Lucie Priknerová, Euroskop, 13.1. 2016
Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní záležitosti EU Federica Mogheriniová při pondělní návštěvě Prahy potvrdila, že její úřadpřipravuje novou bezpečnostní strategii EU. Ta by měla nahradit dokument z roku 2003. V Černínském paláci se setkala s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, se kterým řešila migrační krizi.
Mogheriniová zdůraznila nutnost společného evropského postupu. „Jedině tak můžeme být globální silou“, dodala místopředsedkyně Komise. Podle ní nemůže žádný stát EU dokázat to, co společně celá „osmadvacítka“.
Jednota především
Silnou stránkou Evropy je prý multilaterální diplomacie. Mogheriniová jako příklad kooperace v mezinárodní komunitě uvedla íránský jaderný program, kde si spolupráci USA, Ruska, Číny a EU nikdo neuměl představit. Náznak spolupráce podle Mogheriniové existuje i v odpovědi na poslední jaderné testy, které provedla KLDR.
Zaorálek uvedl, že problémem EU je neschopnost předvídat, co se stane. „Pouze reagujeme,“ řekl ministr. Evropská reakce ale zároveň má i své klady. Podobně jako Mogheriniová vyzdvihl podíl společné zahraniční politiky EU při vyjednávání s Iránem, roli EU při vytváření jednotné vlády v Libyi, zastavení dalších bojů na Donbase, nebo politice EU na klimatické konferenci v Paříži.
Podle českého ministra zahraničí musí být v evropské zahraniční politice jasně rozdělené, kdo za co zodpovídá. Unie v současnosti reaguje ad hoc, „jsme globální mocností bez státu, zatímco naši partneři jsou kompaktní státy schopné rychlého rozhodování“, řekl Zaorálek.
Nejen soft power, ale i někdy i vojenská síla
Mogheriniová uvedla, že EU nemůže ignorovat problémy, které se odehrávají za jejími hranicemi a musí přispět k jejich řešení. „Musíme se zapojit, nemáme jinou možnost. Nemůžeme předstírat, že žijeme v jiném světě“, řekla.
Podle evropské „ministryně zahraničí“ musí EU při reakci na příčiny migrační krize klást důraz na krizový management v Sýrii, Libyi, v Sahelu, ale i v Afghánistánu. Mladí lidé v těchto regionech by měli dostat naději na nějakou perspektivu. Jako důležité vidí snižování chudoby, faktorem, jež podporuje migraci je i špatná klimatická situace.
Zaorálek i Mogheriniová se shodli, že EU musí být v některých případech schopná použít nejen diplomacii, ale i vojenskou sílu. Vysoká představitelka připomněla, že EU má v zahraničí 17 misí. Zaorálek jako důležité kroky do budoucna zmínil ochranu vnějších hranic a fungování evropských battlegroups, které vidí jako nástroj na uplatnění evropské „hard power“.
Zaorálek: Je důležité ochránit vnější hranice EU
Český ministr zahraničí se vyjádřil i k incidentům, k nimž došlo během Silvestra v německých městech. „Události v Kolíně jsou důsledkem slabého smyslu pro realitu, protože od určitého množství (uprchlíků) je ta situace prostě nezvladatelná“, uvedl Zaorálek. Německá demokracie „se sama stává zranitelnou“. Pokud nebudeme mít větší smysl pro realitu, „tak se to obrátí proti nám“, řekl ministr.
Podle Zaorálka Evropa v roce 2013 racionálně nevyhodnotila varování Itálie ohledně situace na Lampeduse. Za důležitou považuje účinnou ochranu vnějších hranic. Kolektivní akci EU však ohrožují samostatné akce členských států.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop
