Prouza: TTIP není smlouva s ďáblem

Tomáš Prouza, státní tajemník pro EU, 5.6. 2015

Vzájemný obchod Evropské unie a USA vytváří téměř polovinu světového HDP. V roce 2013 dosáhl obchod mezi těmito dvěma největšími ekonomickými bloky 790 miliard eur. A to i navzdory stále existujícím překážkám, jejichž odstranění je cílem právě dojednávaného Transatlantického obchodního a investičního partnerství neboli TTIP, píše na svém blogu státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.

Hlavním cílem TTIP je zejména liberalizovat vzájemný obchod a zjednodušit přístup evropských investorů na americký trh a obráceně. V dnešní době již nejsou nejzásadnější překážkou vzájemného obchodu mezi Evropskou unií a USA cla, ale netarifní překážky v podobě odlišných technických specifikací, standardů, homologací a obecně regulatorních systémů.

Česká republika jako malá exportní ekonomika podporuje liberalizaci obchodu a otevírání nových trhů, a to na úrovni EU i globálně. Je proto logické, že ano říkáme i ambiciózní a komplexní dohodě o obchodu a investicích s USA. Dohoda přinese možnost českým firmám proniknout ve větší míře na americký trh a profitovat ze zvýšení objemu obchodu mezi EU a USA také coby subdodavatelé evropských firem, což podpoří mimo jiné také vznik nových pracovních příležitostí.

Euroskop oslovil ve videu k #TTIP státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzu, předsedu Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu Pavla Svobodu a europoslankyni Ditu Charanzovou, která je členkou Výboru pro vnitřní trh.

Význam nepřímého obchodu

Naše výrobky směřující přes Atlantik dnes mají vysokou přidanou hodnotu, což atraktivitu tamního trhu zvyšuje. Ještě zajímavější je však nepřímý obchod, který už ve statistikách tolik vidět není. Mnoho českých firem totiž poskytuje subdodávky zahraničním subjektům (např. německým). Ty poté finální produkty posílají na americký trh. Jinými slovy, zdánlivě česko-německý export je ve skutečnosti exportem česko-americkým a provázanost našich ekonomik je výrazně větší než napovídají statistiky.

TTIP nepřináší jen jasné obchodní výhody, je však také šancí, jak posílit geopolitické vztahy mezi EU a USA a potvrdit jejich důležitost. Nedávná ekonomická krize ukázala míru propojení ekonomik a nutnost posilovat transatlantickou vazbu. Přiznejme si, že v poslední době jsme si transatlantickou spolupráci příliš nehýčkali. TTIP je jedinečná příležitost, jak náš přístup přehodnotit a zabránit tomu, aby se USA k evropskému trhu otočily zády a podaly ruku rychle rostoucím asijským ekonomikám.

Mýty a smlouva s ďáblem

Jak vidíme, TTIP může České republice přinést mnoho významných výhod. Ovšem vyjednávání dohody doprovází také emoce a obavy. Přičemž jejich škála osciluje od argumentací podloženého upozornění na některá reálná rizika, nad nimiž je třeba se minimálně zamyslet, až po výkřiky milovníků konspiračních teorií, kteří smlouvu označují za pakt s ďáblem. Jestli jím je EU nebo USA, si můžete vybrat. Záleží jen, na které straně Atlantiku žijete. Od roku 2013, kdy se TTIP začal vyjednávat, tak nevzniká jen unikátní dohoda mezi osmadvacítkou a Američany, ale také neobyčejná sbírka mýtů, strašáků a hororových vizí. Víme, co TTIP určitě přinese, ale o to důrazněji bychom měli bořit mýty a záměrné lži, které se okolo TTIPu tvoří.

