Marie Bydžovská, 21.1. 2016, Euroskop
70 procent Čechů podle průzkumu Eurobarometr z května 2015 zavedení eura v současnosti odmítá. Podporuje jej pouze 29 procent. Avšak pokud bude euro zavedeno, 71 procent Čechů tvrdí, že se mu dovede přizpůsobit.
Češi vidí i pragmatické výhody, které by jim euro přineslo. 88 procent Čechů v Eurobarometru uvedlo, že euro zjednoduší cestování do zahraničí, 77 procent si myslí, že nakupování v zahraničí bude jednodušší a 70 procent se vyjádřilo, že ušetří za směnárenské poplatky. Výhody v oblasti veřejných financí či zvýšení pocitu sounáležitosti s EU Češi podle celoevropského průzkumu příliš neoceňují.
Slováci jsou spokojení
63 procent Čechů si podle Eurobarometru myslí, že pro ně osobně bude přechod na euro negativní. Podle 73 procent Čechů zavedení eura způsobí růst cen, 76 procent se bojí nesprávného stanovení cen v průběhu konverze. Ztráty národní identity se bojí dvě třetiny Čechů.
Více než polovina Čechů (53 procent) tvrdí, že zavedení eura mělo na země, které jej přijaly, negativní dopady. Nicméně třeba sousední Slováci, kteří eurem platí od roku 2009, euro oceňují. V Eurobarometru z října 2015 se 67 procent respondentů na Slovensku vyjádřilo, že euro jejich zemi prospívá. To je o čtyři procenta více než v roce 2014. V rámci všech 19 členských zemí eurozóny se 61 procent občanů domnívá, že euro jejich státu prospívá.
Nedostatek informací
Českým občanům chybí podle průzkumu agentury Ipsos z prosince 2015 dostatek objektivních informací o euru i jeho zavádění v ČR. V celoevropském průzkumu Eurobarometr se zase 39 procent Čechů vyjádřilo, že chtějí, aby vláda začala s informováním, co nejdříve, ještě než bude jasné, kdy společnou měnu přijmeme. Jenom 35 procent Čechů v tomto průzkumu vědělo, kolik zemí je členem eurozóny.
Informovat by podle respondentů Eurobarometru měla hlavně ČNB a vláda. Informace chtějí mít Češi k dispozici zejména v bankách (73 procent), na internetu (69 procent) a v televizi (65 procent).
Kampaň by měla obsahovat zejména informace o způsobu, jakým bude euro zavedeno, hodnotu jednoho eura a měla by se věnovat i otázce sociálních, ekonomických a politických dopadů tohoto kroku. Nejpodstatnějším komunikačním nástrojem by dle Čechů mělo být duální zobrazování cen (v obchodě, na fakturách za služby, na výplatních páskách).
V Česku se nejvíce lidí ze všech zemí EU, které dosud nevstoupily do eurozóny, v průzkumu Eurobarometr vyjádřilo, že nevědí, co přijetí eura naši zemi přinese. Odpovědělo tak 35 procent dotázaných.
Kdy přijmeme euro?
Česko podobně jako ostatní unijní státy v přístupové smlouvě se zavázalo euro přijmout. Zatím ale Česká republika není ani součástí systému směnných kurzů ERM II, v němž musejí země být před zavedením společné měny nejméně dva roky. Ostatní tři kritéria pro přijetí eura plníme. Veřejný dluh je pod šedesáti procenty HDP a rozpočtový deficit pod třemi procenty, máme nízkou inflaci a stabilní úrokové míry.
Zatím poslední hodnocení připravenosti Česka na vstup do eurozóny zpracované Ministerstvem financí a Českou národní bankou z prosince 2015 nedoporučuje pro nadcházející rok ani vstup do kurzového mechanismu, ani stanovení data, kdy se připojíme k eurozóně. To ale neznamená, že podobně jako Velká Británie nebo Dánsko se můžeme členství v eurozóně vyhnout. Česko nemá výjimku z evropského práva jako tyto dvě země.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky je nejbližší možný termín pro vstup Česka do eurozóny v roce 2020. Na stanovení takového termínu ale podle předsedy vlády v koalici neexistuje shoda.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
