Marie Bydžovská, Euroskop, 12. 12. 2014
ČR se musí aktivně se zapojit do řešení problémů azylové a migrační politiky EU. Primárním zájmem je přitom zachování volného pohybu osob v rámci Unie a pojištění plnohodnotného členství v schengenském prostoru bez hraničních kontrol. Tyto závěry vyplynuly z prvního kulatého stolu na téma migrace a azylová krize pořádaného Národním konventem.
Podle státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy bude jaro 2015 v evropské debatě „čtvrtletím imigrace“. Jen v okolí Evropské unie připravily konflikty a politická nestabilita zhruba 25 milionů osob o střechu nad hlavou a do Evropy míří stále více uprchlíků z nestabilních oblastí. ČR proto podle něj nemůže zůstat stát stranou.
„Jsme odpovědným členem Evropské unie a musíme přispět k nalezení řešení. A to už jen proto, že debata o migraci úzce souvisí s naší dlouhodobou prioritou, kterou je volný pohyb osob, jeho případné omezení je pro nás nepřijatelné,“ řekl při představení doporučení Národního konventu Prouza.
Největší uprchlická krize od 2. světové války
Na vážnost situace poukázal minulý týden i nový komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos. „Čelíme rostoucímu tlaku na naše vnější hranice i uvnitř Evropské unie,“ řekl po skončení jednání Rady ministrů vnitra v Bruselu.
Podobně se vyjadřují i další zástupci mezinárodních organizací a vlád. „Začali jsme letošní rok hrozivým rekordem: Více než 51 milionů lidí bylo násilím vyhnáno z domovů v důsledku konfliktu nebo porušování lidských práv. To je nejvyšší zaznamenaný počet od uprchlické krize, která následovala po Druhé světové válce,“ upozornil letos na podzim generální tajemník Norské uprchlické rady Jan Egeland.
Italská pobřežní stráž na letišti na Lampeduse zahajuje záchrannou operaci na moři koordinovanou agenturou Frontex. Zdroj: Audiovizuální archiv EU
Bude EU mít kvóty na uprchlíky?
V rámci Unie se největší vlna přistěhovalců soustředí do několika států. Zatímco v Česku žije v současnosti asi dva tisíce uprchlíků a ročně přibývá kolem 700 žádostí, sousední Německo odhaduje, že jenom letos bude v zemi žádat o azyl 200 tisíc příchozích.
Právě z Německa vzešla snaha o debatu o sdílení zátěže, kterou imigrace pro hostitelské státy představuje. Ministr vnitra Thomas de Maiziere představil svým evropským protějškům v Bruselu návrh na přesidlování uprchlíků. Zdůraznil nicméně, že „to není součástí evropské legislativy, proto by se jednalo o opatření na dobrovolné a dočasné bázi“.
Podle expertů, kteří se účastnili kulatého stolu Národního konventu je v zájmu České republiky, aby přijímání uprchlíků z jiných zemí bylo nejenom udrženo na striktně dobrovolné bázi, ale také aby si český stát mohl vybírat, jaké a kolik azylantů chce přijmout.
ČR může přijmout desítky syrských uprchlíků
Aktuálně je největším zdrojem nestability konflikt v Sýrii a výboje Islámského státu na území dalších zemí. Národní konvent vládě doporučuje, aby se Česko alespoň částečně zapojilo do pomoci syrským uprchlíkům, kterých kvůli občanské válce ze země uteklo na tři miliony.
ČR by měla „přijmout nějaký omezený počet syrských uprchlíků, například skupinu nemocných dětí nebo mladých lidí, kteří se nemohou v utečeneckých táborech vzdělávat,“ uvedl při představení doporučení Radko Hokovský z Evropských hodnot. Mohlo by podle něj jít o deset až 20 lidí s rodinami, což by znamenalo přijetí celkem asi sta až 200 osob.
České neziskovky již pomáhají
Česká republika může pomoci i dalšími cestami – účastnit se programů na pomoc uprchlíkům ve třetích zemích či příspěvky agentuře Frontex, která dohlíží na vnější hranici EU. Naše země se přihlásila například do konsorcia států vedených Dánskem, které implementují komplexní program v oblasti uprchlictví a rozvoje na Blízkém východě. V rámci Pražského procesu, který samo inicializovalo, se podílí na projektech ve východní Evropě.
„Česko může nabídnout i velmi dobré neziskové organizace jako Člověk v tísni či Adra, které mohou pomoci na místech nejtěžších krizí,“ zdůraznil Prouza.
Prouza předpokládá, že velkou část doporučení Národního konventu vláda přijme a uvede je do praxe. „Na tom kulatém stole to mělo podporu resortů, poslanců a senátorů, kteří tam byli. Bude to o tom, jak to poskládat a kde na některé věci najít peníze. Hrát si na mrtvého brouka, s tím už nevystačíme,“ zdůraznil.
Národní konvent o EU je nová platforma pro diskuse o unii a stanovení českých zájmů v ní. Na kulatých stolech odborníci debatují o jednotlivých tématech. Vedle migrace se věnovali institucionálnímu vývoji EU, čerpání evropských fondů či energetické účinnosti.
Autor: Euroskop