• Jedná se o něco neznámého a nevyzkoušeného. – TTIP nespadl z nebe. EU figuruje v téměř čtyřech desítkách dohod o volném obchodu, na dalších 12 se pracuje. Pro evropské vyjednavače tedy nejde o novou situaci, nástroje jsou velmi obdobné a nenacházíme se na neznámém území. Samozřejmě jako u každého vyjednávání platí, že probíhá mezi minimálně dvěma stranami a každá hájí své zájmy. To platí jak pro USA, tak také pro EU.
• Jde o dohodu vyjednávanou za zavřenými dveřmi. – V reakci na diskusi v některých členských státech udělala Evropská unie bezprecedentní krok a zveřejnila svoje vyjednávací dokumenty. O jejich obsahu intenzivně komunikuje nejen s členskými státy, ale i s dalšími zájmovými skupinami a širokou evropskou veřejností. Evropská komise zřídila velmi obsáhlou webovou stránku obsahující veškeré informace k TTIP, včetně vysvětlení pozice EU a informací o průběhu vyjednávání. Nezastupitelnou roli v komunikaci s veřejností hrají samozřejmě také členské státy, které mohou z podstaty věci nejefektivněji komunikovat se svými občany. Výjimkou není ani naše vláda, která pořádá informační a diskusní setkání s českými podnikateli, členy zastupitelských sborů, s odbornou i širokou veřejností. Každý, kdo se k informacím skutečně dostat chce, je v případě TTIP může jen těžko minout.
• TTIP umožní silným americkým investorům donekonečna žalovat národní vlády. – Takzvaná ISDS jsou pravidla pro řešení sporů mezi investory a státem. Jde o nástroj, který umožňuje investorům prosadit dodržování mezinárodních závazků u národních vlád. Doložky k ochraně investorů jsou běžnou součástí obchodních dohod všech členských států. Takových dohod existuje více než tři tisíce, např. Česká republika dnes podobný mechanismus v investiční dohodě s USA již zakotven má. Navíc pokud někdo ISDS využívá, jsou to především evropští investoři. Ti za posledních 10 let vedli dvakrát více mezinárodních arbitráží než američtí kolegové. Navíc se institut ISDS na základě zkušeností s jeho dosavadním fungováním postupně vyvíjí. Naposledy se tak stalo v dohodě o volném obchodu se Singapurem a v dohodě CETA s Kanadou. Investiční kapitoly v těchto dvou dohodách chrání zájmy států a jasněji vymezují, kdy dochází k porušení závazků vlád vůči investorům. V případě TTIP pak Komise v reakci na poptávku veřejnosti připravuje návrh na celkovou změnu ISDS, jehož součástí je např. výslovná garance vynětí regulace veřejných politik ze sporů investor-stát, posílení transparentnosti arbitráží a důraz na nestrannost rozhodců.
• Evropské obchody zaplaví hormonálně upravené hovězí maso, chlórovaná kuřata a geneticky modifikovaná kukuřice. – Jde o ten veřejně nejvděčnější mýtus o TTIP. Pro ČR i pro EU jako celek je zachování možnosti nepovolit prodej geneticky upravených potravin jasnou prioritou, na níž budou trvat. Cílem evropské strany je zjednodušit obchod se zemědělskými výrobky. TTIP však nenaruší platnou legislativu pro oblast kvality potravin, která je v EU velmi striktní a v případě geneticky modifikovaných plodin a hormonálně ošetřeného masa přísnější než v USA. V rámci TTIP ani nemá Komise mandát o geneticky modifikovaných potravinách jednat, na náš režim GMOs nebude mít dohoda vliv. Pro dovoz potravin do EU budou nadále platit stávající unijní předpisy.
• Američtí obchodní giganti připraví evropské zaměstnance o jejich práva. – Vykořisťování pracovníků americkými giganty patří mezi další oblíbené téma odpůrců TTIP. Apokalyptické vize o těch nejnižších standardech pracovních podmínek jsou ale neopodstatněné. Pracovně právní standardy či jejich změna nejsou součástí dohody s USA. Klíčovým prvkem evropského právního ukotvení pro oblast pracovníků zůstane Evropská sociální charta. Ani TTIP, ani Evropská komise nemohou změnit rozhodnutí členských států např. o výši minimální mzdy. Mzdová politika i nadále zůstane v kompetenci členských států a TTIP se jí nedotkne. To platí i pro ISDS, zvýšení minimální mzdy nebude opravňovat investory k žalobě na stát.

Toto jsou jen ty nejčastější mýty, které se k uzavírání dohody s USA vážou. Smlouva má mít úctyhodných 1600 stran. Kdybychom však sepsali všechny neopodstatněné obavy z jejího provedení, délce konečného znění by takový seznam dýchal na krk. Soustřeďme se ale na fakta. Je nutné opustit filosofii, že „nám Američané něco vnutí“. EU a členské státy budou stranou dohody, mohou o ní jednat a mohou hájit své zájmy, využijme toho. Z velké části neopodstatněný strach z budoucnosti nás nesmí připravit o jedinečnou příležitost partnerství s USA. Evropská unie je pro USA rovnocenným a respektovaným partnerem, tak bychom se podle toho měli chovat.

Autor: Tomáš Prouza, státní tajemník pro EU