Sobotkův plán B: Záložní hraniční systém v Evropě


Euroskop, čtk

V Evropě by podle premiéra Bohuslava Sobotky měl vzniknout „záložní hraniční systém“ na linii Bulharsko – Makedonie, pokud se nepodaří posílit vnější ochranu schengenského prostoru. Sobotka to řekl novinářům ve Sněmovně.

Sobotka zdůraznil také potřebu zřízení společné evropské pobřežní a pohraniční stráže a dodržování dohod ze strany Turecka. Ministři vnitra visegrádské čtyřky se na dnešním jednání domluvili, že do Makedonie vyšlou společnou misi, která zjistí možnosti spolupráce při kontrole makedonské hranice.

Klíčová je dohoda v Sýrii

Řešení migrační krize spočívá podle ministerského předsedy primárně v tlaku na dohodu stran v Sýrii. „Bez odstranění války v Sýrii nebude odstraněna zhruba polovina motivace pro tu silnou migrační vlnu, která tady je,“ konstatoval Sobotka. Za nutné dále považuje, aby Turecko regulovalo migraci a bojovalo proti pašerákům lidí.

„Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž,“ uvedl premiér. „No, a pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko – Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření, tak abychom byli schopni regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku, nebo pokud se ji nepovede regulovat v Řecku,“ řekl Sobotka.

Jak vyřadit Řecko ze Schengenu

Zástupci ostatních stran úvahu premiéra v zásadě vítají. „Nabízí se to jako docela logické řešení,“ řekl ČTK lidovecký šéf sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík, podle něhož jde jinými slovy o to, jak vyřadit Řecko ze Schengenu.

První místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek je přesvědčen o tom, že posílení severní hranice Řecka by přispělo k efektivní kontrole. Místopředseda komunistů Jiří Dolejš míní, že z technického hlediska je možné si takové řešení představit, z hlediska diplomatického to považuje za složitý úkol.

Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že by měl Sobotka přestat „střílet od boku“ a přijít s konkrétním plánem. „Zatím jsme svědky pouze toho, že se vládní představitelé předhánějí v různorodých nápadech, které si však navzájem protiřečí,“ uvedl Fiala.

Řecko a Itálie musí říct, co chtějí

Při dalších jednáních v Bruselu chce podle Sobotky Česko nadále tlačit na prosazení reálných kroků, které migrační krizi pomohou zvládnout. Česká republika je podle Sobotky také připravena pomáhat ostatním. U Řecka nebo Itálie je ale problém, že jsou málokdy schopny říci, co pro ně konkrétně můžeme udělat, uvedl.

Zejména Atény se kvůli nezvládání přílivu běženců stávají často terčem kritiky českých, ale i dalších evropských politiků. Při zřízení „záložního hraničního systému“, o němž mluvil Sobotka, by se Evropská unie nemusela na Řecko v tomto ohledu spoléhat.

Do Makedonie by se podle ministerstva vnitra do dvou týdnů měli vydat experti visegrádské čtyřky. „Cílem této mise je zjistit skutečné potřeby a rozsah spolupráce v oblasti ochrany hranic a kontroly migrace na západobalkánské migrační trase,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková. Česko bude podle ní misi koordinovat. Přizváni k ní budou i zástupci Srbska a Slovinska.

S aktuální pomocí Makedonii naopak v současné době nepočítá ministerstvo obrany. Zástupci Makedonie se na něj před časem obrátili s žádostí o materiální pomoc. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) dnes ČTK řekl, že další podrobnosti ale od Makedonie nepřišly. „Takže my zatím o tom neuvažujeme, že bychom tam posílali nějaký materiál, ale vyloučit to vůbec nemůžu,“ řekl s tím, že bude záležet na dalším vývoji situace.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek