Marie Bydžovská, Euroskop, 30.11. 2015
V Paříži začíná za přítomnosti nejvyšších představitelů téměř všech zemí planety klimatický summit, z něhož by měla vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí. Konference, která se koná za mimořádných bezpečnostních opatření kvůli nedávným teroristickým útokům, potrvá až do 11. prosince.
„Zdá se, že summit bude dramatický do poslední chvíle. Ještě není na stole hotová dohoda. Poslední detaily se budou upřesňovat během samotného pařížského jednání. To není ideální situace, protože se zatím bohužel nepodařilo dostatečně sblížit stanoviska,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka novinářům před odletem na summit.
„Pozice České republiky odpovídá stanovisku Evropské unie. Plníme své závazky snižování skleníkových plynů. Jsme připraveni snížit emise do roku 2030 o čtyřicet procent ve srovnání s rokem 1990. Chceme, aby se podařilo překonat rozpory a došlo k dohodě,“ zdůraznil Sobotka.
Světoví politici jednají v Paříži na klimatické konferenci. (foto: čtk)
Jak zabránit oteplení nad 2° C
Dnešního slavnostního zahájení konference OSN se zúčastní 147 šéfů států a vlád. Dohromady bude na dvoutýdenní akci zastoupeno 195 zemí.
Jejich hlavním úkolem bude dokončit dohodu obsahující takové závazky ohledně snižování emisí skleníkových plynů, které by umožnily udržet nebezpečné globální oteplování do dvou stupňů Celsia oproti průměrné teplotě v předindustriální době. Zatím není jisté, že se to podaří.
Nová dohoda má od roku 2020 nahradit končící Kjótský protokol, jenž jako první stanovil závazné cíle redukce emisí skleníkových plynů pro průmyslové země. Například USA a Čína, které jsou dohromady odpovědné za zhruba 40 procent skleníkových plynů, se ale ke Kjótskému protokolu nepřipojily.
Americký prezident Barack Obama se však v úvodním proslovu stavěl k dohodě vstřícně. Zdůraznil, že státy musí na klimatickém summitu ukázat odhodlání bojovat se změnami klimatu, protože jsou odpovědné za budoucnost planety a za to, jak budou žít následující generace. Spojené státy si podle něj jsou vědomy toho, že velký díl zodpovědnosti za úspěch jednání nesou na svých bedrech, protože jsou druhým největším producentem skleníkových plynů na světě.
Rozvojové země chtějí více času
Čína si přeje ekonomiku s jen malým podílem fosilních paliv, řekl na konferenci čínský prezident Si Ťin-pching. Zdůraznil ale také, že pařížská dohoda „by měla brát v úvahu rozdíly mezi našimi zeměmi, zejména pokud jde o rozvojové země“. Ty by neměly být podle něj zbaveny legitimní potřeby omezovat chudobu a zlepšovat životní úroveň svých obyvatel.
Na rozdíly mezi vyspělými státy a méně vyspělými zeměmi upozornil při setkání s novináři i premiér Sobotka. Prvně jmenovaná skupina si podle něj přeje ambicióznější a právně závaznou dohodu s jasnými závazky. Naopak rozvojové země požadují více času, aby zvýšily svůj hospodářský výkon, než budou muset plnit své úkoly ve snižování emisí skleníkových plynů.
Nesmíme se nechat zastrašit
Prezident hostitelské země Francois Hollande spojil v úvodní řeči téma vrcholné schůzky a teroristické hrozby, kterým Francie v současnosti čelí. „Na této klimatické konferenci je v sázce mír… Boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, kterým musíme čelit,“ řekl Hollande. „V několika dnech budeme rozhodovat o celých následujících staletích,“ zdůraznil.
Pařížská konference se koná za přísnějších bezpečnostních opatřeních, než je na podobných akcí obvyklé. Důvodem jsou teroristické útoky, které se uskutečnily ve francouzské metropoli 13. listopadu. Francouzské úřady povolaly na zajištění bezpečnosti konference téměř 11 tisíc příslušníků pořádkových sil.
„Zasedání v Paříži bude doprovázeno masivními bezpečnostními opatřeními, policie a armáda ve Francii nic neponechaly náhodě,“ vyzdvihl ještě před zahájením vrcholné schůzky Sobotka. „Chci ocenit, že summit se nezrušil a ani se nepřesunul. Nesmíme se teroristy nechat zastrašit a donutit, abychom měnili své chování,“ dodal.
„Již tím, že jsme tady, jsme ukázali, že jsme silnější než teroristé, mluvila ve stejném duchu v úvodním proslovu německá kancléřka Angela Merkelová.
Putin a Erdogan se nesešli
Konference je současně i dějištěm řady bilaterálních schůzek. Setkali se například izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident palestinské samosprávy Mahnúd Abbás. Krátce před summitem se zase sešli americký prezident Obama a jeho čínský protejšek Si Ťin-pching.
Plánované setkání prezidentů Ruska a Turecka ,Putina a Erdogana, které mělo pomoci k uvolnění napětí po sestřelení ruského letadla, nicméně bylo zrušeno.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
