mohly znamenat pokles HDP o 0,03 % za předpokladu, že se to bude týkat vývozu obráběcích strojů. „V makroekonomickém vyjádření to tedy není drastické číslo, dopad však může být významný pro ty firmy, které jsou na ruském trhu z hlediska podílu na svém celkovém odbytu nadprůměrně závislé“, řekl Zámečník.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské mohou mít sankce největší dopad na státní pokladnu Ruské federace, jejíž obsah je svázán s cenou ropy a kurzem rublu k americkému dolaru.
„Dosud byl vliv nižší ceny ropy kompenzován klesajícím kurzem rublu – celkový dopad na příjmy ruského státního rozpočtu byl tedy neutrální. Problém pro Rusko nastane, pokud bude cena ropy nadále klesat či rubl posílí“, vysvětlila Horská.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop