Marie Bydžovská, Euroskop, 22.9. 2015
„Systém kvót bude velká a drahá blamáž,“ řekl europoslanec Petr Ježek na setkání s novináři organizovaném Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jako alternativu ke kvótám navrhuje využít možnosti směrnice o udělování dočasné ochrany (2001/55/ES).
Uprchlíci na jejím základě získají dočasný azyl po dobu, kdy jim hrozí nebezpečí, a poté se navrátí do země původu. Je určena pro osoby ze zemí, či jejich částí, kde probíhají ozbrojené boje či dochází k vážným porušováním lidských práv.
Oproti klasickým procedurám je udělování dočasné ochrany mnohem rychlejší a dočasnost odrazuje ekonomické migranty. Podobný model byl podle Ježka vyzkoušen v 90. letech, kdy prchali ze svých domovů občané států bývalé Jugoslávie. Většina se po skončení bojů vrátila zpátky do své země.
Podle Ježka tato možnost poměrně brzy zmizela z diskuze, protože Komise se asi pod tlakem Německa rozhodla pro systém kvót.
Azyl není nástrojem řízené pracovní migrace
Potíž pro systém kvót bude podle europoslance již v tom, že Itálie a Řecko, kterým by měl plánovaný mechanismus na relokaci 120 tisíc běženců ulehčit, nemají dostatečné kapacity, které by relokační mechanismus administrovaly.
Ježek také zdůraznil, že není možné zaměňovat azylovou politiku s řízenou migrací. „Uprchlíci nebudou splňovat požadavky, aby se ihned uplatnili na trhu práce v ČR,“ říká. Odhaduje, že podle statistických údajů a dosavadních zkušeností z jiných států uplatnění na pracovním trhu najde asi 10 procent azylantů.
Přerozdělování migrantů se neosvědčilo
Europoslanec upozornil, že mechanismus přerozdělování uprchlíků mezi zeměmi EU byl testován jen jednou, a to ve velmi malém rozsahu. Cílem projektu Eurema bylo přesídlit uprchlíky z Malty, která v roce 20009 čelila silné zátěži kvůli příchodu vysokého počtu utečenců. Jeho výsledky nebyly uspokojivé.
Mělo se jej účastnit 15 zemí EU, které nabídly ujmout se celkem asi 600 uprchlíků. Do některých zemí, jako například na Slovensko, do Rumunska nebo Maďarska ale utečenci odmítli odjet. Přibližně 480 lidí nakonec na své území přijala zhruba desítka zemí.
3 otázky ministerstva vnitra
V pondělí české ministerstvo vnitra zaslalo lucemburskému předsednictví EU analýzu, jež upozorňuje na tři zásadní nejasnosti okolo systému kvót. Jednou z nich je právě skutečnost, že současný návrh vychází z modelu, kterým se EU pokoušela řešit maltskou krizi a který podle vnitra selhal.
Další nezodpovězenou otázkou podle analýzy je, jak se uskuteční nedobrovolné umístění uprchlíka, který bude přidělen určitému státu. A jak se zajistí, aby uprchlík zemi neopustil. Analýza také tvrdí, že není vyřešeno, jestli nedobrovolné umístění uprchlíků není v rozporu s evropskou listinou práv a svobod, a zda mohou návrh na povinné kvóty odmítnout národní parlamenty států EU.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
