Sobotka: Na přijetí eura není v koalici politická shoda


Petr Zenkner, Euroskop, 31. 1. 2016

Český premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci s eurokomisařem Valdisem Dombrovskisem potvrdil závazek České republiky přijmout euro. Zároveň však řekl, že jeho vláda žádný termín stanovovat nebude. V koalici pro to není politická shoda, a neexistuje ani parlamentní většina. Sobotka řekl, že by si přál, aby v Česku probíhala o euru intenzivnější diskuse založená na relevantních faktech. Přispět k tomu chtěla i konference, kterou uspořádal Úřad vlády.

Dombrovskis, který jako lotyšský premiér dovedl zemi k přijetí eura v roce 2014, řekl, že podpora eura se nyní v jeho zemi pohybuje kolem 70 procent. Před přijetím eura bylo nutné lotyšské veřejnosti hodně vysvětlovat, protože eurozóna prožívala krizi.

Sobotka v návaznosti na dřívější vyjádření prezidenta, že Česko vstoupí do eurozóny, hned jak z ní vystoupí Řecko, uvedl, že by bylo absurdní, aby si stát, který není jejím členem, kladl takové podmínky.

Na otázku Euroskopu Dombrovkis odpověděl, že nepředpokládá, že by se euro stalo hlavním tématem, které ovlivní referendum o členství Velké Británie v EU. Podobný názor měl i premiér Sobotka. Za hlavní ve vztahu uvnitř EU považuje nastavení mechanismu pro dialog mezi členy eurozóny, a státy, které jím neplatí, jako Velká Británie.

Česká republika má podle Sobotky zájem na tom, aby se mohla k případným změnám uvnitř eurozóny vyjádřit. Český premiér ale považuje za logické, že rozhodnutí nakonec udělají státy, které platí eurem.


2. panel konference o euru

Druhý panel konference se věnoval makroekonomickému pohledu na přijetí společné evropské měny. Zdroj: Úřad vlády

Singer: Přijetí eura bude politické rozhodnutí

Guvernér České národní banky Miroslav Singer na konferenci upozornil, že eurozóna se oproti krizi velice proměnila. Před krizí se nepočítalo s přerozdělováním prostředků mezi členskými státy. Jednotlivé země se k sobě měly postupně přibližovat, což se nestalo. Navíc členské státy jako třeba Slovensko prováděly strukturální reformy pouze před přijetím eura. Po vstupu do eurozóny už země fiskální disciplínu nedodržovaly nebo ji kryly účetními triky. Singer připomněl, že i když je nyní symbolem pro takové chování Řecko, úplným pionýrem byla Belgie.

Podle Singera přijetí eura skrylo deficity běžného účtu, které by si jinak země nemohly dovolit. Ekonomové tehdy tento vývoj podceňovali, a nedávali tomuto indikátoru dostatečnou vážnost. Eurozóna zároveň překryla přehřívání ekonomik v Řecku nebo ve Španělsku.

Systém eurozóny se nyní po krizi „vylepšuje“, což fakticky znamená umožnění transferů pomocí stabilizačních fondů nebo mezinárodních institucí. Singer připomněl, že od roku 2004 se ze Sobotkovy iniciativy (tehdy ministr financí – pozn. red.) provádí každý rok analýza sladěnosti ČR a eurozóny. Česká republika má dobré ukazatele, pokud jde o otevřenost země a provázanost s eurozónou, zvýšila se rovněž sladěnost ekonomického cyklu. Českou výhodou je i stabilní finanční sektor. Při zvažování, zda přijmout euro také Česko musí brát v úvahu, že je spolu s Německem a Slovenskem mezi nejprůmyslovějšími zeměmi v EU.

Singer na závěr řekl, že přijetí eura v současnosti, znamená něco jiného, než v roce 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie. Rozhodnutí o euru podle něj bude vždy politické rozhodnutí, které strany přijmou pouze, když jim to zaručí větší stabilitu. Odborný pohled nebude mít takovou váhu, jako politický.

Mertlík: Eurozóna bude udržitelná jen s fiskálním federalismem

Bývalý ministr financí Pavel Mertlík řekl, že institucionální krize hospodářské a měnové unie vedla k její změně. Současný rektor Škoda Auto Vysoká škola uvedl, že pokud by se dodržovala pravidla, mohla být reakce na krizi mnohem lepší. Výjimkou byla bankovní situace v Irsku, kde centrální banky velmi těžko mohly zabrzdit přehřívání ekonomiky.

Podle Mertlíka je situace v eurozóně strukturálně jiná, proto může zvládnout další krize lépe. Stále ale existuje asymetrie – v rámci monetární unie existují centrální pravidla a autorita v podobě Evropské centrální banky (ECB), v případě fiskální unie je to konfederativní způsob rozhodování. Mertlík si položil otázku, jesttli se při problémech ve velké zemi uplatní nově vzniklé mechanismy. V minulosti tomu tak v případě Německa a Francie nebylo.

Mertlík přirovnal institucionální problém během krize eurozóny k reakci na současnou migrační krizi. Rovněž exitují pravidla v podobě Dublinské úmluvy, velké země ale dospěly k rozhodnutí, že ho nebudou dodržovat. Jediný dlouhodobě udržitelný systém pro fungování eurozóny je fiskální federalismus. Jinak budou krize periodické.

Ve vztahu ČR a EU Mertlík uvedl, že není ekonomický důvod, proč do eurozóny nevstupovat. Zároveň se mu nelíbí, že Česko nedodržuje dohodu a závazek, který n sebe vstupem do EU vzalo v roce 2004. Mertlík také reagoval na častý argument možných českých příspěvků do stabilizačních fondů eurozóny. Podle něj je to jako neutrácet za pojištění domu, protože věřím, že nevyhořím. Fondy mohou jednou sloužit i nám, byť máme jeden z nejstabilnějších bankovních systémů v EU.

Mertlík zároveň zpochybnil nutnost téměř podobné konvergence Česka a Německa. Na stejné úrovni jsme nebyli nikdy za posledních tisíc let, a je nereálné, že se to stane, ikdyž budeme členy eurozóny.

Příchod místopředsedy Komise Valdise Dombrovskise.
Předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý vítá komisaře Dombrovskise při příchodu na konferenci. Zdroj: Úřad vlády

Dlouhý: Euro je měna do dobrého počasí

Předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý uvedl, že věří, že Česko euro dříve nebo později přijme. Zároveň ale poznamenal, že je to měna pro dobré počasí, která přišla příliš brzy. Navíc místo ke konvergenci přispělo euro u některých států k divergenci ekonomik.

Za hlavní problém v Česku, i jinde ve střední Evropě Dlouhý považuje to, že tu není „apetit“ euro přijímat. Případy Slovenska a Pobaltí jsou prý specifické. Slováci vnímaní po období Vladimíra Mečiara (1992-98 – pozn. red.) jako páriové, si chtěli dokázat, že přijetí eura zvládnou, a vrátit se tak do Evropy. U pobaltských států zase hrál důležitou roli strach z Ruska.

Podle Dlouhého není na vstup střední Evropy připravena ani eurozóna. Proto si myslí, že vstup Česka, Polska a Maďarska proběhne najednou. Z těchto tří zemí je prý Česko nejvíce připraveno, protože má velkou míru konvergence s Německem. Rychlejší růst však v Česku nezajistí přijetí eura, ale strukturální reformy.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek